Díky veřejným pitvám předběhl Galén svoji dobu o stovky let

29.12.2020, 09:46 > Starověk > Antický Řím

Nejznámější antický lékař Galén předběhl svoji dobu a z jeho poznatků vycházeli lékaři ještě v 17. století. Dopustil se však také mnoha omylů, jejichž vyvrácení trvalo přes tisíc let. Díky až chorobnému workoholismu však Galén dokázal posunout znalosti medicíny více, než kdokoliv jiný v průběhu celého starověku.

Galén sepsal svůj vlastní životopis, díky čemuž známe poměrně dost detailů o jeho životě. Tak jako většina lékařů v Římské říši, byl i on Řek. Narodil roku 129 ve významném městě Pergamon, ležícím v dnešním Turecku. Již rodina, do které se narodil předurčovala jeho budoucnost. Jeho otec Aelius Nicon byl velmi bohatý stavitel, který mu mohl zajistit kvalitní vzdělání. Zejména byl však sám velkým příznivcem tehdejší vědy, zajímal se o astronomii, astrologii nebo filozofii. Svého syna přirozeně směroval ke stejným zájmům a již od mládí mu platil ty nejlepší školy.



Zlom přišel v roce 145, kdy se měl Aeliovi ve snu zjevit Asklépios. Bůh zdraví mu přikázal, aby svého syna nechal studoval lékařství. Bohům se neodmlouvá a tak mladý Galén nastoupil na studia v Asklépiově chrámu. Po třech letech jeho otec zemřel a mladíkovi do klína spadlo značné bohatství. Nerozházel ho však za radosti a potěšení, ale investoval do svého vzdělání. Dalších 12 let studoval na nejproslulejších starověkých školách v Alexandrii, Korintu nebo Smyrně.

Roku 157 se navrátil do svého rodného města. Získal zde práci léčitele v místní gladiátorské škole. Zde se mohl setkat s mnoha vážnými zraněními, jejichž léčením se naučil mnoho dalšího o fungování lidského těla. Svojí prací zde získal značný věhlas, úmrtnost gladiátorů v jeho péči totiž byla desetinová oproti jiným ošetřovatelům.

Lékařství jako věda

K lékařství Galén přistupoval velmi metodicky, tak jak jeho největší vzor Hippokrates. Vypracoval vědeckou metodologii medicíny, kde vyvracel mnoho chyb, které ve svých dílech uváděli jeho předchůdci. Systematicky zkoumal původ chorob, jejich příznaky a následný vhodný postup léčby. Dopustil se také mnoha omylů, což ale lze pochopit, vzhledem k tomu jak omezené měl možnosti ve své době. Po Hippokratovu vzoru předpokládal, že v těle jsou čtyři základní tekutiny (krev, černá žluč, žlutá žluč, hlen), které určují zdravotní stav. Hlavní roli v organismu přisuzoval játrům, kde se podle něho vytvářela krev, srdce pak považoval za pouhý zdroj tepla pro tělo.



Mnoho věcí ale naopak definoval zcela přesně. Mozek určil jako centrum myšlení, řeči a pohybu. Zjistil jaký je rozdíl mezi tepnami a žílami, že barva krve v nich je odlišná a že jejich hlavní funkcí je vedení krve. Většina jeho předchůdců si myslela, že slouží k vedení vzduchu. Díky svým poznatkům mohl provádět komplikovanější operace než kdokoliv jiný. Nebál se ani operací mozku a pokoušel se dokonce léčit šedý zákal. Přišel ale také bohužel s léčbou pouštěním žilou, technikou, která se udržela více jak tisíc let. Spíše ale ohrožovala pacientův život, než aby ho léčila.

Osobní lékař císaře

Po pěti letech sbírání zkušeností v gladiátorské škole se Galén rozhodl vydat do středu říše, do věčného města Říma. Jako velmi zkušený lékař neměl problém najít dobré živobytí. Rychle si získal značnou reputaci, odborně přednášel a pořádal veřejné pitvy zvířat (pitva člověka byla v antickém Římě tabu). Právě díky pitvám získával mnoho informací o anatomii. Bohužel zvířecí anatomie se často od lidské značně lišila a díky tomu mnoho Galénových poznatků bylo chybných. Jeho sláva však stoupala a mezi jeho klienty se postupně začali objevovat nejvýznačnější občané města. Jeden z nich, Flavius Boethius ho díky svým známostem z paláce představil samotnému císaři. Brzy se tak Galén stal samotným osobním lékařem císaře Marka Aurelia, jeho syna Commoda a později i dalších vládců. Díky císařským zdrojům se mohl dále témeř neomezeně věnovat svému výzkumu a experimentům. Právě v této době napsal svá nejvýznačnější díla.



Celkem Galén napsal přes 500 spisů, což z něho dělá zdaleka nejplodnějšího autora starověku. Mnoho z jeho děl se dochovalo i do dnešní doby. Údajně zaměstnával několik desítek písařů, kteří se nevěnovali ničemu jinému, než rozmnožování jeho knih. Většina z nich byla v raném středověku přeložena do arabštiny. Právě díky základům z těchto spisů byla později arabská medicína na tak vysoké úrovni. V pozdějším středověku bylo mnoho z jeho tvorby přeloženo do latiny a staly s hlavními zdroji informací pro vznikající lékařské školy v Evropě až do 17. století. Štítky: #zivot v antice #lekarstvi v antice #marcus aurelius #hippokrates #ucenci

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #sparta (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #falanga (9)   #husite (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   Zobrazit všechny štítky