Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Caesarovy expedice do Británie neskončily slavně

31.8.2020, 09:57 > Starověk > Antický Řím

Británie byla pro Římskou republiku téměř neznámou zemí. Dřívější obchodní svazky, intenzivní zejména během řeckého rozkvětu, byly zapomenuty. Řekové odtud nakupovali hlavně jeden velmi cenný obchodní artikl, cín. Dle toho také zemi nazývali Cassiterides, tedy cínový ostrov. První skutečný kontakt s ostrovany za římskou republiku navázal až sám slavný Julius Caesar v roce 55 př.n.l. A jak to u něho bylo zvykem, nešlo zrovna o mírovou cestu. V rámci svého několikaletého galského tažení navštívil Británii hned dvakrát.


Obyvatelstvo britských ostrovů bylo původem dosti podobné evropským Galům, se kterými Caesar již několik let válčil. Vojevůdce se tak domníval, že Britanové (tehdejší označení) podporují válečné úsilí proti Římu. V roce 55 př.n.l. tak podnikl první římskou expedici na britské ostrovy. Těžko tuto výpravu nazývat invazí ve smyslu ve kterém byla provedena o zhruba 100 let později císařem Claudiem. Sám Caesar příliš netušil, s čím se na ostrově setká, naopak o něm mezi vojáky panovalo mnoho nadpřirozených pověstí. Šlo tak spíše o průzkumnou misi, která neměla za cíl vojenské podrobení obyvatel.


Kresba vylodění Caesarových vojáků.
Kresba vylodění Caesarových vojáků. Zdroj: wikipedia.org, AnonymousUnknown author / Public domain


Problémová byla výprava hned od počátku. Nevhodné bylo totiž již samotné načasování, zima byla blízko a nebyl čas na žádné rozsáhlé přípravy. Jakmile průzkumná loď našla vhodné místo k vylodění, okamžitě přes kanál vyrazily dvě legie. Britané však o invazní armádě byli informováni dopředu a obsadili pobřeží. Římští vojáci se tak nemohli vylodit klasickým způsobem a museli do vody skákat ve velké hloubce. Těžká výstroj a výzbroj (zejména mokré štíty) by ve vodě velmi omezily bojeschopnost legionářů. Není tak divu, že se jim do studeného moře příliš nechtělo. Podle tradované příhody přesvědčil vojáky k vylodění až statečný orlonoš. Ten sám vyskočil do vody, s nejdůležitější standartou legie v rukou. Ta byla pro každého legionáře téměř posvátná, proto se ihned vrhli do vody, aby ji uchránili.

Postupně se několik skupin legionářů dokázalo probojovat na břeh, kde vytvořili pevné římské formace a odrazili keltský nápor. K zajištění jejich pozice jim pomohla zejména palba katapultů z vojenských lodí. Caesar tak prozkoumal pouze blízké okolí a podařilo se mu získat několik výše postavených místních rukojmí. To bylo ale v podstatě vše. Silné bouře hrozily, že zničí ukotvené lodě. Bez možnosti dopravy zpět by Caesarova armáda na nepřátelském ostrově byla brzy zničena. Vojevůdce se tak z ostrova rychle stáhl zpět do Galie. Přestože nešlo o žádný vojenský úspěch, dokázal o vylodění Caesar jako vždy podat do Říma zprávy tak, že byl viděn jako velký vítěz. Senát na jeho počest vyhlásil 20 dnů dlouhé slavnosti.

Georgovia, bitva kde Julius Caesar selhal

Georgovia, bitva kde Julius Caesar selhal

Není příliš mnoho bitev o kterých bychom mohli říci, že je slavný římský vojevůdce Julius Caesar prohrál. Prohra je však v tomto případě přehnaně silné slovo. Caesar byl příliš schopný generál na to, aby nechal... celý článek


Druhá výprava do Británie přišla o rok později a vojevůdce se na již připravil již podstatně lépe. Celou zimu nechal své vojáky stavět lodě. Na začátku válečné sezóny bylo připraveno více jako osm set lodí. Vzhledem ke galské taktice a prostředí Caesar pochopil, že klíčová bude v boji jízda, kterou v první výpravě nedisponoval. Celkově tak bylo k invazi připraveno 5 legií a více jak 2 tisíce jezdců.

Připravili se však i obránci v Británii. Několik silných kmenů se spojilo pod vládou náčelníka Cassivellauna a byly připraveni bránit svoji zemi. Vylodění se tentokrát povedlo bez problémů a Římané rozbili tábor blízko pobřeží. Dalším krokem byl rychlý pochod do vnitrozemí, kde legie svedly vítěznou bitvu. Britanové pochopili, že v přímém střetu nedokážou římský stroj na smrt zastavit a tak přistoupili k partyzánské válce.


Keltské zbraně nalezené v Británii.
Keltské zbraně nalezené v Británii. Zdroj: wikipedia.org, No machine-readable author provided. / Public domain


Caesar však ukázkově použil typickou římskou strategii podrobování národů. Využil rozporů mezi jednotlivými kmeny a pomocí politikaření, úplatků a výhružek se mu podařilo křehkou alianci značně oslabit. Britové byli nakonec donuceni souhlasit s placením pravidelného poplatku Římanům. Šlo však o prázdné gesto. Pokud někdy byl poplatek skutečně placen, bylo to maximálně několik prvních let po této invazi. Z dlouhodobého hlediska tak ani druhá Caesarova výprava republice nic nepřinesla.

Je pravděpodobné, že časem by Caesar zorganizoval výpravu třetí, patrně již s úmysly dlouhodobějšího podrobení ostrova. Známá krize a následná občanská válka však změnily jeho priority. A když byla konečně říše stabilizována a dostatečně silná, ukončila Caesarova vražda invazní plány na dalších téměř sto let.
Autor: Petr Němeček
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Slavné vítězství, zrada a poprava rozčtvrcením - skutečný příběh Williama Wallace Slavné vítězství, zrada a poprava rozčtvrcením - skutečný příběh Williama Wallace
V bitvě u Issu rozdrtil Alexandr Veliký trojnásobnou perskou přesilu V bitvě u Issu rozdrtil Alexandr Veliký trojnásobnou perskou přesilu
V bitvě u Platají se Řekové pomstili za masakr u Thermopyl a vypálení Athén V bitvě u Platají se Řekové pomstili za masakr u Thermopyl a vypálení Athén


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít