První parní stroj sestrojili již v antickém Římě. Proč nespustil průmyslovou revoluci o 1500 let dříve?

16.2.2021, 08:42 > Starověk > Antický Řím

Antika nám přinesla nespočet vynálezů a objevů, z nichž mnoho nebylo překonáno až do novověku. Jeden z nich však mohl zcela změnit vývoj dějin, pokud by si ovšem jeho vynálezce uvědomil význam svého vynálezu. Hérón Alexandrijský přišel již na přelomu letopočtu s primitivním parním strojem. Kdyby ve svém díle pokračoval, mohl uspíšit průmyslovou revoluci o více jako 1500 let.

Antický svět, zejména pak jeho východní řecká část, vědě a vynálezům přála. Právě zde vzniklo mnoho nejdůležitějších myšlenek a teorií o vesmíru, matematice, nebo fyzice. Řekové dali starověku největší myslitele a filozofy. Jedním z nich byl Hérón Alexandrijský, který se narodil v egyptské Alexandrii v roce 10 našeho letopočtu. Zatímco v Judei se rodily události, které měly otřást celým náboženstvím Římské říše, v Alexandrii se poklidně rozvíjela věda. Právě zde byla největší knihovna starověku, která k sobě lákala ty nejchytřejší mozky z celé říše. V té společně s mnoha dalšími vynálezci působil i Hérón.



Hérón se dožil požehnaného věku 65 let a za svůj dlouhý život se věnoval mnoha vědním oborům. Pokoušel se sestrojit perpetuum mobile, napsal obsáhlý spis věnující se mechanice a zejména v matematice mnoho jeho vzorců využíváme dodnes. Jedno z jeho děl, Automata, je dokonce označováno jako první spis věnující se kybernetice. Nás však bude zajímat zcela jiná jeho práce, tzv. Hérónova baňka.



Hérónova baňka byl patrně stroj v dějinách lidstva, který využíval sílu páry. Ačkoliv sám Hérón uvádí, že vychází z informací ještě starších vynálezců, žádné starší informace nejsou dochovány. Ve svém díle Pneumatika se vynálezce podrobně zabývá popisem hydropneumatických systémů, která umožňují samostatně vykonávat práci. Výsledkem jeho bádání je právě tato baňka, označována také názvem Aeolipile, což znamená "míč boha větrů Aióla".

Jak Aeolipile vypadala? Šlo o kulovitý kovový kotel zavěšený na dvou ložiskách. Po stranách pak byly umístěny dva vývody - trysky. Jakmile se pod kotlem rozdělal oheň, který dostatečně zahřál vodu uvnitř, trysky začaly chrlit páru a tím se celý kotel prudce roztočil. Bohužel Hérón patrně nepřišel na to, jak takový zdroj energie připojit k další části stroje, aby fungoval jako pohon. Je také pravděpodobné, že tehdejší úroveň zpracování kovů by nebyla dostatečná k výrobě součástek přesných rozměrů.



Bohužel ve starověku obvykle vědecké vynálezy sloužily pouze k pobavení publika a demonstraci fyzikálních jevů. Málokterý vynález se dostal z fáze prototypu do skutečného využití, ať už k vykonávání práce, nebo vojenským účelům. Římská říše na jednu stranu bádání přála a nijak vynálezce neomezovala, na druhou stranu dostatek levné pracovní síly v podobě otroků netlačil na inovace a zavádění vynálezů do praxe. Ačkoliv zřejmě mnoha středověkým vynálezcům byla Hérónova práce známá, nedokázali ji, nebo se ani nesnažili ji využít v praxi. Skutečné uplatnění parního stroje tak přišlo až o více jak 1500 let později v novověku. Štítky: #veda v antice #alexandrie

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky