Maratónský závod - skutečně řecký posel uběhl 42 kilometrů a zemřel vyčerpáním?

6.4.2023 > Starověk > Antické Řecko

Po slavném vítězství Řeků na Peršany u Marathónu uběhl posel 42 kilometrů až do Athén, kde sdělil zprávu o velké porážce nepřítele. Ihned poté skonal únavou. Tato legenda je rozšířená po celém světě a má vysvětlovat vznik maratonského běhu. Slavného závodu pro ty největší vytrvalce a také olympijského sportu. Je na této legendě ale něco pravdy?

Roku 490 př.n.l se odehrála bitva u Marathónu, kde zvítězilo mnohonásobně slabší řecké vojsko, složené zejména z Athénských vojáků, nad mocnou perskou armádou. Až posud nejde o žádnou legendu, ale nezpochybnitelné dějiny. Legenda však začíná ihned poté. Aby se Athény o slavném vítězství co nejdříve dozvěděly, měl údajně ihned po bitvě vyběhnout voják jménem Feidippidés, které měl novinku co nejdříve doručit. Během několika hodin měl zdolat zhruba 42 kilometrů dlouhou vzdálenost do Athén, kde Řeky spravil o výhře slavnou větou "Zvítězili jsme" a ihned poté obrovským vyčerpáním zemřel.



Ovšem první zmínku o této události máme až od historika Plútarcha z 1. století n.l, tedy o 500 let později, než se vše mělo odehrát. O sto let později spisovatel Lúkianos zmiňuje dlouhý běh opět, ovšem posla pojmenovává jako Filipida. Další zájem o tuto událost přišel až v 19. století, s růstem obdivu ke starověkému Řecku. Mnoho novověkých autorů převyprávělo a přebásnilo tuto legendu, což později vedlo k vzniku maratónského závodu a následně i jeho začlenění do novodobé olympiády. Faktem ovšem je, že žádný soudobý autor žádnou takovou událost nezmiňuje a téměř jistě tak jde o pouhou legendu, která vznikla mnohem později. Nesedí dokonce ani vzdálenost. Z Athén do Marathónu je to přibližně o 4 kilometry méně, posel by si tak musel záměrně délku navýšit.



Existuje však druhá, podobná událost, která je mnohem méně známá, přestože v ní jde o mnohem extrémnější sportovní výkon. A na rozdíl od maratonského běhu, její pravdivost potvrzuje samotný Hérodotos, který žil jen pár let po samotné události.



Před bitvou u Marathónu požádali Athéňané sousední Spartu o pomoc proti Peršanům. Obě města dělí 240 kilometrů, které posel zdolal během jediného dne. To ovšem nebylo vše. Hned během následujícího dne se vrátil s odpovědí do Athén. Za dva dny tak uběhl téměř 500 kilometrů. Zpráva, kterou přinesl, ovšem nebyla pro Athéňany tentokrát tak příjemná. Sparťané vzkázali, že nyní probíhají náboženské svátky, během který válčit nemohou a armádu tak vyšlou až několik dní. To už ovšem byl po slavné bitvě.

Zdroj: Řecký zázrak - Vojtěch Zamarovský ; wikipedia.org Štítky: #atheny #sport

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (44)   #zivot v antice (41)   #legie (29)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky