Bitva u Domažlic - křižácké vojsko se rozuteklo před zpívajícímu husity

Před 5 minutami > Středověk > České země

Dne 14. srpna 1431 došlo u Domažlic k jedné z nejpozoruhodnějších událostí husitských válek. Bitva, která vešla do historie jako bitva u Domažlic, se často uvádí jako příklad střetu, kde nerozhodla ani tak síla zbraní jako psychologický účinek a pověst protivníka. Podle známé legendy se mohutné křižácké vojsko dalo na útěk již ve chvíli, kdy uslyšelo blížící se husity zpívat chorál Ktož jsú boží bojovníci. Ačkoliv skutečnost byla o něco složitější, výsledek byl jednoznačný – pátá křížová výprava proti husitům skončila katastrofou a Evropa si začala uvědomovat, že české reformní hnutí nelze porazit silou.

Od upálení mistra Jana Husa v roce 1415 a následného vypuknutí husitské revoluce uplynulo již více než deset let. Katolická církev i římský císař Zikmund Lucemburský se během této doby opakovaně pokoušeli české země vojensky podrobit. Jedna křížová výprava střídala druhou, avšak všechny skončily stejně - neúspěchem.

Husité si získali pověst nebezpečných a zkušených bojovníků. Jejich armády dokázaly porážet početně silnější protivníky, využívaly moderní taktiku vozové hradby a dokonce podnikaly výpravy za hranice Českého království. Takzvané spanilé jízdy přinášely válku do sousedních zemí a zároveň ukazovaly, že husité již dávno nejsou jen obránci vlastního území.

Papež Martin V. proto vyhlásil další křížovou výpravu proti českým kacířům. Po jeho smrti převzal organizaci tažení nový papež Evžen IV. Do výpravy se zapojily především oddíly z německých zemí Svaté říše římské. Dorazili bojovníci z Bavorska, Saska, Francie a dalších oblastí. Šlo o jednu z největších armád, které byly proti husitům kdy shromážděny.

Zatímco se za hranicemi formovalo nové křižácké vojsko, samotní husité nebyli zdaleka jednotní. Radikální táborité a sirotci se dostávali do sporů s umírněnějšími pražany a mezi jednotlivými skupinami rostlo napětí. Hrozba další křížové výpravy však opět dokázala staré spory alespoň na chvíli odsunout stranou. Vrchním velitelem vojsk se stal Prokop Holý, výrazná osobnost pozdější fáze husitských válek. Přestože byl původně knězem, proslul jako schopný vojevůdce a organizátor. Pod jeho vedením se podařilo shromáždit početné vojsko složené z bojovníků různých husitských proudů.

Křižáci před Domažlicemi

Křižácké vojsko mezitím překročilo hranice Českého království a zamířilo k Domažlicím. Toto strategicky významné město leželo nedaleko zemské hranice a představovalo důležitý opěrný bod pro další postup do českého vnitrozemí. Křižáci město oblehli a připravovali se na příchod husitské armády. Přestože jejich vojsko působilo impozantně, v jeho řadách se objevila řada problémů. Jednotlivé oddíly pocházely z různých zemí a podléhaly odlišným velitelům s různým smýšlením. Disciplína nebyla dobrá a mezi veliteli existovaly spory jak postupovat dále.

Byla tu ale ještě další věc - psychologický faktor. Mnozí vojáci si dobře pamatovali předchozí neúspěchy křížových výprav. Husité již několikrát porazili armády, které byly početnější a lépe vybavené. Jejich pověst budila respekt, ale také strach. Když začaly přicházet zprávy o silném husitském vojsku na postupu, nervozita v křižáckém táboře rychle rostla.

14. srpna roku 1431 se husitské vojsko přiblížilo k Domažlicím. Očekávalo se, že dojde k velké bitvě, stalo se však něco nečekaného. V křižáckém táboře vypukl zmatek. Část velitelů navrhovala změnit postavení vojsk, jiní zase chtěli zahájit organizovaný ústup. Různé rozkazy vedly k chaosu, který se rychle šířil mezi řadovými vojáky. Když některé oddíly začaly ustupovat, ostatní nabyly dojmu, že bitva už je ztracená. Z organizovaného ústupu se během krátké doby stala panika.

Na útěk dala značná část armády. Vojáci odhazovali výstroj a opouštěli vozy se zásobami. Útěk zachvátil celé vojsko takovým způsobem, že husité v podstatě nedostali příležitost svést bitvu. Když Prokop Holý pochopil situaci, okamžitě nařídil pronásledování prchajících nepřátel. Husité zajali mnoho vojáků a získali obrovské množství kořisti. Do jejich rukou padly vozy, děla (více než 300), zbraně, prapory i nezanedbatelné finanční prostředky.

Opravdu rozhodl husitský chorál?

S bitvou u Domažlic je neodmyslitelně spojena jedna z nejslavnějších českých legend. Podle té zaslechli křižáci zpěv husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci a tento zvuk v nich vyvolal takovou hrůzu, že se bez boje rozutekli. Příběh se stal součástí českého národního povědomí. Bývá často připomínán v literatuře, filmu i populárně-naučných textech dodnes.

Není pochyb o tom, že husitské písně hrály významnou roli při posilování morálky bojovníků. Moderní historici však upozorňují, že skutečnost byla pravděpodobně složitější. Dobové prameny sice zmiňují zpěv husitů, ale hlavní příčinou křižácké porážky byl nejspíše zmatek ve velení a dlouhodobý strach z protivníka. Křižáci si dobře uvědomovali, že proti nim stojí armáda, která již více než deset let úspěšně odolává vojenské převaze celé Evropy. Někteří se s ní možná jíž střetli dříve. Legenda o chorálu tak zřejmě nevznikla zcela bezdůvodně. Zpěv mohl být jedním z faktorů, které přispěly k nervozitě protivníka. Sám o sobě však pravděpodobně nebyl jedinou příčinou katastrofálního útěku.



Porážka páté křížové výpravy měla mnohem větší význam než pouhé další husitské vítězství. Evropské mocnosti si začaly uvědomovat, že opakované vojenské zásahy nevedou k cíli. Přes obrovské finanční náklady a početní převahu se nepodařilo husitské hnutí zlomit. V katolické církvi začal sílit názor, že bude nutné hledat jiné řešení. Již krátce po domažlické porážce byli husité pozváni na jednání basilejského koncilu. Šlo o mimořádnou situaci, protože představitelé církve byli poprvé ochotni vést s českými reformátory oficiální dialog.

Bitva u Domažlic patří mezi nejslavnější epizody husitských válek. Na rozdíl od mnoha jiných střetnutí není známá množstvím padlých ani velkolepými bojovými manévry. Do dějin vstoupila především jako ukázka síly pověsti a psychologického působení ve válce.

Zdroj: Husitství - konec jednoho mýtu - Vladimír Liška - Fontána - 2004 ; wikipedia.org Štítky: #husite #bitva #krizove vypravy

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Bleskovky
• Časová osa dějin

#bitva (68)   #zivot v antice (46)   #legie (29)   #nabozenstvi (27)   #stavby (26)   #zivot ve stredoveku (26)   #16. stoleti (19)   #persie (17)   #sparta (17)   #rytiri (16)   #atheny (16)   #caesar (16)   #otroci (14)   #oblehani (14)   #husite (13)   #14. stoleti (13)   #osmanska rise (13)   #17. stoleti (12)   #falanga (10)   #recko-perske valky (10)   Zobrazit všechny štítky