Stuartovská vs. Hannoverská dynastie. Jak se dostal německý rod na britský trůn?

13.9.2022, 08:36 > Středověk > Anglie

17. století rozhodně nebylo pro Anglii dobrým obdobím. Potýkala se sociálním bouřemi a náboženskými spory, k moci se dostala vláda protektora Cromwella a král Karel I. byl popraven. Když se situace uklidnila a Stuartovci se dostali zpět na trůn, ukázalo se, že rod není schopný si zajistit dědice – stuartovští králové a královny umírali bezdětní.

Popravený král

Když Jakub I. Stuart zdědil v roce 1603 po Alžbětě Tudorovně anglický trůn a po staletích bojů spojil Anglii a Skotsko, vypadalo to, že je to pro zemi skvělé řešení.

Jenže Jakubův syn Karel I. nepředvedl zrovna povedenou vládu. Snažil se vládnout absolutisticky, jenže na to zaprvé neměl sílu a schopnosti a zadruhé se to v Anglii, kde si šlechta i parlament už celá staletí hájily svá práva, nemohlo setkat s úspěchem.



Sbližování s katolickou církví, osekávání moci parlamentu,  špatná politika vůči Skotsku a neutěšené sociální podmínky – to byly chyby, které otevřely cestu občanské válce, republikánům a především schopnému vojevůdci a politikovi Oliveru Cromwellovi.

Karel I. válku prohrál, z Anglie se stal protektorát vedený Cromwellem a král byl v roce 1649 popraven.

Jeho syn Karel utekl do Francie, kde čekal na svou chvíli.

Vyhnaný král

Chvíle Karla II. přišla po Cromwellově smrti – v roce 1660 se Karel II. vrátil do Anglie a stal se králem. Neměl však děti, a tak po jeho smrti nastoupil na trůn jeho bratr Jakub II. Kámen úrazu spočíval v tom, že Jakub II. byl katolík – což bylo pro anglikánskou Anglii nepřijatelné. A tak se začala poohlížet po jiném králi, který by jí mohl vládnout.

Zrak mnohých padl na Viléma III. Oranžského – jeho matka byla Stuartovna (Jakubova sestra), stejně jako jeho manželka (Jakubova dcera). Trůn by tak zůstal ve stuartovské linii a zároveň by na něm seděl protestant.

Jakub II. byl z Anglie vyhnán a na trůn usedla jeho dcera Marie a zeť Vilém Oranžský.

Nešťastné Stuartovny

Marie s Vilémem však neměli potomky. Poslední stuartovskou šancí se tak stala Mariina sestra Anna. Během svého života byla nejméně osmnáctkrát těhotná, avšak většina těhotenství skončila potratem či narozením mrtvého dítěte. A žádné z přeživších dětí se nedožilo dospělosti.

Šance na pokračovaní rodu se zhroutily.

Hledání nového krále

Největší obavy měli ve Velké Británii o to, aby se o trůn nepřihlásili katoličtí potomci vyhnaného Jakuba II. A tak urychleně pátrali po vhodnějším kandidátovi.

Našli ho v Německu. Žofie Hannoverská byla vnučkou Jakuba I. Stuarta a byla protestantkou. Aby toho nebylo málo, měla dospělého syna, který se mohl okamžitě po Annině smrti ujmout vlády nad Velkou Británií. Jiří Hannoverský se tak stal ideální volbou.

Král Jiří I.

Jiří Hannoverský byl vnukem Fridricha Falckého, kterého u nás známe jako zimního krále, a Alžběty Stuartovny. Kdyby se Falcký udržel na českém trůně, mohlo se dost dobře stát, že by byl Jiří českým králem. V jeho osudu na něj však čekal jiný trůn – britský.

Ujal se ho v roce 1714 a stal se zakladatelem Hannoverské dynastie, která vládla Velké Británii až do počátku 20. století.



Zdroj: John Miller: The Stuarts Štítky: #stuartovci #hannoverska dynastie #anglicka obcanska valka

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #sparta (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #falanga (9)   #husite (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   Zobrazit všechny štítky