Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Kdo to byl praotec Čech? Existoval vůbec?

15.11.2023, 08:32 > Středověk > České země

Existenci našeho prvního předka - Praotce Čecha - dokládá hned několik kronikářů, kteří však v době údajného příchodu na horu Říp nebyli naživu. První zmínka nalezneme v Kosmově kronice.

Historka zde však až nápadně připomíná biblický příběh o Mojžíšovi: například formulace o zaslíbené zemi působí až příliš podobně.
Mimo to je i zmínka o vylidněném území nepravdivá, střídaly se zde různé kmeny (Slované, Germáni, Keltové). K tomu všemu je mimo i zmínka o pojmenování Čech. To totiž pochází z latinského jména Boiohaemum, což znamená země kmene Bójů. Kosmas psal (i myslel) právě v latině. Tudíž praotec Čech byl Boemus, odtud pak název Boemia, tedy Čechy.


Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky, obrázek ze 14. století: Bratři Čech a Lech.
Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky, obrázek ze 14. století: Bratři Čech a Lech. , See page for author, Public domain


Další kronikou, která zmiňuje našeho praotce, je ta Dalimilova. Historka je zde obohacena o nové fakty (údajně čerpané z mladších pramenů), například o ten, že Čech měl bratra Lecha, který se stal zakladatelem polského národa.

Jenomže nejstarší podobnou pověstí je ta o založení Kyjeva (zachycené v staroruské kronice). Zde spolu žili tři bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Liběď. Právě jméno Choriv nalezneme i v chorvatských spisech (Chjoriv, tedy Chorvat) o tom, jak přišel na Jadran z východu. Šček zase připomíná jméno Čech. Téma putování Evropou bylo pro Slovany nejspíše velkým kulturním tématem a v mnoha různých podobách ho lze nalézt napříč východním Evropou.

Možná i proto si svou upravenou verzi vymyslel i kronikář Kosmas, který nalezl historickou díru v dějinách našeho národa a rozhodl se ji vyplnit nedoloženou historkou, která se stala národní identitou.


Spisovatelé Jirásek a Hájek

Staré pověsti české jsou ikonickým dílem české historie, ale Jirásek jej napsal jako literární dílo, nikoliv jako historické svědectví. V jeho verzi příběhu se potkáváme opět s bratry Čechem a Lechem a i zde Lech pokračuje dál na východ se svou družinou.

Přibývá zde pověst o založení Kuřimi: bratři se dohodli, že dají jeden druhému vědět, kde se usídlili, pomocí kouřových signálů. Za tři dny Čech a jeho lidé skutečně spatřili vysoký dým s Lechových ohňů - odtud jméno Kuřim.


Josef Mathauser (1846–1917): Praotec Čech na hoře Říp.
Josef Mathauser (1846–1917): Praotec Čech na hoře Říp. , Josef Mathauser, Public domain


Kosmova kronika však žádného bratra nezmiňuje, stejně tak nezmiňuje Kuřim. Tuto dvojici sourozenců našel Jirásek ve starších pramenech, ale o průběhu příběhu se s nimi rozchází. Nezmiňuje totiž to, že Lech po čase opustil i Kuřim a s celým kmenem podnikl dlouhou zpáteční cestu do Bílého Charvátska (dnešního Polska). Z vyprávění starých polských pověstí víme, že tam se stal praotce Poláků a založil hrad Krakov - pojmenoval ho na počest svého syna Kroka. Zde zjišťujeme, proč tuto část příběhu Jirásek vynechal: musel by ze svého historického cyklu vypustit příběh o Krokových dcerách.

Příběh o Čechovi zmiňuje i spisovatel Václav Hájek z Libočan, který ho vložil do své kroniky české (1541). Sice šlo o tehdejší historický bestseller, ale Hájek je obecně považován za člověka, který si často vymýšlel a díry v pověstech lepil vymyšlenými příběhy.


Názory dnešních historiků

Současní historikové se sice ve spoustě názorů rozcházejí, ale v tomhle se shodnou: Kosmos si praotce Čecha vymyslel. Přece jen předkládá volný výklad bájného příběhu z úst starců, který se šířil ústní tradicí, kdo ví odkud.


Vyobrazení Lecha a Čecha na dřevorytu z Chronica Polonorum od Matěje Miechowského z roku 1521.
Vyobrazení Lecha a Čecha na dřevorytu z Chronica Polonorum od Matěje Miechowského z roku 1521. , Maciej Miechowita, Public domain


Z jeho práce lze vycítit i jakýsi nadhled nad samotnou pověstí: nehýří letopočty ani podrobnostmi. Dává jasně najevo, že mu dějiny a pověsti nesplývají jedno. Později, když byl přesvědčen, že jde o opravdovou historii, začíná uvádět letopočty, ale nechce klamat. Narozdíl od mnohých dalších, který příběh o praotci Čechovi převzali.

Či výplod fantazie nebo ne, je to nakonec vlastně jedno. Čech se stal součástí naší národní identity a příběh o zemi zaslíbené je pěkným začátkem dějin jednoho pracovitého národa. Co myslíte? Dejte vědět v diskuzi pod článkem.

Zdroje:
wikipedia.org
Jan Berwid-Buquoy - článek Praotec Čech byl kočovný cikán
Televizní série Utajené příběhy českých dějin
Magazín 100+1
kniha Staré pověsti české - Alois Jirásek
Autor: Vít Možíš
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Každá nevěsta musela zaplatit poplatek za průchod. Neznámý předchůdce skvostného Karlova mostu Každá nevěsta musela zaplatit poplatek za průchod. Neznámý předchůdce skvostného Karlova mostu
V bitvě u Lipan bojoval bratr proti bratru V bitvě u Lipan bojoval bratr proti bratru
Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít