Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

V bitvě u Lipan bojoval bratr proti bratru

14.11.2022, 08:58 > Středověk > České země

Poslední bitva husitských válek byla jednou z nejzásadnějších událostí české historie. Lišila se od předchozích bitev tím, že proti sobě stanuli dřívější spojenci – umírnění husité proti radikálním. Toto střetnutí uzavřelo etapu husitské revoluce a ukázalo cestu k nastolení náboženské tolerance.


Po neúspěšném jednání v Basileji roku 1433 se rozpory uvnitř husitského hnutí čím dál tím více prohlubovaly a následkem bylo jeho rozdělení na dvě silné skupiny.

První část tvořili radikální husité, kteří naprosto odmítali jakýkoliv kompromis se Zikmundem Lucemburským a katolickou církví. K těm patřila chudina, svazy táboritů a sirotků a jejich polní vojska, kterým se válečný stav rozhodně vyplácel.


Skupina bratrských vojevůdců.
Skupina bratrských vojevůdců. , Luděk Marold, Public domain


Umírnění husité (hlavně šlechta a pražský svaz) si naopak velmi dobře uvědomovali, že se situace v zemi, nejen kvůli obchodnímu embargu, čím dál tím více zhoršuje a proto byli svolní ke kompromisu. Představitelé obou těchto frakcí se snažili mezi sebou dohodnout, leč marně. Z toho důvodu se umírnění husité rozhodli přejít na stranu svého dřívějšího soka, tedy zemské hotovosti. Následovaly další neúspěšné pokusy o dohodu, avšak bylo stále jasnější, že nakonec bude muset dojít k vojenskému střetnutí, ve kterém však budou proti sobě stát i dřívější spojenci.

K této poslední a rozhodující bitvě husitských válek došlo v neděli 30. května 1434, nedaleko Českého Brodu, mezi vesnicemi Lipany a Hřiby. Do čela radikálních husitů se postavil Prokop Holý, Jan Čapek ze Sán, Prokop Malý a Jan Roháč z Dubé. Ti zaujali strategickou pozici na návrší jihovýchodně od Lipan. Vojsko tvořilo asi 10 000 pěšáků, 700 jezdců a 480 bojových vozů. Na druhé straně stála koaliční vojska tvořená z umírněných husitů, v jejichž čele stál Diviš Bořek z Miletínka, a zemské hotovosti v čele s Oldřichem II. z Rožmberka. Ta tvořila přibližně 12 nebo 13 000 pěšáků, 1200 jezdců a 720 bojových vozů.

Defenestrace: česká specialita, která měnila dějiny Evropy

Defenestrace: česká specialita, která měnila dějiny Evropy

Pražské defenestrace se staly součástí českého příběhu. Vyprávění o tom, jak v Praze létali úředníci z oken, vrostla do našeho kolektivního vnímání dějin jako něco samozřejmého. Vlastně málokoho napadne, že se ... celý článek


Vojska radikálních i umírněných husitů stála proti sobě, uzavřená ve vozové hradbě. Pod svahem klesajícím k potoku Bylanka byl navíc připravený jízdní oddíl umírněných, který tvořili šlechtici z řad dřívějších táborských spojenců. Bitva byla zahájena pozdě odpoledne, mezi 15. a 16. hodinou. Nad bojištěm bylo zataženo, protože se právě blížila jarní bouřka a prudký vítr od jihu zvedal oblaka prachu proti zemské hotovosti.

Bitvu zahájili radikálové, kteří proti vozové hradbě svého protivníka vyslali několik salv z houfnic. Ty sice nezpůsobily vážnější škody, avšak vyvolaly nervozitu v řadách nepřítele tedy umírněných a zemské hotovosti. Prach z houfnic totiž vlivem větru velmi snižoval viditelnost a z toho důvodu nemohli pokračovat podle předem vymyšleného plánu, který vyžadoval přesnou koordinaci.


Kde se bojovalo.
Kde se bojovalo. , The British Library, No restrictions


Velitel umírněných a zkušený válečník Diviš Bořek z Miletínka si byl velmi dobře vědom toho, že nepřítel má lepší postavení a že přímý útok proti vozové hradbě nepřítele by skončil nezdarem. Též věděl, že vozová hradba je nejzranitelnější během pochodu.

Vymyslel tedy nový plán – předstírat ústup, vylákat jím radikály z výhodné pozice a znenadání na ně zaútočit. Bylo zde však nemalé riziko, že předstíraný útěk se může snadno změnit v útěch skutečný. Lest však vyšla, táboři a sirotci se nechali oklamat, otevřeli vozovou hradbu a část z nich začala prchajícího nepřítele pronásledovat. Vzápětí však následoval protiútok od, do té doby skryté koaliční jízdy, která pronikla do otevřené vozové hradby a podařilo se jí převrhnout osm vozů, čímž vznikla ve vozové hradbě mezera.


Rozražení hradby.
Rozražení hradby. , Věnceslav Černý, Public domain


Zároveň zaútočili i vojáci, kteří ještě před chvilkou předstírali útěk. Radikálové se tak dostali do sevření z obou stran, bez možnosti ústupu. Došlo k boji muže proti muži, bratra proti bratru. Ačkoliv se radikálové houževnatě bránili, boj brzy připomínal spíše masakr.

Část radikálních husitů se pokusila uprchnout, ale většinou neúspěšně. Podařilo se to však Janu Čapkovi ze Sán a Ondřejovi Keřskému z Řimovic, které doprovázela část jízdních a pěších ozbrojenců. Na bitevním poli u Lipan zahynulo asi 1300 bojovníků na straně radikálů, a pouze 200 na straně umírněných a zemské hotovosti. Radikálové se vzdali kolem dvacáté hodiny. Mezi padlými byl i velitel radikálů Prokop Holý, Prokop Malý či Zikmund z Vranova. Jan Roháč z Dubé padl do zajetí. Část zajatců byla poté upálena v nedalekých stodolách.


Zmatený útěk bratrské jízdy.
Zmatený útěk bratrské jízdy. , Luděk Marold, Public domain


Krvavá porážka způsobila rozpad radikální husitské frakce, čímž se uzavřela jedna velká kapitola českých dějin. Umírnění husité se usmířili s katolickou církví a souhlasili s tím, že císař Zikmund Lucemburský usedne na český trůn výměnou za to, že oficiálně přizná českým kališníkům a jejich církvi právo na svébytnou existenci podpisem „Jihlavských“ kompaktát z roku 1436. Situace v českých zemích však byla komplikovaná i nadále a zlepšila se až poté, co dosedl na český trůn král Jiří z Poděbrad, který se sám bitvy u Lipan zúčastnil jako čtrnáctiletý.

Zdroj:
Čornej, Petr - Bělina, Pavel: Slavné bitvy naší historie. Praha 1993.
Čornej, Petr: Lipanská křižovatka: příčiny, průběh a historický význam jedné bitvy. Praha 1992.
Urbánek, Rudolf: Bitva u Lipan. Praha 1934.
Urbánek, Rudolf: Lipany a konec polních vojsk. Praha 1934.
Autor: Michaela Strojilová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Vítězství v bitvě u Moháče otevřelo muslimům dveře do Evropy Vítězství v bitvě u Moháče otevřelo muslimům dveře do Evropy
V bitvě u Issu rozdrtil Alexandr Veliký trojnásobnou perskou přesilu V bitvě u Issu rozdrtil Alexandr Veliký trojnásobnou perskou přesilu
Karel Martel odvrátil arabskou invazi v bitvě u Tours Karel Martel odvrátil arabskou invazi v bitvě u Tours


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít