Černý princ byl vzorem ideálního panovníka, přesto se králem nikdy nestal
19.5.2023 > Středověk > AnglieČerný princ – ta přezdívka vstoupila do dějin. Snad každý o tomto princi-rytíři někdy slyšel. O to zajímavější je, jak málo toho o něm většinou víme. Vzpomenete si například na jeho skutečné jméno? A víte, proč se nestal králem navzdory tomu, že se na jeho panování Anglie těšila?
Edward z Woodstocku
Princ Edward se narodil jako první syn krále Edwarda III., byl vnukem plantagenetského krále Jana Bezzemka. Na svět přišel ve Woodstocku a podle něj získal svůj přídomek. Jako následník trůnu získával už jako dítě významné tituly – mimo jiné se stal princem z Walesu a také vévodou akvitánským.Edward rostl ve velmi dobrého panovníka. Byl vzdělaný, šlo o skvělého vojevůdce, který však rozuměl i diplomacii. Navíc se o něm šířila pověst, že jde o pravého rytíře – odvážného, galantního, spravedlivého a čestného muže.
Pravý rytíř?
I ve středověku znali to, čemu my dnes říkáme propaganda, a ten, kdo ji uměl využít, získával přirozenou výhodu. Je totiž do určité míry pravděpodobné, že zvěsti o tom, jaký je Edward skvělý rytíř a pán o sobě důmyslně šířil sám či okruh jeho věrných.Některé rytířské vlastnosti Edward skutečně měl – šlo o neobyčejně nadaného bojovníka a vojevůdce, jenž skutečně postrádal bázeň. Měl i svou vyvolenou paní, kterou miloval a pro kterou byl ochotný leccos obětovat, což bylo pro pověst rytíře důležité. Ve Francii si vydržoval dvůr, který oplýval noblesou, kulturou a vzdělaností. A v některých chvílích Edward prokazoval šlechetnosti i vůči svým nepřátelům, zvlášť pokud byli mocní. Za rytířskou se dala označit i snaha řešit věci jednáním místo bojů tam, kde to bylo možné.
Všechny tyto atributy z něj dělaly nejen v našich očích, ale i z pohledu jeho současníků skutečného rytíře a osvíceného vládce. A pod vším tím pozlátkem jakoby se ztrácelo, že Edward měl i své stinné stránky. Když už se vydal do bojů, byl velmi tvrdý – zůstávala za ním vyplněná města a spálená pole; na svých državách vládl velmi nemilosrdnou rukou a na daních své poddané sdíral z kůže a navíc bylo známo, že se u něj projevuje známý plantagenetský povahový rys – agresivní výbuchy vzteku.
Sňatek z lásky
Zmínili jsme se o Edwardově vyvolené dámě. To, že se Edward ženil z lásky, jeho pověst rytíře dost podpořilo. Uznejte, že ve 14. století je to u následníka anglického trůnu vcelku překvapivé.Edward se jako chlapec zamiloval do své sestřenice Joan z Kentu a rozhodl se, že si ji vezme.
Nelíbilo se to ani anglické šlechtě, která chtěla po princi z Walesu politický sňatek, ani papeži, který měl udělit Edwardovi a Joan dispens, neboť byli přímí příbuzní. Ještě ke všemu byla Joan již předtím dvakrát vdaná a její manželství provázely skandály. Svého druhé muže si totiž vzala, zatímco její první manžel stále žil. Z prvního manželství měla navíc řadu dětí, což bylo pro budoucí královnu velmi nevhodné.
Každopádně Edward si prosadil svou a na Joan si doslova počkal. Bral si ji až ve svých jednatřiceti letech (na danou dobu ve velmi pozdním věku) poté, co její první manžel zemřel (manželství s druhým bylo oficiálně zneplatněno).
Ideální princ
Vypadalo to, že Edward bude dalším z velkých plantagenetských králů. Uměl jednat i válčit, zachovával si vznešenost a přirozeně se zajímal o správu země. Jeho otec se vyvaroval chyb svých předchůdců a nechával Edwarda, aby se královskému řemeslu učil ještě za jeho života a dával mu prostor. Edward tak vedl významná diplomatická jednání a mohl se účastnit jednání královské rady. Ještě větší důvěru v něj otec vkládal, když mu svěřoval vládu v Anglii, zatímco sám vyrážel na válečné výpady,Co se týče válečnického umění - byl zřejmě jedním z nejlepších vojevůdců své doby. Což se hodilo obzvlášť proto, že Anglie byla ve stoleté válce s Francií. Významného vítězství dosáhl například u Poitiers.
Pro nás je zajímavá informace, že ve svých 16 letech Edward velel přímo v poli anglickým vojákům ve vítězné bitvě u Kresčaku, kde padl na druhé straně český král Jan Lucemburský. Ačkoli nemáme přesně informace o průběhu této bitvy, zdá se, že se zde přímo střetly oddíly vedené mladým Černým princem a slepým českým králem. Edward se dostal do potíží a musel žádat otce o posily, nicméně Angličané nakonec zvítězili, Edward si vysloužil ostruhy a jeho český nepřítel našel na bitevním poli smrt.
Černý princ po bitvě u Kresčaku rozjímá nad tělem Jana Lucemburského. , Julian Russell Story, Public domain
Zkrátka – Edward si vedl velmi dobře. I přes charakterovou tvrdost byl oblíbený mezi šlechtou i lidem a je možné, že se Angličané opravdu těšili, až princ z Walesu usedne na anglický trůn.
Smrt a zničená stabilita
Jenže Edwardův otec patřil mezi dlouhověké krále. Přestože princ byl na vládu již dávno připravený, starý král se stále těšil dobrému zdraví. Dožil se 65 let a zemřel v roce 1377. Černý princ se však trůnu nedočkal. V roce 1376 zemřel, zřejmě na úplavici. Jeho starší syn Edward zemřel ještě v dětském věku, a tak zbyl Richard, který nastoupil na trůn v devíti letech a vláda musela být předána regentům. Po dekádách stability se tak Anglie znovu ocitla v nejistotě.Černý princ
Zajímavé je, že Edwarda z Woodstocku známe pod jménem Černý princ, ale ve skutečnosti nevíme, kde se toto jméno vzalo. V jeho době se mu tak nejspíš neříkalo. Dnes se předpokládá, že toto oslovení si vysloužil díky svému černému kyrysu či černé barvě na štítu. Jiné teorie tvrdí, že jej tak nazývali Francouzi kvůli nemilosrdnému plenění jejich země.Edward z Woodstocku mohl být velkým anglickým králem, místo toho vstoupil do dějin pod jménem, o němž ani s jistotou nevíme, co znamená.
Zdroj: Richard Barber: The Black Prince
Autor: Tereza Holubová
Štítky: #14. stoleti
#plantageneti
#stoleta valka