Pranýř - odsouzenec mohl být i pomazán medem a vystaven hmyzu

12.10.2021, 08:51 > Ostatní

Sloup, klec, koza, nebo třeba kláda. To vše mohlo posloužit k pranýřování. Tento termín využíváme dodnes, ale co vlastně dříve znamenal? Nešlo o žádnou formu mučení, jak se někdy mylně pranýř klasifikuje. Pranýřování bylo jedním z běžných trestů, které soudy ukládaly již od středověku. Výjimkou nebyla ani naše země a pranýř se tak nacházel v prakticky každém větším českém městě.

Žádný ustálený tvar pranýř neměl. Jediné co musel splňovat, byla možnost pevného připoutání člověka. Nejjednodušší variantou byl dřevěný, nebo kamenný sloup. V západní Evropě se využívalo krutější varianty, která byla pro odsouzence mnohem méně pohodlná. Šlo o kládu s otvory pro zápěstí a krk, ve kterých byl viník uzamčen. Mohlo jít ale také například o dřevěnou či kovovou klec, ve které byl odsouzený uzavřen. Obvykle velmi malých rozměru, aby se nemohl pohnout.



To hlavní na pranýři ale bylo jeho umístění. Pranýře se nacházely zásadně na veřejných místech, kde okolo každý den prošlo co nejvíce lidí. Obvykle šlo o náměstí, nebo místa v blízkosti radnic a kostelů.

Proč bylo právě veřejné místo tak důležité? Smyslem trestu totiž nebylo primárně fyzické utrpení, ale veřejné zostuzení trestaného. Pranýř bylo místo hanby a veřejného ponížení. Odsouzeného provinilce mohli na tomto ostudném místě vidět jeho známí a na rozdíl od jiných trestů tak nešlo jeho zločin utajit. Okolo jdoucí lidé pak trestanému často nadávali, plivali na něj a občas schytal i nějakou ránu. Prestiž a vážnost odsouzence tak byla navždy ztracena.


Přestože hlavním smyslem bylo veřejné ponížení, ani fyzicky nebyl trest nijak příjemný. Člověk musel zůstat dlouho v jedné poloze, často velmi nepříjemné. Po delší době trpěl hladem a žízní a pokud měl smůlu, musel snášet nepřízeň počasí. Samotný trest na pranýři mohl být také obohacen o veřejný výprask rákoskou či karabáčem. Speciálním trestem pak bylo potření medem a následné vystavení hmyzu. Přestože z našeho pohledu jde o krutý trest, ve středověku byla měřítka zcela jiná. Odsouzenec mohl být rád, že ho nepotkalo něco mnohem horšího.



Určité formy těchto veřejných trestů známe již od starověku, ale největšího rozšíření se v Evropě dočkaly ve vrcholném středověku. Používán byl dlouho, až do začátku 19. století. Bohužel k občasnému využití docházelo i v civilizovanějším 20. století a to obvykle v rámci vězení. Dle dochovaných informací byly určité formy pranýřování využívány i v koncentračních táborech a dokonce ještě počátkem 50. let v tuzemských táborech nucených prací.

Zdroj: Pranýře a klece hanby, Petr Sokol
Štítky: #zivot ve stredoveku #muceni

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #nabozenstvi (25)   #stavby (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   Zobrazit všechny štítky