Čeng Š' - prostitutka z plovoucího nevěstince se stala největší pirátkou historie
19.8.2025 > OstatníPokud bychom hledali nejúspěšnější pirátku historie, jednoznačně by se jí stala Čeng Š’. Tato žena z jihu Číny se stala legendární vládkyní největší pirátské konfederace v dějinách. Ovládala prakticky celé Jihočínské moře a vyzvala k souboji nejen Čínskou říši, ale i největší koloniální mocnosti - Británii a Portugalsko. Začala jako prostitutka, stala se největší z pirátek a skončila jako majitelka luxusní herny. Pojdme se podívat na neuvěřitelný život Čeng Š’.
Narodila se kolem roku 1775 - přesné datum není známé. A to v oblasti Sin-chuej v provincii Kuang-tung. Pravděpodobně v komunitě Tanka – lidí žijících trvale na lodích. O jejím dospívání toto příliš není známo. Víme pouze, že v mladí pracovala jako prostitutka v plovoucím nevěstinci.
V roce 1801 se Čeng provdala za známého piráta jménem Čeng I. Jeho rodina měla dlouhou pirátskou tradici a on sám v minulosti sloužil jako korzár ve službách vietnamské dynastie Tây Sơn. Čeng I i díky pomoci své manželky dokázal sjednotit soupeřící pirátské skupiny do silné konfederace. Za ztrátu určité autonomie získali nesrovnatelně větší sílu.
Ani takto mocný pirát však nemohl ovládnout počasí. Silná bouře ho roku 1807 připravila o život. Po jeho smrti převzala velení flotila Čeng Š’. Po jejím boku vždy věrně stál adoptivní syn jejího manžela Čeng Bao. Díky tomu byla její pozice nezpochybnitelná, i když žena v čele flotily se jistě mnoha pirátům nezamlouvala.
Pod jejím vedením vyrostla pirátská konfederace v nepřemožitelnou sílu. V roce 1808 porazili piráti hned několik čínských flotil. O rok později provedli v provincii Kuang-tung sérii ničivých nájezdů, během nichž zemřely tisíce lidí a byly zničeny celé vesnice. Jejich akce způsobily paniku nejen v Číně, ale i mezi evropskými obchodníky, kteří měli v oblasti mnoho zájmů.
Netrvalo tak dlouho a skupiny, které by normálně nespolupracovaly, se spojili proti většímu nebezpečí. V listopadu 1809 se Čeng Š’ stáhla s částí flotily do zátoky Tung Chung u ostrova Lantau. Tam byla obklíčena spojenými silami portugalského loďstva a čínské císařské flotily. Následovala několikadenní patová situace. Číňané se pokusili proniknout hradbou lodí za pomoci ohnivých lodí, avšak bez úspěchu. Nakonec se Čeng Š’ podařilo prolomit blokádu a její lodě uprchly na otevřené moře.
V tě době si však už začala uvědomovat, že proti spojeným silám nepřátel by pro ni příští boj mohl dopadnout zle. Navíc se v pirátské konfederaci začaly objevovat první roztržky mezi nespokojenými veliteli. Někteří dokonce se svými loděmi přešli k císařskému loďstvu.
V roce 1810 začala Čeng Š’ jednat o kapitulaci. Ovšem byla si dobře vědoma své silné pozice a hodlala skončit s pirátstvím jen za velmi za výhodných podmínek. V dubnu osobně dorazila do úřadu guvernéra v Kantonu a předložila mu své požadavky. Výsledkem schůzky bylo dosud bezprecedentní ujednání – Čeng Š’ a její posádka složili zbraně, ale místo trestu jim byla nabídnuta amnestie. Ona sama si mohla ponechat 24 lodí a přes 1400 mužů. Její partner Čeng Bao obdržel důstojnickou hodnost a mohl sloužit v císařském loďstvu. Oba partneři se mohli oficiálně vzít a vstoupit do legálního života. A to nebylo vše. K tomu ještě Čeng Š’ dostala pozemky v Kantonu. Tam si otevřela úspěšný podnik – známé a hojně navštěvované kasino.
Zemřela v poklidu v roce 1844 ve věku asi 68 let. Čeng Š’ se stala legendou nejen čínského pirátství, ale celosvětových dějin. Její konfederace čítala v největší slávě až 60 000 mužů a stovky lodí. Na rozdíl od většiny pirátských kolegů se ji však podařilo s řemeslem skončit. Jako jedna z mála tak zemřela na lůžku – což se příliš mnoha jiným pirátům rozhodně nepoštěstilo.
Zdroj: wikipedia.org ; Piráti jižní Číny - Dian H. Murray
Autor: Petr Němeček
Štítky: #cina
#pirati
#lodstvo
