Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Jindřich Matyáš Thurn vedl stavovské povstání. Jak se mu podařilo vyhnout popravišti?

2.8.2023 > Středověk > České země

Jméno Jindřicha Matyáše Thurna není příliš známé, přitom šlo o klíčovou postavu českého stavovského povstání. Proč se o něm mluví tak málo? Možná proto, že za své činy nezaplatil hlavou tak jako jiní čeští páni. Šlo však o výraznou postavu českých dějin, která by neměla být zapadána prachem historie.



Jindřich Matyáš Thurn.
Jindřich Matyáš Thurn. , Merian, Matthaeus, Public domain


Protestant, voják a politik

Jindřich Matyáš se narodil v roce 1567 a život ho postupně vytvaroval v muže, který se dokonale hodil do čela českého stavovského povstání.

Jen posuďte sami: po otci byl Thurn, ale jeho matka byla Barbora Šliková z významného českého rodu Šliků. Jindřich Matyáš se hlásil k protestantismu, což bylo v době českých náboženských sporů do velké míry určující pro to, na jaké straně bude stát.

Jindřich Matyáš Thurn dostal kvalitní vzdělání a spolu s přirozenou inteligencí a vůdčími schopnostmi ho to předurčilo k dobré kariéře u dvora. A té se mu dostalo. V císařských službách zcestoval kus světa a získal obrovský rozhled. V 18 letech se vydal spolu s císařským poselstvem do Konstantinopole a odtud se přesunul na Blízký východ, kde procestoval Egypt a Sýrii a navštívil Jeruzalém.


Erb rodu Šliků.
Erb rodu Šliků. , Johann Siebmacher, Public domain


Když se z cest vrátil, musel Thurn čelit finančním obtížím, které ho donutily vstoupit do armády. Zde získal bojové zkušenosti a pověst skvělého válečníka. A zatímco se propracovával k hodnosti císařského plukovníka, obrátilo se k němu finanční štěstí zase čelem: přišla dědictví a také sňatek s nevěstou, která dostala velmi slušné věno.

Thurn byl na vrcholu sil: byl stále mladý, měl peníze a statky, válečná vyznamenání i všeobecný respekt jako významný šlechtic. Rozhodl se usadit ve Veliši v Čechách, a toto rozhodnutí možná předznamenalo jeho osud.


Erb rodu Thurn-Taxis.
Erb rodu Thurn-Taxis. , Glasshouse, CC BY-SA 4.0


Je čas postavit se císaři

To, že se Thurn přidal na stranu českých stavů je vlastně docela překvapivé – byl navázán spíše na rakouskou šlechtu, ani neuměl pořádně česky a hlavně: sloužil jako císařův válečný rada.

Každopádně Thurn se rozhodl vsadit na české stavy a jako významný šlechtic a vojenský velitel se postavil do jejich čela. Velel českému vojsku v bojích o Prahu v roce 1611, během kterých byl dokonce zraněn a zajat. Podařilo se mu však uniknout a pasovské vojsko povolané Rudolfem II. bylo nakonec z Prahy vytlačeno.

Když se vlády ujal Matyáš Habsburský, byl Jindřich Matyáš Thurn chvíli zase na výsluní. Jenže pak začal vzdorovat a znovu upadl v nemilost. Zatímco na začátku své vlády Matyáš jmenoval Thurna karlštejnským purkrabím, brzy ho z této funkce zase odvolal.

Jenže v této době už situace v zemi nazrávala ke vzpouře; převážně protestanští páni už měli plné zuby císařů, kteří chtěli omezovat jejich moc a brát jim jejich svobody a víru. A Jindřich Matyáš Thurn byl u toho, když se válka rozhořela.

23. května 1618 došlo k události, kterou známe jako pražskou defenestraci. Z oken byli během jednání vyhozeni císařští úředníci Vilém Slavata z Chlumu a Jaroslav Bořita z Martinic. Zajímavé je, že Martinic převzal úřad karlštejnského purkrabího po Thurnovi, možná tedy byla ve výběru defenestrovaných i špetka pomsty z Thurnovy strany. Nešlo totiž o nějakou náhodnou bitku. Thurn se svými spojenci, například Václavem Budovcem z Budova, celou akci pečlivě naplánoval a rozhodnutí, kteří císařovi muži budou defenestrováni a kteří budou ochráněni, padlo dopředu.

Defenestrace byla hozenou rukavicí – teď už nebylo cesty zpět. České stavovské povstání začalo a s ním i třicetiletá válka.


Pražská defenestrace 1618.
Pražská defenestrace 1618. , Karel Svoboda, Public domain


Chyba u Vídně

Thurn vedl stavovská vojska a v listopadu 1618 se mu podařilo porazit císařské v čele s Buquoyem v bitvě u Lomnice. Na jaře 1619 však stavům došel dech, utrpěly několik porážek a situace přestala vypadat dobře.

Byla tu však ještě jedna šance na úspěch. Thurn totiž došel až k Vídni a oblehl ji. Zde však udělal rozhodnutí, které ho možná stálo úspěch: rozhodl se, že Vídeň nebude dobývat, ale pokusí se vyjednávat. Vzal to hrubou silou a spolu s dalšími pány císaře v podstatě přepadl a zatlačil ho do kouta v naději, že Ferdinand Štýrský, který převzal vládu po Matyáši Habsburském, kývne na jeho podmínky. Všechno však probíhalo ve velkém chaosu a veškeré výhody Thurn ztratil, když se k nim probili císařovi vojáci a císaře vysvobodili.

Od té chvíle bylo české stavovské povstání vlastně už poraženo, čekalo se jen na potvrzení, k němuž došlo u Bílé hory.

Ferdinand Štýrský.
Ferdinand Štýrský. , Cropped from File:Kaiser Ferdinand II. 1614.jpg, Public domain


Thurnův útěk z Čech

Thurn byl jedním z velitelů na Bílé hoře, a porážku tak viděl na vlastní oči. Vyvázl však živý a zřejmě se mu podařilo přesunout se za zvoleným králem Fridrichem Falckým a pomoci mu dostat se ze země. Thurn sám nejprve utekl na Moravu, kde se ještě pokoušel stavět zdejší vojsko na odpor, ale bylo to již marné. Situaci zjevně dobře přečetl, protože prostřednictvím své ženy, která zůstala napojena na císařský dvůr, požádal Ferdinanda Štýrského o milost a nabídl smíření. Rebelie, jakou rozpoutal, však nemohla být odpuštěna: byl odsouzen k propadnutí majetku a smrti. Nezbylo mu, než strávit zbytek život v exilu.


Bitva na Bílé hoře.
Bitva na Bílé hoře. , Peter Snayers, Public domain


Druhá šance

Zatímco jeho přátelé a spojenci, například zmíněný Václav Budovec z Budova, umírali v Praze na popravišti, hledal Thurn v Evropě šanci, jak celou prohru ještě zvrátit.

Zdálo se, že ji dostal o mnoho let později, když se mu ve velení švédské armády podařilo porazit císařské a spolu se saskými vojsky znovu v roce 1632 vstoupil do Čech. Situace v zemi však byla úplně jiná, než když odcházel – šance na další velké povstání a na úspěch už neexistovala. Thurn se stáhnul z Čech a sebou si odnesl ještě velmi ponižující porážku od Albrechta z Valdštejna, který ho zajal a donutil podepsat rozkaz, aby se jeho muži vzdali.

Thurn zemřel v exilu, v dnešním Estonsku, jako starý muž v lednu 1640.

Zdroj: www.otta.cechove.cz ; www.bilahora.eu ; www.stoplusjednicka.cz
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Kdo byl chcankař nebo plíhal? Aneb, jak se měnil význam českých slov Kdo byl chcankař nebo plíhal? Aneb, jak se měnil význam českých slov
Holešov 1918 - poslední židovský pogrom na Moravě Holešov 1918 - poslední židovský pogrom na Moravě
Smrt české královny Johany Bavorské. Opravdu jí prokousl hrdlo králův pes? Smrt české královny Johany Bavorské. Opravdu jí prokousl hrdlo králův pes?


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít