Bitva u Farsálu znamenala konec římské republiky

18.5.2021, 10:55 > Starověk > Antický Řím

Gaius Julius Caesar dokázal zvítězit i v beznadějných situacích. Šlo bezpochyby o jednoho z nejschopnějších stratégů starověku. Tato pověst ovšem nebyla výsledkem jeho propagandy, ale vycházela z jeho činů na bitevním poli. Caesar dokázal vyhrát bitvy, které by pro jakéhokoliv jeho současníka byly již dopředu ztracené. Jedna z takových bitev se odehrála u řeckého města Farsál a proti Caesarovi stál jeho dávný přítel Pompeius Magnus.

Spojenectví tří nejmocnějších Římanů označované jako První triumvirát zcela ovládalo římskou republiku na jejím sklonku. Marcus Crassus byl nejbohatším Římanem, Pompeius Magnus byl znám jako největší z římských vojevůdců a nejmladší Caesar, oblíbenec plebsu, ukazoval své kvality jak v armádě, tak v politice. Ovšem ani celá republika nebyla dost velká pro tři takto ambiciózní muže. Ve spojenectví se brzy začaly ukazovat trhliny.




V roce 54. př.n.l zemřela Cesarova dcera Julia, která byla zároveň Pompeiovou manželkou a měla zajišťovat spojenectví mezi oběma muži. O rok později v bitvě u Karrh zemřel Crassus a mezi zbylými členy triumvirátu se začaly zhoršovat vztahy. V roce 49. př.n.l. byl Pompeius zvolen jediným konzulem s téměř neomezenou mocí. Cesar následně obdržel povolání do Říma, ovšem byl si vědom, že pokud do něho vstoupí bez své armády, již se nikdy živý nevrátí. Rozhodl se tak do města vstoupit i s částí své armády. Překročením řeky Rubikon, která symbolizovala hranici přes kterou armáda nesmí projít, se z něho stal psanec.

V samotném Římě však nebylo žádné vojsko, které by Caesara mohlo zastavit. Proto Pompeius i s velkou částí senátu uprchl do Řecka, kde chtěl sestavit vlastní vojsko a Řím získat zpět silou. Tak se rozhořela občanská válka, která znamenala konec římské republiky. Zatímco Pompeius sbíral své síly, Caesar se vypravil do Hispánie, kde porazil 7 legií věrných Pompeiovi. Ovšem většina z vojáků těchto legií dezertovala a přidala se dobrovolně k Cesarovi, který tak získal do svých řad zkušené veterány. Nyní mohl obrátit svoji pozornost na východ, kde se skrýval Pompeius.

Východní provincie byly bohaté a uprchlému konzulovi se tak podařilo sestavit 11 legií, přes 40 tisíc mužů. Šlo však téměř výhradně o nováčky bez bojových zkušeností. Pompeius však disponoval silným loďstvem, na které se spoléhal a které mu zajišťovalo, že se Caesarovo vojsko nebude moci v Řecku vylodit. Mohutná bouře však jednoho dne zahnala hlídkující lodě a Caesar neváhal situace využít a částí své armády, asi šesti legiemi, se vylodil na pobřeží. Po skončení bouře však Pompeiovo loďstvo opět ovládlo moře a odřízlo Caesarovo vojsko od zásobování a posil.



Pompeius si byl vědom, že i přes početní převahu by jeho vojsko mohlo střet snadno prohrát, rozhodl se tak Caesarovu armádu vyhladovět. Strategie fungovala a armádě brzy začaly docházet potraviny. Caesar za každou cenu potřeboval získat zásoby i posily z Itálie. Úkolem byl pověřen jeho nejbližší přítel Marcus Antonius. Tomu se s hrstkou lodí podařilo proklouznout blokádou a i přes následnou ztrátu několika lodí dosáhl italského pobřeží. Brzy tak směrem k Řecku směřovalo mnoho římských lodí, které Caesarovi poskytly tak potřebné zásoby a posily.



Caesar se nyní již tolik neobával přímého konfliktu a objevily se první střety mezi římskými vojáky. V jedné z větších šarvátek byly prolomeny řady Caesarových zkušených legionářů a část vojska utekla z boje. Pompeius však situace nevyužil, stále se obával vojenského génia svého protivníka a zkušeností jeho veteránů. Cesar se však raději rozhodl odejít do vnitrozemí, aby Pompeia zbavil výhody blízkosti jeho silného loďstva. Svůj nový tábor rozbil poblíž města Farsál.

Bitva u Farsálu se odehrála 9. srpna roku 48 př.n.l. Caesarovo vojsko čítalo asi 22 tisíc legionářů a tisíc příslušníků kvalitní galské jízdy. Na druhé straně bojiště čekal pod Pompeiovým velením víc jak dvojnásobný počet legionářů a 6 tisíc jezdců. Právě na jezdeckou přesilu Pompeius spoléhal. Jízda měla zaútočit jako první na nepřátelské pravé křídlo a po jeho žničení do týlu armády. O plánu však Caesar díky svým zvědům věděl a vybral tak 2 tisíce svých nejlepších mužů, kterými skrytě posílil obranu svého pravého křídla.

Jakmile Pompeiova jízda zaútočila, slabá kavalérie na Caesarově křídle předstírala útěk. Jezdci se tak rychle dostali až k pěchotě. Zde však jezdce překvapila silná jednotka zkušených legionářů, do té doby skrytá za předními řadami vojáků. Legionáři místo obvyklého hození pil, začali svá pila používat jako kopí a bodali do zmatených jezdců. Zatímco ve středu vojska se bojovala vyrovnaná bitva, jezdci na křídle utržili značné ztráty a začal se mezi nimi šířit zmatek. Zbytek jízdy se brzy obrátil na útěk a odkryl tak levé křídlo svých legionářů. Toho ihned Caesarovi vojáci využili a zasadili nepříteli rozhodující ránu.



Pompeiovy formace se zcela rozpadly a přeživší vojáci se rozprchli, nebo ještě častěji, začali se přidávat na Caesarovu stranu. Ten následně bez problému obsadil i nepřátelský tábor, plný Pompeiových osobních věci a pokladů. Caesar v bitvě jednoznačně zvítězil. Jeho ztráty se pohybovali okolo pouhého tisíce vojáků oproti desetinásobku u nepřítele. Díky mnoha dezertérům z nepřátelských řád, nakonec skončil pravděpodobně s početnější armádou, než která bitvu začínala.

Po velkolepém vítězství všechny provincie na východě uznaly Caesarovu nadvládu. Posledním místem odporu, věrným nepřátelům, se zdála být Afrika, kam Pompeius po ztracené bitvě zamířil. Místní vládce si však již dobře spočítal, že Pompeiovi dny slávy jsou u konce a rozhodl se přidat na stranu vítězů. Sotva tak Pompeius vstoupil na egyptskou půdu, byl z rozkazu faraóna Ptolemaia XIII zavražděn. O pár dní později, když do Egypta dorazil i Caesar, byla mu jako dar věnována Pompeiova setnutá hlava a prsten. V té chvíli se prý Caesar rozplakal. Štítky: #caesar #bitva #pompeius #legie

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky