Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Attila - Bič Boží, který spustil stěhování národů

8.7.2005 > Starověk > Antický Řím

Hunové terorizovali Evropu téměř sto let a velkou měrou přispěli k pádu celé Západořímské říše a stěhování národů. Kde se na starém kontinentu z ničeho nic vzaly tyto barbarské hordy? A proč byli Hunové v boji tak úspěšní?

Původ tohoto kočovného národa není zcela známý. Hunské hordy přišly z východu, avšak z dodnes nejasného místa v Asii. Někteří historikové spojují Huny s národem Siungnů
, kočovnými kmeny žijícími severně od Číny. Právě kvůli těmto krutým bojovníkům byla vystavěna Velká čínská zeď. Svým životem jim byli Hunové značně podobní. Nezakládali žádná města, žádné území trvale neobsazovali. Jejich strategií bylo pouze dobývání a drancování.


Kresba Hunů od Johanna Nepomuka Geigera (19. století).
Kresba Hunů od Johanna Nepomuka Geigera (19. století). Zdroj: wikipedia.org, Peter Johann Nepomuk Geiger / Public domain


Evropská civilizace se s nimi poprvé setkala kolem roku 370, kdy dorazili k východnímu břehu řeky Volhy. Rychle svedli mnoho vítězných bitev například s Góty, Alany nebo Tervingy. Celé tyto obrovské kmeny tak zahnaly na západ na římské území. O dvě desetiletí později si již troufli i na největší lokální mocnost a začali ohrožovat Východořímskou říši. Mnoho měst vydrancovali a pozabíjeli obrovské množství lidí. Probojovali se dokonce až do Sasánovské říše na středním východě, kde však byli poraženi a stáhli se zpět do Evropy. První známý náčelník Hunů se jmenoval Uldin a byl to právě on, kdo počátkem 5. století ohrožoval východořímské území. Dobře směrovanými úplatky se však císaři podařilo vyvolat rozbroje mezi nižšími náčelníky, které vyústili v hromadnou dezerci. Uldin se tak musel stáhnout zpět za Dunaj a dále již nepředstavoval aktuální nebezpečí.

Vandalové - ničitelé Říma

Vandalové - ničitelé Říma

Výraz vandal dnes v každém vyvolá poměrně jasnou představu. Pravděpodobně půjde o nějakého mladíka, který právě rozkopavá staré hroby či sprejuje zídky. Ne každý ale už ví, kde se vlastně tento výraz vzal. Čím ... celý článek


Kdo ale v následujících desetiletích nebezpečí představoval byl Atilla. Nejznámější hunský válečník s přezdívkou Bič boží. Společně se svým bratrem Bledou vládli hunským kmenům a podařilo se jím probojovat až do srdce Západořímské říše. Jméno Atilla budilo strach v srdci každého Římana. Nejdřívě bratři donutili Východořímskou říši podepsat smlouvu, ktrá ji zavazovala k placení pravidelného poplatku. Říše však poplatek opakovaně ignorovala což vedlo k několika bitvám, kde Hunové přesvědčivě zvítězili. Východořímský císař Theodosius II. tak musel sklonit hlavu a podepsat smlouvu novou, kterou již si porušit nedovolil.

V roce 445 zemřel Bleda, za jeho smrtí pravděpodobně stál příliš ambiciózní Atilla, který se tak stal jediným vládcem kmenů. Ten toužil po podmanění celé Evropy. Vedl několik nájezdů, jejichž cílem bylo zejména vymáhání stálých plateb od zastrašených států. Napadl mnoho měst na Balkáně a později v Galii. Jeho nájezdy zastavil až roku 451 slavný římský vojevůdce Flavius Aetius v bitvě na Katalaunských polích.


Dochovaný zlatý hunský šperk.
Dochovaný zlatý hunský šperk. Zdroj: wikipedia.org, Walters Art Museum / Public domain


Hned následujícího roku však Attila udeřil znovu a vstoupil dokonce i na samotné území Itálie, což bylo dlouhou dobu zcela nemyslitelné. Římský císař Valentinian III. vyslal několik vyslanců a doufal že se podaří vyjednat mír. Jedním z vyslanců byl papeže Lev I., který se s Hunským vůdcem setkal na řece Mincio. Podařilo se mu skutečně vyjednat s Attilou mír a následně se Hunové stáhli z území Itálie. Východořímský císař Marcianus to zřejmě vyhodnotil jako slabost a přestal Hunům platit poplatky. To Atilla samozřejmě nehodlal nechat bez odezvy a plánoval nový útok na Východořímskou říši. K tomu se však již nikdy nedostal, zemřel během svatební noci, poté se již po sedmnácté oženil. Patrně se sám zadusil, když mu ve spánku začala z nosu prudce téct krev.

Místo kde tento slavný vojevůdce spočívá není dodnes známé. Údajně byl pohřben s obrovskými poklady. Tělo bylo uloženo do třech rakví z drahých kovů a přes hrob byla svedena řeka. Všichni stavitelé hrobky, vesměs zajatí otroci, byli zabiti, aby nemohli místo posledního odpočinku nikdy prozradit. Uvažovaných a zkoumaných míst, kde by hrob mohl být, je velké množství. Některé z nich dokonce i na našem území, například v Nákle u Olomouce, nebo u Sviadnova, kde byl poblíž nalezen hunský pohřební hrnec.

Po smrti Attily začali mezi sebou o vládu bojovat Attilovi synové. Slabost Hunů vycítila i podrobená území a vnikla aliance, která porazila Huny v bitvě na řece Nedao. Hunové pak postupně čelili mnoha dalším vzpourám a také náporu dalších turkických národů z východu. Během následujících desetiletí se Hunové odsunuli zpět na východ Evropy kde se postupně smísili s dalšími národy. Brzy se jako samostatný národ zcela vytratili z historických pramenů.


Attilova figurína v Maďarském muzeu.
Attilova figurína v Maďarském muzeu. Zdroj: wikipedia.org, A.Berger / CC BY-SA


Hunové byly pro tehdejší obyvatele Evropy velice zvláštním národem. Život každého Huna byl pevně spjat s jeho koněm. Jezdecký výcvik začínal již velmi nízké věku a v sedle trávili Hunové podstatnou část svého života. Nejezdili však na koních které bezně známe v současnosti. Obvyklé u nich byl koně velmi malých rozměrů, které zřejmě sami vyšlechtili z divokých prakoní. Své skvělé jezdecké schopnosti obratně využívali v boji. Vužívali velmi krátké a ohebné luky ze kterých zvládali střílet i za jízdy. Právě strategie střelby a zároveň rychlého manévrování z nich činila dlouho neporazitelné válečníky.

Děsivé však nebyly pouze jejich bojové schopnosti, ale strach naháněli již svým vzhledem a chováním. Jedli syrové maso a před bojem si obličej pomazávali zvířecí krví, aby získali děsivý vzhled. To však často nebylo ani nutné, záměrně si totiž řezali rány do obličeje, které poté zasypávali popelem, aby nedošlo k hladkému zhojení. Podle historických popisů považovali Hunové vodu za posvátnou, proto s ní nikdy neplýtvali na mytí svých těl. Díky tomu velice zápáchali i na tehdejší poměry. Není tak divu, že setkání s těmito divokými barbary vlévalo strach do srdcí všech Evropanů.
Autor: Martin Suchoň
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Proč byla postavena Velká čínská zeď? Proč byla postavena Velká čínská zeď?
Jak začalo velké stěhování národů? Jak začalo velké stěhování národů?
Na Katalaunských polích se Římská říše naposledy hrdě postavila nepříteli Na Katalaunských polích se Římská říše naposledy hrdě postavila nepříteli


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít