Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

V Bitvě na Kulikovském poli se sjednotil ruský národ

27.9.2022, 09:48 > Středověk

Zlatá horda v době své největší slávy ovládala velkou část Rusi a ohrožovala i západní Evropu. Český král Václav I. ve 13. století zastavil její expanzi na západ, avšak na východě byla její pozice pevná. Ovládala značné území a také okolní vládci jí museli platit tribut, protože vojensky se mongolským válečníkům nemohli rovnat. Převážná část středověké Rusi byla dlouhá desetiletí v pozici pouhého vazalského státu. Až moskevský kníže Dmitrij Ivanovič se dokázal Zlaté hordě postavit.


V polovině 14. století byla Zlatá horda nejrozsáhlejším a nejmocnějším státem Evropy. Těžila ze své vojenské síly a své výhodné geografické pozice. Právě přes její území vedly stezky spojující Evropu a orient. Avšak spravovat tak rozsáhlou říši se ukázalo jako problém. Státní útvar rozdělovaly politické i etnické problémy. Na trůn nastupovali čím dál slabší vládci a začaly se objevovat decentralizační tendence.


Výběrčí daní ze Zlatá hordy na Rusi, malba z 20. století.
Výběrčí daní ze Zlatá hordy na Rusi, malba z 20. století. , Sergey Ivanov, Public domain


Slabost centrální vlády vycítil i moskevský kníže Dmitrij. Jeho činů směřujících k ruskému osamostatnění si brzy všiml i Emír Mamaj, který vládl západní části Zlaté hordy, pod kterou většina ruských území spadala. Problém se rozhodl vyřešit vojensky a to co nejdříve, než se rozšíří i na další území. Avšak dát dohromady dostatečně velké vojsko mu zabralo téměř dva roky. Roku 1380 se tak mohutná mongolsko-tatarská armáda vydala směrem k Moskvě.

V průběhu léta se dostala informace o pochodující armádě i ke knížeti Dmitrimu, který ihned ve spolupráci s dalšími spojeneckými knížectvími začal sestavovat vlastní vojsko. Do ruské aliance však nevstoupila všechna knížectví. I mezi Rusy existovala značná rivalita. Někteří doufali, že neutralitou získají výhody až se střet rozhodne, jiní se otevřeně postavili na stranu Zlaté hordy.

Podle současných odhadů na straně Zlaté Hordy stálo až 300 tisíc bojovníků. Ruské vojsko čítalo maximálně polovinu tohoto počtu. Obě armády se střetly 8. září roku 1380 na Kulikovském poli blízko Donu. V ranních hodinách pokrývala celé bojiště hustá mlha, do které se ani jedna strana neodvážila vyslat své vojsko. Až během odpoledne začal střet, který měl trvat asi tři hodiny.

Vítězství v bitvě u Moháče otevřelo muslimům dveře do Evropy

Vítězství v bitvě u Moháče otevřelo muslimům dveře do Evropy

Od 14. století čelila křesťanská Evropa osmanské rozpínavosti. Evropské mocnosti na Balkáně pocítily jako první sílu obávaných Janičářů a osmanských děl. Dočasně se je podařilo zastavit až uherským vládcům díky... celý článek


Kníže Dmitrij rozestavil své vojsko do tří linií. Jako zálohu na levém křídle nechal v lese ukrytý silný jízdní oddíl pod velením své bratrance. Obě strany ruského vojska kryl těžko prostupný les, který znesnadňoval Mongolům napadení vojska z boku.

Mongolové a Tataři vytvořili pouze jednu silnou linii a vsadili vše na strategii hrubé síly. Tatarské vojsko vyrazilo jako první do drtivého útoku a snažilo se porazit nepřítele svojí přesilou. Přestože první linie bojovala statečně, obrovské přesile nemohla dlouho vzdorovat a nakonec se zhroutila.

Do boje nastoupila druhá linie a zapojil se i sám kníže Dmitrij v převleku za běžného vojáka, aby nepřitahoval pozornost. Jeho honosné brnění si naopak oblékl jeden z jeho mužů a držíc knížecí zástavu, poutal pozornost nepřátel. Dvě hodiny trvaly krvavé boje, ale žádná strana nedokázala získat rozhodující výhodu.

Tataři se nakonec rozhodli pro obchvat pravého křídla, zde je však napadla ukrytá ruská jízda, která překvapené nepřátele rozdrtila. Poté se sama vrhla na odkryté křídlo Mongolů. To byl zlomový okamžik bitvy, mongolsko-tatarská bojová linie se následně zhroutila a bitva byla rozhodnuta.


Dmitri Donský v bitvě na malbě z 19. století.
Dmitri Donský v bitvě na malbě z 19. století. , Adolphe Yvon, Public domain


Emír Mamaj se bitvy sám neúčastnil a pouze ji sledoval z blízkého pahorku. Jakmile viděl, že bitva je ztracená, prchl i se zbytky svého vojska. Nedaleko ho však dostihl jeho politický rival Tochtamiš, který využil jeho oslabení a rozprášil i poslední zbytky Mamajovi armády. Kníže Dmitrij byl po bitvě nalezen na zemi, avšak ne mrtev, pouze v bezvědomí - jeho zranění nebyla vážná. Od té doby byl nazýván Dmitrijem Donským.

Přestože bitva na Kulikovském poli znamenala velké vítězství, nezískala ruská knížectví samostatnost. Zlatá horda o dva roky později vyslala další mocné vojsko, které opět obsadilo ztracená území a dokonce dobylo Moskvu. Kníže Dmitrij musel opět uznat svoji závislost na Zlaté Hordě. Přesto však bitva znamenala mnoho - posílila sounáležitost Rusů jako jediného národa a ne pouze rozdrobených knížectví. A také ukázala, že i zdánlivě nepřemožitelní Mongolové se dají porazit.

Zdroj: wikipedia.org ; britannica.com
Autor: Petr Němeček
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

V bitvě u Lipan bojoval bratr proti bratru V bitvě u Lipan bojoval bratr proti bratru
Bitva o Vídeň. Den kdy se rozhodovalo o osudu Evropy Bitva o Vídeň. Den kdy se rozhodovalo o osudu Evropy
Maďary terorizující Evropu zastavil až zakladatel Svaté říše římské Maďary terorizující Evropu zastavil až zakladatel Svaté říše římské


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít