Nešťastný zimní král. Fridrich Falcký zemřel jako chudák a jeho tělo leží neznámo kde
30.3.2023 > Středověk > České zeměV historii se někdy objevují jedinci, kteří mají zkrátka osudovou smůlu. Jedním z nich byl i Fridrich Falcký, kterému se Češi naučili přezdívat zimní král. Tragicky selhal během svého panování v Čechách, pravda však je, že se mu vůbec nedařilo ani v letech poté.
Falcký kurfiřt a prémiové manželství
Na začátku Fridrichova života přitom vypadalo všechno dobře. Byl synem falckého kurfiřta Fridricha IV. a po něm zdědil titul, území, majetek i moc. Navíc se oženil s dcerou anglického a skotského krále Jakuba Alžbětou, což v té době znamenalo velmi lukrativní sňatek.
Prázdný český trůn
České stavy, které byly převážně protestanské a nárokovaly si silnou autonomii, neměly dlouhodobě příliš pochopení pro vládnoucí katolické Habsburky, kteří toužili spíše po absolutistické moci. Za vlády Rudolfa II. i Matyáše Habsburského docházelo k pravidelným sporům a konfliktům.Situace se však vyhrotila až za Matyášova nástupce Ferdinanda Štýrského. Toho sice české stavy zvolily na jaře 1617 českým králem, ale již o rok později jim došla s jeho absolutistickými manýry trpělivost a 23. května 1618 zahájily prostřednictvím defenestrace české stavovské povstání. V srpnu téhož roku byl Ferdinand sesazen.
Najednou však před českými stavy vyvstala zásadní otázka: koho dosadit na český trůn? A ač se to zdá těžko uvěřitelné, vypadalo to, že o českou korunu v Evropě není příliš zájem.
Králem z donucení
Nakonec české stavy nabídly korunu Fridrichu Falckému. Neměl k Čechám žádný zásadní vztah, ale šlo o mladého nadějného šlechtice s konexemi a příbuzenskými vztahy po celé Evropě. Roli hrála hlavně jeho víra – Fridrich byl protestant a přes svou ženu Alžbětu byl blízkým spojencem anglického protestantského krále a byl též spřízněn s nizozemskými a dánskými vládnoucím protestantskými rody. A vzhledem k tomu, že Češi už měli dost katolíků na trůnu, zdál se jim Fridrich jako skvělá volba.Falckému se však na český trůn příliš nechtělo, navíc mu to rozmlouval každý, kdo měl rozum. Země byla rozdělená náboženskými spory, trpěla rozvrácenými financemi, stavy chtěly většinu moci pro sebe a zároveň si na ni dělali zálusk Habsburkové. Bylo jasné, že tady to žádný král nebude mít jednoduché.
Nakonec však Fridrich Falcký kývl, přece jen královská koruna se jen tak neodmítá. 4. listopadu 1619 byl korunován českým králem.
Nepříliš úspěšný rok
Fridrich však v Čechách příliš nepochodil. Ani zdaleka se mu nepovedlo uklidnit náboženské spory, neboť za jeho vlády docházelo k ničení soch, obrazů a vzácných uměleckých děl v katolických kostelích, což katolíci špatně nesli.Fridrich se sice pokoušel dát zemi i vojsko finančně a organizačně do pořádku, ale měl příliš málo času i síly. České stavy si ho vybraly v naději, že Fridrich přivede do Čech zahraniční protestanská vojska nebo alespoň sežene peníze. Nic z toho se však nestalo – Fridrich zůstal v zemi uprostřed Evropy jako kůl v plotě, opuštěn spojenci i příbuznými.
Osudná Bílá hora
Vše spělo k tragickému konci českých stavů i krále Fridricha. Jeho nepřátelé ho od začátku výsměšně nazývali zimním králem a ukázalo se, že měli pravdu – na českém trůnu vydržel jen rok a několik dnů.Přestože si Fridrich za své heslo zvolil hrdinné „Obracet neumím!“, které se vykládá ve smyslu „neumím prchat“, utíkal po Bílé hoře z Čech, až se mu za patami prášilo. Nejprve se usadil ve Vratislavi, poté v Haagu. O České království přišel a nikdy už se do něj nevrátil.
Roky, kdy ztratil všechno
Z Čech si Fridrich odvezl ponížení, avšak České království pro něj zřejmě nikdy nebylo zásadní. Tato prohra však strhla lavinu dalších proher, které ho v životě čekaly. Fridrich nedokázal před svými nepřáteli uchránit ani svá dědičná panství. Přišel o Falc a nakonec i o titul kurfiřta, který mu císař sebral ve prospěch Maxmiliána Bavorského.Nadějný mladý státník najednou neznamenal nic. V průběhu třicetileté války si na něj a jeho nárok na český trůn nebo Falc občas někdo vzpomněl a vytáhl ho jako žolíka, nicméně Fridrich byl v té hře jen loutkou v rukou mocnějších hráčů. Ve skutečnosti s ním už nikdo nepočítal.
Zemřel v Mohuči v roce 1632 – ponížený a zapomenutý, poražený v osudové dějinné hře. Dnes se ani neví, kde leží jeho tělo.
Zdroj: dvojka.rozhlas.cz (Toulky českou minulostí)
Autor: Tereza Holubová
Štítky: #17. stoleti
#tricetileta valka
