Úklid latrín, bičování i smrt. Tresty v římských legiích byly kruté

15.9.2021 > Starověk > Antický Řím

Římská armáda byla nejdisciplinovanější armádou antického světa. Z velké části za to mohla římská mentalita. Římané věřili, že díky svojí disciplíně stojí výše než barbaři. Velkou měrou se na tom také podílel dlouhý a každodenní výcvik, díky čemuž se z legionářů stávali opravdoví profesionálové. Avšak i ve zdánlivě perfektně disciplinovaných legiích bylo občas nutné vynucovat poslušnost přísnými tresty, které bychom dnes posuzovali jako extrémně tvrdé a násilné.

Tresty se mohly týkat jak jednotlivců, kteří zanedbali svoji povinnost, tak celých vojenských útvarů, dokonce i celých legií čítajících na 5 tisíc mužů. Při vstupu do armády skládal rekrut vojenskou přísahu, tzv. sacramentum. Při té sliboval řádné plnění povinností, ale zejména se zříkal svého práva občana na odvolání proti trestu smrti. To znamenalo že jeho život zcela závisel na rozkazech a vůli jeho nadřízených, což se týkalo i trestů.



Nejmenší prohřešky, které byly v legiích na denním pořádku, se trestaly poměrně mírně. Bylo obvyklé, že centurion své vojáky uhodil svojí révovou holí, zmenšil provinilcům příděly jídla, nebo uložit povinnosti navíc. Nejčastěji samozřejmě takové, které patřily mezi nejméně oblíbené, jako například práce kolem latrín. Větší prohřešky pak byly trestány snížením žoldu. S ještě většími proviněními mohla přijít degradace, jako ji známe i nyní, nebo propuštění ze služby bez výhod náležejících vysloužilcům z legií. Pokud chtěli velitel udělat z trestaného exemplární příklad, mohl přidat ještě například veřejné bičování.



Za nejtěžší prohřešky pak již hrozily tresty smrti. Pokud voják dezertoval a byl dopaden, nebo zanedbal svoje povinnosti tak, že ohrozil své spolubojovníky, například usnutím během noční hlídky, následoval trest smrti označovaný fustuarium. Trest, obvykle ukamenování či umlácení holemi, byl často vykonáván právě spolubojovníky, jejichž život byl ohrožen a kteří byli často přáteli odsouzeného.

Pokud se provinila celá jednotka, třeba zbabělostí když neuposlechla rozkaz velitele a stáhla se před nepřítelem, nebo při vzpouře, následovala decimace. Tento krutý trest byl udělován zcela výjimečně a z historických pramenů o něm máme pouze několik zmínek. Každý desátý muž z jednotky byl vybrán losem a ostatními vojáky poté umlácen k smrti. Zbytek jednotky byl následně vykázán z vojenského tábora a byl mu výrazně snížen příděl potravin.



Nejvyšším trestem pro celou legii pak bylo její rozpuštění. Nejčastěji se jednalo o případy, kdy se daná legie vzbouřila. K rozpuštění legií docházelo ve zcela ojedinělých případech a častěji rozpuštění sloužilo pouze jako hrozba, která měla revoltující vojáky přimět k poslušnosti.

Tresty v římské armádě byly na dnešní poměry velice násilné, avšak účel ve své době plnili nadmíru dobře. Disciplína římských jednotek byla nesrovnatelná s jakoukoliv jinou armádou své doby a byla to právě disciplína, která z velké části Římu zajistila vítězství v mnoha bitvách.

Zdroj: The Roman Army, Dr. J. P. Adams Štítky: #legie

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (45)   #zivot v antice (43)   #legie (29)   #nabozenstvi (26)   #stavby (25)   #zivot ve stredoveku (22)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #otroci (13)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky