Výsernice - středověký hradní záchod měl k dnešním toaletám daleko
26.11.2024 > Středověk > České zeměV období středověku stála hygiena na okraji zájmu. Přestože hrady a opevněné stavby byly domovem šlechticů a středověké elity, něco jako dnešní splachovací záchod bychom tam nenašli. Jeho předchůdcem byl prevét, dnes často označovaný jako výsernice.
Slovo „prevét“ pochází z latinského privatum a označuje soukromé místo, které má sloužit k hygienickým potřebám. V současnosti často užívané synonymum výsernice však nemá doklad v žádném dobovém historickém pramenu.
Tato místa byla strategicky navrhována jako součást hradních konstrukcí, přičemž jejich umístění mělo zajistit pohodlí a zároveň minimalizovat dopad na ostatní obyvatele hradu. Prevéty se obvykle nacházely na vnější straně hradní zdi, často v arkýřích vystupujících nad příkop nebo svah pod hradem. Některé hrady měly dokonce samostatné záchodové věže. Toto umístění umožňovalo, aby odpad padal přímo do příkopu, kde se mohl rozkládat nebo být odveden dešťovou vodou. Nebyl tak třeba žádný splachovací systém, vše zajistila gravitace. Některé hrady, zejména ty v blízkosti řek, měly dokonce prevéty napojené na jednoduchý odvodňovací systém, který odváděl výkaly pryč.
Jak vypadal takový prevét zevnitř? Sedací část byla vyrobena z kamene nebo dřeva s otvorem uprostřed. Pro větší komfort a soukromí byl prevét často vybavený dřevěnými dveřmi. V některých případech byly tyto místnosti opatřeny i malými okénky, která umožňovala větrání. Oproti dnešním toaletám, však musela být na takovém záchodě značná zima, což ovšem platilo pro většinu celého hradu.
Z pohledu hygieny ale výsernice trpěly několika problémy. Odpady nahromaděné v příkopech vytvářely ideální prostředí pro šíření nemocí. Proto byly prevéty pravidelně čištěny, často za pomoci tzv. fekálních nosičů, kteří měli na starosti odstranění odpadu. O moc populární středověké povolání jistě nešlo.
I přes svou ne zcela hygienickou povahu byl prevét důležitým ukazatelem prestiže. Hrady, které jich měly více a lépe navržené, byly považovány za moderní a pohodlné. Oproti tomu chybějící prevéty mohly být vnímány jako známka nižšího společenského postavení majitele. Dodnes můžeme nalézt pozůstatky prevétů na mnoha hradech. Například na známém Karlštejně nebo na Bezdězu. I když jsou to dnes většinou jen prázdné arkýře nebo kamenné otvory ve zdech.
Jedna ze zajímavostí našich dějin se také váže k prevétu. Právě na něm byl český kníže Jaromír, oslepený a vykastrovaný, zabit nájemným vrahem zespoda přímo při vykonávání potřeby.
Zdroj: wikipedia.org ; Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Tomáš Durdík
Autor: Petr Němeček
Štítky: #hrad
#zivot ve stredoveku
