Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Kdo to byl praotec Čech? Existoval vůbec?

15.11.2023 > Středověk > České země

Existenci našeho prvního předka - Praotce Čecha - dokládá hned několik kronikářů, kteří však v době údajného příchodu na horu Říp nebyli naživu. První zmínka nalezneme v Kosmově kronice.

Historka zde však až nápadně připomíná biblický příběh o Mojžíšovi: například formulace o zaslíbené zemi působí až příliš podobně.
Mimo to je i zmínka o vylidněném území nepravdivá, střídaly se zde různé kmeny (Slované, Germáni, Keltové). K tomu všemu je mimo i zmínka o pojmenování Čech. To totiž pochází z latinského jména Boiohaemum, což znamená země kmene Bójů. Kosmas psal (i myslel) právě v latině. Tudíž praotec Čech byl Boemus, odtud pak název Boemia, tedy Čechy.


Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky, obrázek ze 14. století: Bratři Čech a Lech.
Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky, obrázek ze 14. století: Bratři Čech a Lech. , See page for author, Public domain


Další kronikou, která zmiňuje našeho praotce, je ta Dalimilova. Historka je zde obohacena o nové fakty (údajně čerpané z mladších pramenů), například o ten, že Čech měl bratra Lecha, který se stal zakladatelem polského národa.

Jenomže nejstarší podobnou pověstí je ta o založení Kyjeva (zachycené v staroruské kronice). Zde spolu žili tři bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Liběď. Právě jméno Choriv nalezneme i v chorvatských spisech (Chjoriv, tedy Chorvat) o tom, jak přišel na Jadran z východu. Šček zase připomíná jméno Čech. Téma putování Evropou bylo pro Slovany nejspíše velkým kulturním tématem a v mnoha různých podobách ho lze nalézt napříč východním Evropou.

Možná i proto si svou upravenou verzi vymyslel i kronikář Kosmas, který nalezl historickou díru v dějinách našeho národa a rozhodl se ji vyplnit nedoloženou historkou, která se stala národní identitou.


Spisovatelé Jirásek a Hájek

Staré pověsti české jsou ikonickým dílem české historie, ale Jirásek jej napsal jako literární dílo, nikoliv jako historické svědectví. V jeho verzi příběhu se potkáváme opět s bratry Čechem a Lechem a i zde Lech pokračuje dál na východ se svou družinou.

Přibývá zde pověst o založení Kuřimi: bratři se dohodli, že dají jeden druhému vědět, kde se usídlili, pomocí kouřových signálů. Za tři dny Čech a jeho lidé skutečně spatřili vysoký dým s Lechových ohňů - odtud jméno Kuřim.


Josef Mathauser (1846–1917): Praotec Čech na hoře Říp.
Josef Mathauser (1846–1917): Praotec Čech na hoře Říp. , Josef Mathauser, Public domain


Kosmova kronika však žádného bratra nezmiňuje, stejně tak nezmiňuje Kuřim. Tuto dvojici sourozenců našel Jirásek ve starších pramenech, ale o průběhu příběhu se s nimi rozchází. Nezmiňuje totiž to, že Lech po čase opustil i Kuřim a s celým kmenem podnikl dlouhou zpáteční cestu do Bílého Charvátska (dnešního Polska). Z vyprávění starých polských pověstí víme, že tam se stal praotce Poláků a založil hrad Krakov - pojmenoval ho na počest svého syna Kroka. Zde zjišťujeme, proč tuto část příběhu Jirásek vynechal: musel by ze svého historického cyklu vypustit příběh o Krokových dcerách.

Příběh o Čechovi zmiňuje i spisovatel Václav Hájek z Libočan, který ho vložil do své kroniky české (1541). Sice šlo o tehdejší historický bestseller, ale Hájek je obecně považován za člověka, který si často vymýšlel a díry v pověstech lepil vymyšlenými příběhy.


Názory dnešních historiků

Současní historikové se sice ve spoustě názorů rozcházejí, ale v tomhle se shodnou: Kosmos si praotce Čecha vymyslel. Přece jen předkládá volný výklad bájného příběhu z úst starců, který se šířil ústní tradicí, kdo ví odkud.


Vyobrazení Lecha a Čecha na dřevorytu z Chronica Polonorum od Matěje Miechowského z roku 1521.
Vyobrazení Lecha a Čecha na dřevorytu z Chronica Polonorum od Matěje Miechowského z roku 1521. , Maciej Miechowita, Public domain


Z jeho práce lze vycítit i jakýsi nadhled nad samotnou pověstí: nehýří letopočty ani podrobnostmi. Dává jasně najevo, že mu dějiny a pověsti nesplývají jedno. Později, když byl přesvědčen, že jde o opravdovou historii, začíná uvádět letopočty, ale nechce klamat. Narozdíl od mnohých dalších, který příběh o praotci Čechovi převzali.

Či výplod fantazie nebo ne, je to nakonec vlastně jedno. Čech se stal součástí naší národní identity a příběh o zemi zaslíbené je pěkným začátkem dějin jednoho pracovitého národa. Co myslíte? Dejte vědět v diskuzi pod článkem.

Zdroje:
wikipedia.org
Jan Berwid-Buquoy - článek Praotec Čech byl kočovný cikán
Televizní série Utajené příběhy českých dějin
Magazín 100+1
kniha Staré pověsti české - Alois Jirásek
Autor: Vít Možíš
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Trestem za zradu v poslední bitvě třicetileté války byla krutá decimace celé jednotky Trestem za zradu v poslední bitvě třicetileté války byla krutá decimace celé jednotky
Upálen v Kostnici - Jeronýma Pražského čekala mučednická smrt jako Jana Husa Upálen v Kostnici - Jeronýma Pražského čekala mučednická smrt jako Jana Husa
Nešťastný zimní král. Fridrich Falcký zemřel jako chudák a jeho tělo leží neznámo kde Nešťastný zimní král. Fridrich Falcký zemřel jako chudák a jeho tělo leží neznámo kde


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít