Stopy tajemných templářů najdeme v Čechách i na Moravě
16.12.2021 > Středověk > České zeměV roce 2022 uplyne už 710 let od zrušení jednoho z nejmocnějších rytířských řádů středověku. Tím byli templáři neboli Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu. I přesto, že již několik stovek let neexistuje, řád stále uchvacuje svým bohatstvím, legendami, mocí i silou, kterou vládl. Jeho pole působnosti bylo na Blízkém východě v Jeruzalémském království, základny ale budoval také v Evropě. A to dokonce i na územích Čech a Moravy.
Organizace templářského řádu
Ještě než se přeneseme do středověké Prahy, vysvětlíme si, jak to bylo s organizací templářského řádu. Templáři byli duchovním řádem s přísným vojenským zřízením, jejichž řehole vycházela z řehole cisterciáků. V čele stál velmistr a dále se členové řádu dělili na tři třídy:• Z vyšší šlechty se rekrutovali bratři rytíři, kteří nosili bílý plášť na znamení čistoty se symbolem červeného kříže. Ve vojenských oddílech zastávali funkci těžké kavalerie.
• Druhou třídou byli bratři sloužící a seržanti, oděni v hnědý nebo černý plášť s červeným křížem. Obvykle pocházeli z nižších společenských vrstev. Ve vojsku byli organizováni jako zbrojnoši.
• Duchovní život řádu zajišťovali vysvěcení kněží – kaplani.
Provincie a komendy
Původní pole působnosti řádu byla pouze Svatá země, kde byla jeho úkolem ochrana poutníků na cestě do Jeruzaléma. Jak řád rostl a sílil, začal budovat své základny po celé Evropě. Množil se i jeho celkový majetek, který získával od svých členů tím, že oni ten svůj na řád převedli. Sami rytíři pak nic vlastnit nesměli, jen meč.Řád rytířů templu se teritoriálně dělil na provincie (v Evropě jich bylo 20) v čele s velkopreceptorem. Mezi významné provincie patřily Francie, Portugalsko, Aragonské království, Anglie, Apulie, Jeruzalém, Chorvatsko, Uhry. České země patřily pod německy hovořící provincie.
Částmi provincií byla velitelství neboli komendy, jejichž představeným byl komtur. Co si pod tímto pojmem představit? Komenda v sobě spojovala rytířství a mnišství. Jako základna templářů měla část klášterní (kostel, křížovou chodbu, refektář, kapitulní síň) a zároveň byla opevněná jako hrad. Součástí komendy dále byly i hospodářské objekty a špitál – tedy útulek pro pocestné, nemocné či chudé osoby.
Komendy v Čechách a na Moravě
Na území Čech a Moravy templáři vybudovali celkem čtyři komendy – na území dnešního hlavní města Prahy to byla rotunda svatého Vavřince na Starém Městě, jedna byla v Uhříněvsi, další v moravských Čejkovicích a hrad Templštejn u obce Jamolice u Moravského Krumlova.Do českých zemí se templáři dostali až za vlády krále Václava I. Jejich centrála v Praze na Starém Městě byla diplomatickou základnou, z hospodářského hlediska se ale jevily důležitější jejich komendy v Uhříněvsi, Jamolicích a Čejkovicích. Po zániku templářského řádu nečekal české templáře tak krutý osud jako ty ve Francii, jež často končili na mučidlech a hranici. V některých případech zřejmě přešli do jiného řádu, z dalších se stali loupeživí rytíři, případně dožili v klášterech.
Rotunda svatého Vavřince
Dnes už rotunda svatého Vavřince samostatně nestojí. Její existenci ale potvrdil archeologický výzkum bývalého kostela svaté Anny na Starém Městě mezi Anenským náměstím a Liliovou ulicí při ulici Zlatá. Rotunda z opuky byla postavena už v 1. polovině 12. století. O sto let později ji vlastnil řád templářů, který ji přestavěl a vytvořil si z ní svou komendu. Když byl templářský řád v roce 1312 zrušen, komendu získal řád Johanitů, který ji pak dále prodal dominikánkám. Ty pak nechaly vybudovat loď dnešního kostela svaté Anny a rotunda svatého Vavřince zmizela v propadlišti dějin.Bitva na Moravském poli, den kdy jsme ztratili moře
V dějinách českého státu bylo pouze jedno období, kdy bylo české území tak rozsáhlé, že sahalo až k pobřeží moře. Bylo to za vlády Přemysla Otakara II, známého s přídomkem král železný a zlatý. Budoucnost krále... celý článekTempláři v Uhříněvsi
V místě uhříněveského zámku a kostela Všech Svatých stávala dnes zaniklá uhříněveská tvrz. Ve 13. století obec Uhříněves získal řád templářů a vybudoval zde svou komendu včetně dvora a pravděpodobně i tvrze. O ní je však první písemná zmínka až z počátku 15. století. Se zrušením řádu rytířů templu přešla komenda na johanity. Tvrz zanikla při výstavbě kostela Všech Svatých ve 40. letech 18. století.Čejkovická komenda
Na české území přišli templáři asi v roce 1230. S tímto datem je totiž spojena výstavba gotické tvrze v Čejkovicích na Hodonínsku, kde měl templářský řád vybudovánu svou komendu. Její součástí bylo také rozsáhlé sklepení – největší na území tehdejších Zemí koruny české. Sklepy templáři využívali při pěstování révy pro výrobu vína. Bývali zdatnými vinaři.Gotickou tvrz v 16. století přestavěli její tehdejší majitelé na renesanční zámek, který stojí dodnes a v současné době je využíván jako kongresové centrum a hotel s restaurací. V historických sklepech, jež dosud slouží svému původnímu účelu zrání vína, se konají prohlídky a degustace. Obec Čejkovice si zachovala pověst vinařské oblasti s výborným červeným a bílým vínem, jejíž základ položili právě templáři.
S čejkovickou komendou se pojí i postava asi nejznámějšího českého templáře. Tím byl komtur Ekko, který pravděpodobně zažil poražení templářského řádu ve Svaté zemi, odkud pak rytíři přes Kypr odcházeli do evropských provincií a základen. On sám byl vyslán do českých zemí.
Templštejn u Jamolic
Nad pravým břehem řeky Jihlavy ve vzdálenosti tří kilometrů od obce Jamolice se na skalnatém ostrohu tyčí zbytky templářského hradu a komendy Templštejna, který byl vybudovaný v období let 1281 až 1298. O komendě však prameny hovoří už v roce 1279. Z původního hradu, jehož architektura se nechala inspirovat anglickou, se dochovaly jen zbytky paláce, brána, studna a část plášťového opevnění. Ve své době patřil hrad k největším hradním areálům v této části Moravy. Nikdy nebyl dobyt a předpokládá se, že ve 16. století vyhořel.Zdroj info: Wikipedia.org, Kampocesku.cz, Kudyznudy.cz
Autor: Jana Fojtíková
Štítky: #templari
#rytiri
#13. stoleti