Bájná Meluzína prý byla předkem anglických králů. Pomohla jim získat trůn?
25.3.2022, 08:39 > Středověk > AnglieRod Plantagenetů byl v Anglii vládnoucím hegemonem po několik století. Za vlády plantagenetských králů Anglie prošla dobou rozmachu a slávy, stoletou válkou i bratrovražednou válkou růží. Jak se tenhle rod pocházející z francouzského Anjou dostal na anglický trůn? Měla v tom snad prsty bájná Meluzína, od které králové tohoto rodu odvozovali svůj původ?
Plantagenet na anglickém trůnu
Za zakladatele rodu je považován normandský vévoda Geoffrey z Anjou, který se v oženil s vnučkou Viléma Dobyvatele a dědičkou anglického trůnu Matyldou. Plantageneti však neměli trůn jistý – museli si ho vybojovat. To se povedlo synovi Geoffreye a Matyldy, který získal anglickou korunu v roce 1154 a začal vládnout jako Jindřich II.Jindřich měl horkou hlavu a divokou duši. Proslul náhlými změnami nálad a silnými návaly vzteku. Už tehdy se říkalo, že tyto povahové rysy získal do vínku od víly Meluzíny, která prý patřila k jeho předkům. A to se ještě nevědělo, že záchvaty vzteku zdědí i většina jeho potomků a jejich hněv bude ovlivňovat osud Anglie.
Meluzína - zakladatelka mocných rodů
Středověká pověst o Meluzíně vypráví o bytosti ženě-hadovi, která byla velmi krásná, mocná a magicky nadaná. Podle legendy se stala ženou normandského rytíře Raimondina a z jejich svazku se narodilo deset mocných synů. Kromě toho, že byli díky Meluzínině krvi, která jim proudila v žilách, schopní, silní a zrozeni k vládě a velkým činům, Meluzína je také chránila a zjevovala se jim ve snech.Přestože církev Meluzínu označovala za ďáblovu dceru, k jejímu odkazu se hlásily panovnické a šlechtické rody po celé Evropě. Kromě Plantagenetů to byli především Lusignanové, ale také Lucemburkové či Valoisové.
Divoká krev Plantagenetů
Prchlivost, vztek, tvrdohlavost a neklid byly podle kronikářů jedním z hlavních povahových rysů většina Plantagentů. Přestože Jindřich II. dosáhl velkého rozmachu své říše, už za jeho života se mu právě kvůli těmto vlastnostem začala rozpadat pod rukama.Jindřich válčil se svými syny i se svou ženou a nedokázal království udržet v klidu. Jeho synové Jindřich, Richard Lví srdce, Geoffrey a Jan Bezzemek mezi sebou válčili o moc tak dlouho, dokud nezbyl jen poslední ze synů – Jan, který přišel o velká území na kontinentě a byl nucen ponížit svou královskou moc podpisem Magny Charty Libertatum.
Anglie ničená válkami
Ač vládli Plantagené Anglii, své území na kontinentální Evropě dostávali v léno od francouzského krále, který byl jejich lenním pánem. Taková situace byla dlouhodobě neudržitelná – k vyhrocení sporů došlo v roce 1337, kdy Plantageneti vznesli nárok na francouzský trůn a do tohoto roku také datujeme počátek tzv. stoleté války mezi Anglií a Francií.V této válce však Meluzína své potomky zřejmě nechránila, protože plantagenetovská Anglie vyšla z války na hlavu poražena a ztratila naprostou většinu svých francouzských držav.
Stoletá válka byla ukončena v roce 1453 a králi Jindřichu V. se podařilo situaci ve válkou zničené Anglii stabilizovat. Jen co zemřel, projevila se horká krev Plantagenetů znovu: dvě větve rodu – Yorkové a Lancasterové – spolu začali svádět boj o moc v Anglii. Bratrovražedný boj mezi potomky jednoho rodu, byl ukončen až smrtí posledního z plantagenetských králů Richarda III. na bitevním poli.
Se smrtí Richarda III. skončila vláda Plantagenetů v Anglii a řada historiků považuje tento den za mezník mezi anglickými středověkými a novověkými dějinami. Na trůn nastoupil nový rod Tudorovci. Avšak máme-li věřit legendám i oni měli v žilách trochu krve, která prý kdysi patřila bájné Meluzíně.
Zdroj: Dan Jones: The Plantagenets; nearlyknowledgeablehistory.com
Autor: Tereza Holubová
Štítky: #valka ruzi
#plantageneti
#stoleta valka
