Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

7 divů světa, #3 Feidiova socha Dia v Olympii

21.8.2019 > Starověk > Antické Řecko

Dnešní článkem budeme pokračovat v sérii Sedm Divů světa a podíváme se na rozměrově nejmenší z nich, Feidiovu sochu Dia v Olympii. Protože jde o jediný z divů, kde přímo známe autora, povězme si o něm více.

Feidiás se narodil v roce 490 př.n.l. v Athénách a patřil k nejvýznamnějším sochařům své doby. O jeho dětsví příliš nevíme, odehrálo se v době
vyplnění Athén Perským vojskem. Část dětství určitě strávil mimo město a po návratu se účasnil obnovy Athén a povinné vojenské služby. Po ukončení této služby se přesunul do města Arga, kde se učil sochařství od mistra Hegia.


Busta sochaře Feidia.
Busta sochaře Feidia. Zdroj: wikipedia.org, Yair-haklai / CC BY-SA


Po návratu do rodných Athén si získal věhlas a byla mu svěřována tvorba nejdůležitějších soch určených k oslavě vítězných událostí nebo jako dar spojencům. V roce 455 př.n.l. začala velká rekonstrukce Akropole a stavba chrámu Parthenonu. Dohled nad stavbami na Akropoli byl svěřen právě Feidiovi.

Jeho hlavním dílem a ozdobou Parthenonu byla socha nazvaná Athéna Parthenos, šlo o 12 metrů vysokou sochu ze slonoviny a zlata (44 talentů zlata, což je asi 1320 kg), které bylo ze sochy odnímatelné. Stejně jako jeho pozdější Diova socha, byla vytvořena chryselefantinovou technikou. Tato technika spočívá opstupném nanášení slonoviny a zlata na zakladní dřevěnou kostru.


Římská kopie sochy Athéna Parthenos.
Římská kopie sochy Athéna Parthenos. Zdroj: wikipedia.org, National Archaeological Museum of Athens / CC BY-SA


Zřejmě kvůli blízkému přátelství s politikem Periklem se ale později dostal do potíží. Političtí rivalové, kteří se snažili oslabit Periklovu pozici na něho zaútočili přes Feidia, který byl postupně obviněn z několika činů. Nejvážnějším obviněním byla zpronevěra finančních prostředků určených na Atheninu sochu. Feidiás byl na nějaký čas dokonce uvězněn a poté z města uprchl do Olympie. Právě tam si založil svoji sochařskou dílnu, jejíž zbytky můžeme dodnes navštívit. Zde také vytvořil svoji nejslavnější sochu Dia. Brzy poté ovšem zprávy o sochaři končí a zřejmě nedlouho po jejím dokončení zemřel.


Olympie, město boha Dia

Olympia bylo hlavním městem uctívání největšího z řeckých bohů, Dia, již velmi dlouhodou dobu. V roce 456 př.n.l. zde byl dostavěn obrovský Diův chrám, který byl až do vybudování Athénského Parthenónu největším chrámem v Řecku. V typickém řeckém chrámu zasvěceném některému z bohů byla umístěna socha, která dané božstvo znázorňovala. O vytvoření byl sochy Dia byl požádán právě Feidiás, jehož výtvory byly věhlasné v celém Řecku. Socha byla dokončena roku 433 př.n.l. a umístěna do zadná části hlavní chrámové síně. Svojí krásou si brzy získala slávu po celém antickém světě.


Pozůstatky Feidiovi dílny.
Pozůstatky Feidiovi dílny. Zdroj: wikipedia.org, Alun Salt / CC BY-SA


Bohužel se socha samotná ani její části do současnosti nedochovaly a tak můžeme vycházet pouze z popisu dobových cestovatelů. Společně s černým kvádrem na kterém byla umístěna, dosahovala až ke stropu chrámu, který byl umístěn ve výšce 13 metrů. Zeus byl vyobrazen v sedě na cedrovém trůnu, jehož opěradla byla tvarována do tvaru sfing a nohy do podoby tančících bohyní Niké. Na trůny bylo vyobrazeno mnoho mytologických motivů a také postavy atletů při klání na olympijských hrách, které se v Olympii konaly.

Oděn byl bůh pouze v plášti se zlatými lístečky, který zakrýval pouze spodní část a jedno z ramen. Ze zlata byly také zpodobněny jeho dlouhé vlasy, na kterých měl umístěn symbol olympijských vítězů - olivový věnec. V pravé ruce držel sochu Niké a levou se zapíral o hůl. Podle jedné verze byl na jejím konci sedicí orel, v jiné sedel ordel u jeho trůnu.


Diova socha na novodobé kresbě.
Diova socha na novodobé kresbě. Zdroj: wikipedia.org, Quatremère de Quincy / Public domain


Socha byla poseta mnoha drahokami. I z toho důvodu byla okolo umístěna zídka, která zamezovala návštěvníkům chrámu aby se dochy dotýkali. Aby si ji mohli lépe prohlédnout, byly v chrámu rozmístěny vyhlídkové plošiny.

V průběhu staletí pak prošla socha několika rekonstrukcemi a v chrámu vydržela až do roku 394 našeho letopočtu, kdy byla odvezena do Konstantinopole. Tam vydržela necelých sto let, v roce 475 byla zničena při rozsáhlém požáru Diova chrámu. Podle jiné verze byla zničena záměrně křestanským císařem jako pohanský symbol. Bohužel se nám tak žádné pozůstatky nedochovaly a její krásu si můžeme pouze domýšlet z pozdějších maleb.
Autor: Petr Němeček
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Řecko-perské války: bitva u Marathónu byla teprve poločas Řecko-perské války: bitva u Marathónu byla teprve poločas
Jak vypadaly antické olympijské hry? Jak vypadaly antické olympijské hry?
Proč byla postavena Velká čínská zeď? Proč byla postavena Velká čínská zeď?


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít