Batavové ve službách Říma. Vojáci, vzbuzující respekt i u římských legionářů

7.7.2022 > Starověk > Antický Řím

Páteří armád římské císařské armády byly legie, skvěle vyzbrojené i vycvičené oddíly profesionálních vojáků z řad římských občanů. Legie však v období principátu představovaly pouze necelou polovinu římských pozemních sil. Druhou polovinu představovala auxilia, rovněž profesionální oddíly složené především z obyvatel římských provincií, kteří nebyli římskými občany (peregrini). Ačkoliv ležely auxiliární oddíly dlouho spíše na okraji zájmu badatelů a byly považovány jen za "pomocné sbory," tedy jen za jakési pomocníky římských legionářů, dnes už víme, že role těchto mužů v římské armádě byla mnohem důležitější. Mezi všemi kmeny a národy římského impéria, jejichž příslušníci sloužili jako vojáci auxilií, však v historii vynikl jeden malý, ale o to slavnější germánský kmen - Batavové.

Kdysi byli Batavové zřejmě součástí většího kmenového celku Chattů a sídlili s nimi východně od řeky Rýna, v krajině kolem řeky Vezery. Snad už před tažením Iulia Caesara do Galie (58 - 50 př n. l.) se však od svého původního kmene oddělili a osídlili oblast v deltě řeky Rýna, tzv. Ostrov Batavů (Insula Batavorum). Zde založili svoje hlavní sídlo Batavodurum, později Noviomagus. Samotný název kmene vykládají badatelé jako "Ti lepší." Sebevědomí válečníci tím snad chtěli dát najevo, že se cítí být nadřazeni vůči příbuzným germánským kmenům.



Není zcela jisté, kdy vstoupili příslušníci kmene do římských služeb, někteří z nich snad sloužili jako jezdci už v armádě Caesarově. Jisté je, že první oddíly Batavů, byly do římské armády začleněny už na počátku římského císařství. Postupem času byla utvořena jedna jízdní jednotka (ala I Batavorum) a několik smíšených (např. cohors I Batavorum equitata) a pěších (např. cohors III Batavorum) oddílů. Další Batavové sloužili v osobní stráži císařů Iulsko - Claudijské dynastie (Germani Corpori Custodes) a později, od doby císaře Trajána (98 - 117 n. l.), i v elitní jízdní jednotce equites singulares Augusti, ve které sloužil výkvět vojáků z jízdních auxiliárních oddílů. Batavů sloužilo v obou oddílech tolik, že se pro ně mezi Římany vžil i neformální termín Batavi. Kromě toho sloužili další příslušníci kmene také v římském námořnictvu. Odhaduje se, že v římské armádě sloužilo vždy asi 5000 batavských mužů, tedy vždy alespoň jeden muž z každé rodiny. Díky tomu se celý kmen u Římanů těšil velké vážnosti. Byl osvobozen od daní a díky udělování občanství za vojenskou službu se rychle do značné míry romanizoval.

Ačkoliv byli velitelé auxiliárních oddílů obvykle římští aristokraté z jezdeckého stavu (equites), veleli batavským (i jiným) jednotkám příslušníci místní kmenové aristokracie. Z období vlády císaře Domitiana (81 - 96 n. l.) je znám např. Flavius Cerialis, velitel (praefectus cohortis) deváté batavské kohorty (cohors IX Batavorum) posádkou ve Vindolandě, v dnešní severní Anglii. Cerialis byl římským občanem a těšil se postavení římského jezdce. Hovořil plynně latinsky, spolu s manželkou uctíval císařovu oblíbenou bohyni Minervu a jeho děti studovaly příběhy o praotci Římanů Aeneovi. Přesto byl však stále také batavským velmožem, jehož podřízení důstojníci v dochované korespondenci oslovovali jako velitele (dominus) a krále (rex). Provázanost římské a původní kultury pak nejlépe demonstruje kult Hercula Magusana, synkretického božstva, které vzniklo sloučením antického hrdiny s bohem místních porýnských Germánů. Hercules Magusanus byl uctíván nejen na rýnské hranici, ale např. také v Británii, kam se kult nepochybně rozšířil díky germánským vojákům auxilií, kteří zde sloužili.



Prvním výrazným vystoupením batavských jednotek byla účast na odvetném tažení proti germánským kmenům (14 - 16 n. l.) po porážce v Teutoburském lese (9 n. l.). Batavové se zde obzvláště vyznamenali odvážným přechodem řeky Vezery a následným bojem proti přesile nepřátel. Jejich schopnost přebrodit vodní toky v plné zbroji a s koňmi se stala takřka příslovečnou a batavským vojákům umožnila často zaskočit nepřátele nepřipravené. V roce 43 n. l. byly batavské oddíly součástí římské armády, kterou vyslal císař Claudius (41 - 54 n. l.) dobýt Británii. Následně se batavské jednotky zapletly do občanských válek "Roku čtyř císařů" (69 n. l.) V Itálii bojovali ve vojsku císaře Vitellia (69 n. l.). Zde se poprvé střetli (tzv. 1. bitva u Cremony/Bedriaca) s římskými legionáři a do boje odvedenými gladiátory z vojska předchozího císaře Othona (69 n. l.). Pro disciplinované a odhodlané Germány nepředstavovali odvedení gladiátoři žádného soupeře. Jejich následný střet s Othonovými legionáři v podstatě rozhodnul bitvu. Sami Vitelliovi legionáři podle Tacitova líčení dokonce odmítali bez Batavů bojovat. Na druhou stranu byly však vztahy mezi vojáky legií a auxilií nezřídka velmi napjaté. Dílem to lze nepochybně přičíst přirozené rivalitě mezi vojenskými oddíly. Na druhou stranu však sebevědomí Batavové velmi často legionáře během tažení provokovali a dávali jim jasně najevo, kdo podle nich představuje skutečnou elitu římské armády.



Věrnost Batavů římskému císaři byla všeobecně řečeno obdivuhodná. Během chaosu a občanských válek za roku čtyř císařů však ambiciózní batavský předák Iulius Civilis zorganizoval mohutné povstání germánských a galských auxiliárních oddílů. Během následujících bojů byli římští legionáři několikrát poraženi a to dokonce i když měli nad Batavy početní přesilu. Není zcela jasné, jak povstání dopadlo, mohutné vojsko vyslané novým císařem Vespasianem (69 - 79 n. l.) však zřejmě přeci jen dokázalo přimět Batavy k návratu pod římské velení.

V následujících desetiletích se Batavové dále účastnili prakticky všech důležitých kampaní římské armády na evropských bojištích. V roce 83 se společně s oddíly příbuzných Tungrů střetli na území dnešního Skotska (tzv. bitva u Mons Graupius) s vojskem kaledonských kmenů a způsobili jim drtivou porážku. Bojovali ve vojsku císaře Trajána v dáckých válkách (101 - 106). V řadách oddílu equites singulares Augusti se následně utkali také s obávanými Parthy (114 - 116). Přinejmenším jeden oddíl (cohors III Batavorum milliaria equitata) byl přítomen ve vojsku císaře Marca Aurelia (161 - 180 n. l.) během markomanských válek (166 - 180 n. l.), které probíhaly i na našem území. Přibližně ve stejnou dobu byla devátá batavská kohorta přesunuta na dunajskou hranici, kde byla umístěna v pevnosti Batava Castrum (Odtud dnešní název německého města Passov).



Batavské jednotky (Batavi iuniores, Batavi seniores) hrály významnou úlohu i v armádách pozdního římského císařství. Známé je např. jejich působení v bitvě u Štrasburku proti Alamanům (357 n. l.). Lze předpokládat, že Batavové zůstali v armádě až do samotného konce západní části říše roku 476 n. l. V následujících desetiletích se kmen patrně ztratil ve víru probíhajícího velkého stěhování národů. Přesto však odkaz statečných válečníků přetrval a obyvatelé pozdějšího Nizozemí spatřovali v batavském elementu své kořeny. Krom toho jejich hlavní město Noviomagus stále stojí. Jedná se Nijmegen v dnešním nizozemském kraji Betuwe.

Zdroj:
BIRLEY, Anthony. Garrison life at Vindolanda: Band of Brothers. Gloucestershire: Tempus, 2002.
DERKS, Ton; TEITLER, Hans. Batavi in the Roman Army of the Principate. Bonner Jahrbücher. 2018. 218, 53–80.
McLAUGLIN, Jonathan, J. 2015: The Transformation of the Roman Auxiliary Soldier in
Thought and Practice. Ann Arbor, 2015. Dizertační práce. University of Michigan.
MÜLLER, Martin. Rom und die Bataver. Archäologie in Deutschland. 2010. 4, 20-22.
SUETONIUS, G, T. Životopisy dvanácti císařů. Praha: Svoboda, 1998.
TACITUS, C. Letopisy. Praha: Svoboda, 1975.
TACITUS, C. Z dějin císařského Říma. Praha: Svoboda, 1976.
Štítky: #rimska britanie #auxilia #legie #batavove #germani

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky