Jak začalo velké stěhování národů?

12.2.2020, 01:00 > Starověk > Antický Řím

Pojem stěhování národů se u nás často používá ve spojitosti z tím, jak se Slované dostali na území Čech. Slovanské kmeny však nebyly jedinými migrujícími, velké stěhování probíhalo po celé Evropě a zahrnovalo desítky zejména germánských kmenů. Proč k takto masivní migraci vlastně došlo?

Stěhování národů rozhodně nebylo jednorázovou událostí ale probíhalo několik staletí. Umístit ho můžeme

do období mezi 4. a 7. stoletím našeho letopočtu. Svojí datací a významem jde tak o jednu z událostí, která odděluje starověk od středověku. Důvodů přesunu obrovského množství evropské populace bylo více.

Mapa přesunu kmenů po Evropě. Zdroj: wikipedia.org, No machine-readable author provided. Matros~commonswiki assumed (based on copyright claims). / Public domain

Prvotním důvodem byl přechod společnosti od pastevectví z zemědělství. To zajišťovalo mnohem větší množství jídla, díky čemuž začala znatelně růst tehdejší populace. Na druhou stranu primitivní zemědělské metody velmi rychle vyčerpaly zemědělskou půdu, což vedlo naopak ke snížení množství získané jídla. Méně jídla, ale zároveň více hladových krků byl samozřejmě velký problém. Jako nejjednodušší řešení se jevil přesun na nová úrodnější místa.

Římská říše byla již v tomto období ve značné krizi, její hranice byly slabě bráněny a některá území v Evropě vlastně již reálně neovládala. Přechod hranic tak pro barbarské kmeny byl snazší než kdykoliv předtím. Římská města a vesnice navíc představovala velice lákavou kořist a pro náčelníky také možnost získat si slávu a respekt.

A pak přišli Hunové ...

Hlavním spouštěčem přesunu však byl příchod nových kmenů z východu. Když se na východních stepích Evropy objevil nový agresivní kmen, znamenalo to pro národy které tuto oblast obývali konec bezpečí. Hunové byli velice násilní a snažili se silou podrobit všechny kmeny na které narazili. Díky tomu, že byli skvělí válečníci se jim to dařilo velice rychle. Nejprve na východě vytlačili kmen Gótů a Tervingů což vedlo k následnému rozpadu těchto velkých kmenů. Gótové se rozdělili až na 10 nových nástupnických kmenů.

Tervingové se přesunuli na západ za Dunaj, až do římské říše. Zde jim císař Valentus věnoval území v Thrákii, avšak podmínky byly zlé a tak se kmeny brzy vzbouřili. V bitvě u Adrianopole se jim podařilo porazit římské vojsko. Následně sice s císařem uzavřeli mír, nicméně situace klidná nebyla. Na konci 4. století tak začal další přesun Gótů v čele se slavným náčelníkem Alarichem.

Kmen prošel celým Balkánem a Peloponéským poloostrovem až stanul dokonce v samotné Itálii. V roce 410 se jim podařilo dobít a vyplenit Řím. Na tomto území se však nehodlali trvale usídlit a tak pokračovali na jihozápad Gálie kde se usadili poblíž města Toulouse. O sto let později však byly poraženi franckým králem Chlodvíkem a museli ustoupit na Pyrenejský poloostrov. Zde vytvořili říši, která se udržela až do počátku osmého století, kdy byly tyto gótské kmeny definitivně zničeny Araby.

Bitva o Vídeň. Den kdy se rozhodovalo o osudu Evropy

Ač je obléhání Vídně z roku 1683 rozhodně slavnější, nejde o první střet o toto město. Turci se k Vídni dostali již roku 1529. Sultán Sulejman tehdy musel od Vídně odtáhnout s nepořízenou a to za cenu velkých z... celý článek

Dalším významným kmenem, který křižoval Evropou byli Vandalové. Původně obývali území kolem řeky Visly, po vpádu Hunů byly však vytlačeni prchajícími Góty. Vydali se směrem ke Galii, kterou pouze přešli a pokračovali až na Pyrenejský poloostrov. zde však nebyli příliš vítání a po neúspěšných bojích se museli přesunout až do Afriky. Zde doputovali až do Kartága, které dobili a použili jako hlavní město své nové říše. Až do poloviny šestého století byly značnou silou ve středomoří, které ohrožovala mnoho pobřežních oblastí, podařilo se jim dokonce vydrancovat samotný Řím.

Mapa slovanské expanze. Zdroj: wikipedia.org, User Fphilibert from fr.wiki / CC BY-SA

Masivní přesuny neprobíhali pouze na kontinentu, ale týkají se i britských ostrovů. Na přelomu čtvrtého a pátého století byla postupně oslabována římská moc v Británii až ji postupně opustily všechny vojenské jednotky. Bezvládí začali ihned využívat germánské kmeny žijící na severním pobřeží Německa a v Dánsku. Kmeny Anglů, Sasů nebo Frísů tak začali podnikat nájezdy a postupně obsazovali jižní částí ostrova. Docházelo ke konfliktům s původními kelty, ti však bez římských vojáků nebyli schopni útokům odolávat. Nové germánské kmeny tak trvale získaly rozsáhlá území.

Ke konci šestého století bylo stěhování zejména v režii slovanských kmenů. Území jejich původní vlasti není zcela jisté, pravděpodobně ale půjde o Zakarpatí. Velké množství různých kmenů expandovalo všemi směry, zejména do střední Evropy a na Balkán, kde se střetávali s východořímskou říší. Během 7. století začaly některé kmeny pronikat i na sever, směrem k dnešnímu Rusku. V následujících stoletích pak začali vznikat první slovanské státní útvary, ze kterých se postupně vyvinulo mnoho dnešních evropských států.

Autor: Pavel Koubík

Štítky: #stehovani narodu #hunove #germani #slovane

Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás