Za útok na otce useknutí ruky. Chammurapiho zákoník nařizoval tvrdé tresty.
16.3.2021 > OstatníChammurapiho zákoník byl dlouhou dobu považován za nejstarší dochovaný starověký zákoník. Jeho prvenství však poměrně nedávno překonaly zápisy o zákonech sumerského krále Urnammy z města Uru, které jsou datovány do počátku 3. tisíciletí př.n.l. Chammurapiho zákoník je oproti tomu "pouze" z roku 1686 př.n.l. Jde ale jednoznačně o nejvěhlasnější sbírku zákonů, která se nám z těchto dávných dob dochovala.
Chammurapi byl králem Starobabylonské říše, které vládl od roku 1792 př.n.l. Šlo jednoho z nejschopnějších panovníků své doby, vylepšil babylónské hradby a započal mnoho stavebních projektů. I na válečném poli se králi velice dařilo. Dobyl města Isin a Uruk a po zničení invazní armády Elamitů ještě města Nippur a Lagaš, čímž ovládl prakticky celou jižní Mezopotámii. Chammurapi také kompletně zreorganizoval státní správu s profesionálními úředníky. To, díky čemuž si ho ale připomínáme nejvíce, byla reforma soudnictví, jejíž součástí bylo i vypracování nového zákoníku.
Počátkem 20. století probíhaly v Susách v dnešním Íránu archeologické vykopávky. V roce 1901 byl pak učiněn asi největší z objevů v této lokalitě. Světlo světa opět spatřila dva a čtvrt metru vysoká dioritová stéla. V horní části tohoto tmavého monolitu je vyobrazení krále Chammurapiho modlícího se k bohu spravedlnosti Šamašovi. Pod tímto reliéfem poté začíná text v klínovém písmu v akkadském jazyce. Tato stéla bývala veřejně umístěna v Babylóně a každý gramotný člověk si ji tak mohl přečíst. Soudy tak již nemohly rozhodovat dle vlastní uvážení jako dříve, ale byly vázány tímto veřejným zákoníkem stanoveným panovníkem. Na druhou stranu, s takto veřejnými zákony se nikdo nemohl odvolávat na jejich neznalost. V současnosti je Chammurapiho zákoník uložen v Louvru v Paříži.
Samotný text na monolitu se skládá úvodních slov, 282 článků zákonů a závěru textu. Úvod slouží spíše jako vlastní "promo", ve kterém král zdůrazňuje své zásluhy. V závěru zase nabádá k dodržování sepsaný zákonů. Samotný text zákonů pak řeší právo v oblastech administrativy, vlastnictví, pozemků, obchodu, manželství, zemědělství, výkonu práce a také otroctví. Zákony vychází zejména ze zvykového práva. Podle zákona se obyvatelé rozdělují na tři skupiny, podle nichž je vyměřován i trest za porušení zákona. Pro Avíly, bohaté členy z privilegované vrstvy, jsou tresty řešeny formou odvety. Muškéni, svobodní obyvatelé, dostávají pokuty. Prohřešky otroků jsou pak řešeny také formou pokuty, ale jejich právoplatným pánům.
Egyptské hieroglyfy a Rosettská deska
Hieroglyf, slovo které známe všichni pochází z řečtiny a znamená posvátný znak, protože Egypťané věřili, že jej vynalezli bohové. Písmo vzniklo asi 3000 let před naším letopočtem a je zcela nepodobné písmu naše... celý článekA jaké zákony tedy moudrý sumerský vládce vydal? Zákony se často nesly v duchu oko za oko a z našeho současného pohledu nařizovaly velmi tvrdé tresty. Pokud například občan oslepí jiného občana, bude sám oslepen. Pokud jinému občanovi zlomí ruku, bude zlomena ruka i jemu. V případě, že se nějaký zloděj vloupal do domu, trestem byla smrt a pověšení mrtvoly před dveře daného domu. V takovýchto případech jde o spravedlivé tresty, ač velmi kruté.
Jiné zákony však působí z našeho pohledu poněkud přehnaně přísně. Tehdy však patrně měly své odůvodnění. Například zákon č. 195 určuje, že dítěti (i dospělému), které udeří svého otce, bude uříznuta ruka. Jiný krutý zákon říká, že pokud někdo obviní jiného z vraždy, avšak obvinění se ukáže jako křivé, bude popraven ten, který vznesl obvinění.
V současnosti je pro nás pevně daný právní řád normou, avšak v takto dávné minulosti šlo o převratnou věc. Soudci do té doby mohli rozhodovat dle svého uvážení, což poskytovalo značný prostor k úplatkům, nebo vynášení rozsudků dle vlastních zájmů. Díky jednoznačně sepsanému zákoníku, musel soudce dodržovat určená pravidla. A protože zákoník uváděl tresty i pro soudce nepracující podle sepsaných zákonů, mohli se snadno i nečestní soudci dočkat tvrdého trestu.
Autor: Petr Němeček
Štítky: #mezopotamie
#klinove pismo
#babylon