Lepra – obávaná nemoc, kterou zřejmě šířily i veverky

23.3.2022 > Středověk

Nemoc, která postihovala chudinu i krále. Za velkého strašáka dávných dob se často považuje mor, velký dopad však měla i nákaza leprou. Takzvané malomocenství přitom zná lidstvo už tisícovky let.

Lepra se řadila mezi nejrozšířenější choroby středověku, a navíc měla dosti obávanou pověst. Její postup od nevzhledných skvrn na kůži až po rozpad tkání zní vskutku drasticky. Chorobu způsobuje bakterie Mycobatecterium leprae napadající chladnější části těla.



Nákaza v Evropě udeřila na počátku 11. století, kdy se podle dobových předpokladů mohla rozšířit z oblasti Blízkého východu. Přestože se historicky mluví o malomocenství mluví jako o chorobě chudiny, kteří trpěli špatnou hygienou, tehdy byla lepra označována za nemoc vyšších tříd.

O nemoci se píše již v Bibli a dochovány jsou i záznamy ze starověkých kultur Egypta nebo Číny. Co se ale týče středověku, nakažení se uchylovali do leprosárií. Šlo o zařízení, kde byli nemocní izolování od zbytku společnosti, aby se zabránilo šíření epidemie.



Společnost ovšem na nakažené nahlížela celkově tolerantně. Lepra měla reputaci neobvyklé zkoušky, jíž seslal Bůh na pozemské obyvatelstvo, než že by se považovala za boží trest. Přesto převládal názor, že lepra je vstupem do očistce už za života. O těchto lidech se proto říkalo, že nejsou ani živí, ani mrtví.

I přes malomocenství si držel vysoké postavení například král Balduin IV. Lepra mu byla diagnostikována už jako dítěti, nakonec se dožil čtyřiadvaceti let. Navzdory tomu však šestý latinský jeruzalémský král přece jen strávil jedenáct roků ve vrcholném úřadu.



Lepra začala postupně mizet z Evropy v 15. století, kdy ale nastoupila nová zdravotní hrozba. Stále častěji se totiž objevovaly případy tuberkulózy, kterou způsobují bakterie příbuzné těm vyvolávající malomocenství.

Podle výzkumu z roku 2017 se našel důkaz, že šíření lepry zřejmě podpořila středověká poptávka po kožíšcích a mase veverek. Ke zjištění vědců z Cambridgeské univerzity přispěla analýza stop po bakterii u ženy nakažené před asi tisíci lety, jež se podobají dodnes existující lepře postihující veverky ve Velké Británii.

Další zajímavostí je, že lepra se vyskytuje i v současnosti. Posledním evropským leprosáriem tak zůstává rumunské Tichilești, kde počátkem roku 2020 pobývala desítka nemocných. Poslední pacient tam přišel na začátku osmdesátých let. Dnes se již dá lepra při objevení v brzké fázi poměrně snadno léčit.

Zdroje: stoplusjednicka.cz, dotyk.cz, ceskatelevize.cz Štítky: #lekarstvi ve stredoveku

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #sparta (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #falanga (9)   #husite (9)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   Zobrazit všechny štítky