Hrdina, nebo brutální násilník? Hernán Cortés a jeho krvavé tažení na Tenochtitlán

10.12.2021 > Novověk > Amerika

Ve své době byl španělský dobyvatel Hernán Cortés považován za hrdinu, který dokázal ve jménu křesťanského boha vyvrátit velkou pohanskou říši. Dnes je na něj nahlíženo spíše jako na brutálního, násilnického vůdce, ve kterém se zhmotňují všechna negativa tehdejší Evropy. I současný evropský pohled na Cortése je jednoznačně negativní. Asi i proto je jeho dobytí říše Aztéků doprovázeno poznámkami o tom, že Cortésovi musel nutně pomáhat neutěšený stav aztécké říše ve chvíli, kdy do ní Cortés dorazil. Je ale naše představa opravdu správná?

Hernán Cortés: život conquistadora

Hernán Cortés, 1. markýz del Valle de Oajaca, se narodil roku 1485 do zchudlého šlechtického rodu. Rodina s ním měla problémy již od jeho útlého mládí. Vysoká inteligence se v jeho osobě prolínala s arogancí, agresivitou a tendencí k vyhledávání konfliktů. Cortés studoval právo na univerzitě v Salamance, nikdy jí ale nedokončil.

Jako mnoho jiných byl i Hernán Cortés fascinován tím, o čem mluvilo v té době celé Španělsko: Kolumbovou výpravou a objevením Ameriky. I proto odplul v roce 1504 do „Nového světa“ a usadil se na ostrově Hispaniola, kde na konci roku 1492 ztroskotala legendární Kolumbova loď Santa María.



Na ostrově Hispaniola žil Cortés několik let vcelku usedlým způsobem života, jako farmář a člen rady města Azua (dodnes existujícího). Další zlom v jeho životě nastal v roce 1511, kdy se připojil k dobyvatelské výpravě Diega Velázqueze de Cuéllara. Výsledkem výpravy bylo dobytí dnešní Kuby a Cortés získal odměnu: stal se starostou Santiaga de Cuba. Roku 1519 se potom stal velitelem výpravy na poloostrově Yucatán. A právě zde začala ta část Cortésova života, díky které se zapsal do historie.

Cortés a říše Aztéků

Hernán Cortés s několika stovkami mužů dobyl po vylodění na Yucatánu některá první území. Důležitější pro něj ale bylo, že se dozvěděl o existenci Aztéků. A právě za nimi se Cortés vydal. První setkání s Aztéky proběhlo z Cortésova pohledu dobře. Cortés sám posléze tvrdil, že ho hned po vylodění přivítal císař Moctezuma II s maximálními poctami, považoval jej za boha a nabídl mu svůj trůn, současně mu ale nepovolil vstoupit do Tenochtitlánu.

Zde je na místě se na chvíli zastavit a zmínit jeden důležitý fakt: všechny zprávy tohoto typu máme přímo od Cortése nebo mužů jeho výpravy. A právě v tom je skrytá potenciální potíž. Je zkrátka dobré si uvědomit, že zprávy nám nepředkládá žádný nezaujatý kronikář, nýbrž samotní protagonisté, kteří však měli motivaci k tomu, aby jednoznačně ospravedlnili své činy a svá rozhodnutí, a také aby ohromili „vyšší autority“, tj. guvernéra, krále, případně církev.



Pokud tedy Cortés mluví o Aztécké říši jako o obrovském impériu evropského typu, je na místě přijímat tyto informace s rezervou. Pravda je taková, že ve skutečnosti neznáme skutečný rozsah říše Aztéků, ani to, do jaké míry císař tuto říši ovládal ve smyslu evropského chápání. To samé platí pro počty aztéckých válečníků, kteří se měli Cortésovi posléze postavit.

Po prvním setkání s Moctezumou se Cortés vydal do dalších oblastí Mexika, které ovládl a národy Tlaxcaltéků a Totonaků. Ani po návrat to Tenochtitlánu nevypuklo mezi Cortésem a Aztéky otevřené nepřátelství. Stejně tak se ale nedá mluvit o přátelství. Minimálně aztécký zvyk lidských obětí musel na Španěly působit nepřijatelně. Moctezuma byl proto Cortésem a jeho muži zajat a donucen přísahat věrnost španělskému králi.

Povstání a konečné dobytí Tenochtitlánu

Na jaře 1520 ale musel Cortés s většinou svých mužů Tenochtitlán opustit, neboť jeho bývalý spojenec, Diego Velázquez de Cuéllar, proti němu vyslal trestnou výpravu. Zatímco byl mimo město, ve městě vypuklo povstání. Při něm zemřel nejen zbytek Španělů, kteří v Tenochtitlánu zůstali, ale i Moctezuma. Podle španělské verze jej zabili sami Aztékové, podle jiných verzí to byli právě Evropané.
Cortés spěchal zpět, byl ale poražen a musel ustoupit.

Napodruhé již však nenechal nic náhodě. K Tenochtitlánu dorazil s doplněnou armádou a město oblehl. V tuto chvíli se projevila zásadní výhoda Evropanů. Aztékové byli zkušení válečníci, jejich způsob boje byl ale diametrálně odlišný od toho evropského. Na rozdíl od Španělů prakticky neznali pojem obléhání města, jejich bitvy se odehrávali jinak: šlo většinou o předem domluvená střetnutí mimo město a vítězná armáda do něj potom vstupovala bez boje.



Španělé se naopak při obléhání cítili „jako doma“, nemluvě o tom, že měli k dispozici dělostřelectvo. Postupně, budovu po budově, Španělé Tenochtitlán za několik měsíců dobyli, nového císaře Cuitláhuaca zajali a následně město srovnali se zemí. Na jeho troskách potom nechal Hernán Cortés, již jako místodržící a vrchní velitel Nového Mexika, zbudovat dnešní Ciudad de México.

Pozdější život a odkaz

Cortés byl nepochybně komplikovaná osobnost a tomu odpovídal i počet jeho nepřátel. Ve Španělsku byl obviněn z příprav odtržení Mexika od španělské koruny. To Cortés sice neplánoval, musel se ale odjet v roce 1528 bránit zpět do Španělska. Při té příležitosti se setkal s císařem Karlem V.

Cortés se dokázal ospravedlnit, ale tlak na něj byl nepochybně vyvíjen i nadále. V roce 1529 z něj byl již jen vojenským velitelem. Formálně mu přibyly tituly, jeho reálná moc se ale zmenšila. Cortés podnikl objevitelsku výpravu na sever, při níž v roce 1536 objevil Kalifornský poloostrov.



Jeho výpravy byly ale velmi finančně náročné a Cortés se snažil získat peníze od císaře, za kterým se opět vydal do Španělska. Císaře ale nepřesvědčil. Stačil se poté ještě zúčastnit krátké výpravy do Alžírska a poté v Seville zemřel. Jeho ostatky byly převezeny do Mexika, kde byl pochován. Právě jeho ostatky se v roce 1823 ztratily, aby byly znovu objeveny v roce 1946.

Osoba Hernána Cortése je v dnešní době přijímána rozličně a zůstává velmi rozporuplnou postavou. Všechny interpretace jsou však silně ovlivněny zažitou představou o říši Aztéků. Cortésovo vojenské vítězství se mnozí snaží devalvovat tím, že mluví o krizi aztécké říše, která měla být v době jeho příchodu v rozkladu. Není ale žádný přímý důkaz, o který by se podobná představa měla opírat.

Na druhou stranu je třeba brát s rezervou i Cortésovi zprávy o ohromné říši, kterou vyvrátil. Hernán Cortés a jeho tažení do Mexika bylo zkrátka jednou z kapitol evropského dobývání Nového světa, které je dnes stavěno do centra pozornosti možná trochu na úkor kapitol jiných.

Zdroj: Wikipedia.org, aktualne.cz: Aztékové, Hernán Cortés a jeho cesta k Tenochtitlánu
Štítky: #aztekove #spanelsko #16. stoleti #dobyvani ameriky

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (44)   #zivot v antice (42)   #legie (29)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky