Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Raději zemřít v boji, než ustoupit. Králové, kteří rytířsky padli v bitvě

28.3.2023 > Ostatní

V minulosti bylo to, aby panovník vedl své vojsko do bitvy, považováno vlastně za nutnost. Ne každá bitva však může být vítězná, a tak někteří králové zaplatili za prohru i životem. Vrcholný středověk však byla doba rytířství a slavně padnout na bitevním poli byla ta nejčestnější smrt, jakou si mohl rytíř přát.



Přemysl Otakar II. - Moravské pole 1278

Asi nejznámějším českým králem, který padl v bitvě, byl Přemysl Otakar II.

Český král už dlouho soupeřil o moc se vzmáhajícím se habsburským rodem. Jak postupovala 70. léta 13. století, bylo stále jasnější, že o vítězi mocenského boje se bude muset rozhodnout na bitevním poli.

K finálnímu střetu došlo na Moravském poli (též Marchfeld) v srpnu roku 1278. Rudolf Habsburský, římskoněmecký král, zřejmě lépe připravil bojovou taktiku a přestože se válečné štěstí přelévalo z jedné strany na druhou, Rudolfovi se nakonec podařilo prorazit řady českého krále a vnést mezi jeho vojáky chaos.

Popis dalších událostí se liší. Traduje se varianta, že Přemysl Otakar II. byl zrazen některým ze svých spojenců. Pravděpodobnější však je, že se jeho šiky zkrátka rozpadly a vojáci se dali na útěk. Přemysl Otakar II. zůstal s poslední bojující skupinou. Není jasné, jak přesně padl – ale vlastně na tom ani úplně nezáleží. Na konci bitvy, která měla rozhodnout o vlivu v Evropě, ležel český král mrtvý.


Mrtvý Přemysl Otakar II. na bitevním poli.
Mrtvý Přemysl Otakar II. na bitevním poli. , Josef Mathauser, Public domain


Jan Lucemburský – Kresčak 1346

Český král Jan Lucemburský se již jako slepý účastnil bitvy u Kresčaku, která byla jedním z prvních konfliktů mezi Angličany a Francouzi v rámci stoleté války.

Jan Lucemburský se do bojů zapojil na straně svého spojence Francie. V bitvě, kde Francouzi drtivě prohráli, však padl. A tím zakončil svůj život krále-rytíře.


Jan Lucemburský je pohřbený v Lucemburku.
Jan Lucemburský je pohřbený v Lucemburku. , Dozura, CC BY-SA 4.0


Richard III. – Bosworth 1485

Jakýmsi pokračováním stoleté války byla válka růží, která už se však dotýkala jen Anglie. Válka růží byla bratrovražedným občanským konfliktem, který sužoval Anglii 15. století. Yorkové bojovali proti Lancasterům – jeden král střídal druhého, konflikt další konflikt a bitva další bitvu. Až v roce 1485 přišla přelomová bitva u Bosworthu. Richard III., poslední York na trůnu, se zde střetl s mladým a dravým Jindřichem Tudorem. Richarda v bitvě zradili jeho spojenci a král v boji padl.

Válka růží byla ukončena. Richard III. byl posledním anglickým králem, který padl v boji. A Jindřich VII. Tudor založil novou dynastii.


Bitva u Bosworthu.
Bitva u Bosworthu. , Philip James de Loutherbourg, Public domain


Ludvík Jagellonský - Moháč 1526

Tři čeští králové v dějinách padli na bitevním poli. Tento smutný výčet doplnil v roce 1526 Ludvík Jagellonský.

Moháč leží v dnešním Maďarsku a právě u tohoto města se křesťanská koalice vedená českým a uherským králem Ludvíkem Jagellonským rozhodla postavit nebezpečnému nepříteli - osmanskému sultánovi Süleymanovi I., který si brousil zuby na Evropu.

Bitva však byla ze strany křesťanských vojsk absolutně nezvládnutá a Osmané dosáhli opravdu velkolepého vítězství. Nejenže si vydobyli převahu na bitevním poli, ale zasadili křesťanské Evropě citelnou ránu, neboť se uvádí, že u Moháče padlo asi 15 000 vojáků.

Mezi mrtvými byl i vůdce vojska Ludvík Jagellonský. Pokusil se z bitvy uprchnout, ale osudným se mu staly mokřiny kolem bitevního pole. V předcházejících týdnech totiž silně pršelo a Dunaj zaplavil široké okolí. Ludvík Jagellonský v těchto bažinách uvízl a utopil se. Stalo se to v srpnu 1525 a Ludvíkovi bylo pouhých 20 let.


Ludvík Jagellonský.
Ludvík Jagellonský. , Hans Krell, Public domain


Gustav II. Adolf – Lützen 1632

Osudnou se stala bitva u Lützenu švédskému králi Gustavu II. Adolfovi.

Jednalo se o jednu ze zásadních bitev třicetileté války. Gustav II. Adolf byl vůdčí osobností protestanského tábora, proti kterému stála Katolická liga vedená Habsburky.

Gustav II. Adolf, švédský král.
Gustav II. Adolf, švédský král. , Attributed to Jacob Hoefnagel, Public domain


Na jaře roku 1632 se u Lützenu, který leží v dnešním německém Sasko-Anhaltsku, střetla vojska vedená Gustavem II. Adolfem a habsburským vojevůdcem Albrechtem z Valdštejna.

Šlo o velmi krvavou bitvu, která přinesla smrt stovkám mužů – a také právě králi Gustavu II. Adolfovi.

Stejně jako v bitvě na Moravském poli i u Lützenu tak byla znovu potvrzena habsburská nadvláda nad Evropou.

Zdroj: www.valka.cz, Vladimír Liška: Šedé eminence v evropské historii, hrp.org.uk
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

První úspěšný císařský řez proběhl v Praze První úspěšný císařský řez proběhl v Praze
Kristina I. Švédská - královna odpovědná za krádež největšího českého pokladu Kristina I. Švédská - královna odpovědná za krádež největšího českého pokladu
Černý princ byl vzorem ideálního panovníka, přesto se králem nikdy nestal Černý princ byl vzorem ideálního panovníka, přesto se králem nikdy nestal


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít