Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

I Chorvatsko má své Koloseum - aréna v Pule

20.10.2020, 08:30 > Starověk > Antický Řím

Na jižním výběžku Istrijského poloostrova se skrývá monumentální památka na dávnou nadvládu Římské říše. Veřejnosti je však poměrně skrytá. Úchvatná antická budova má totiž tu smůlu, že je zastíněna mnohem známější stavbou - římským Koloseem. Se svojí známější sestřičkou si však příliš nezadá a rozhodně stojí za bližší prozkoumání.



Římské Koloseum je světoznámým symbolem věčného města Řím a vlastně i celé Itálie. Rozhodně však nejde o jedinou antickou památku tohoto druhu. Po celém území původního císařství můžeme nalézt nespočet arén. Některé jsou rozpadlé a jen stěží poznáme jejich původní účel. Jiné jsou však výborně zachované jako například Les Arènes ve Francii. Mnohem blíž k nám, v oblíbené chorvatské destinaci Istrie, se nachází také jedna taková stavba - Aréna v Pule.


Pohled na arénu z výšky.
Pohled na arénu z výšky. Zdroj: wikipedia.org, Jeroen Komen, CC BY-SA 2.0


Pula je chorvatské přístavní město s bohatou historií. Již dávno před naším letopočtem zde sídlil kmen Ilyrů, který dal později jméno celé oblasti. V 1. století př.n.l. zde Římané založili město nazývané Colonia Pietas Iulia Pola. To se velmi brzy stalo důležitým obchodním střediskem. Důkazem je mnoho dodnes dochovaných staveb, které vykreslují moc a bohatství Římské říše na počátku císařství.

Můžeme zde nalézt například chrám prvního císaře Augusta, antické divadlo, Herculovu bránu, nebo Vítězný oblouk rodiny Sergiů, který byl postaven na oslavu vítězství u Actia. Všechny tyto krásné památky však blednou před největším monumentem města - Arénou.


Vnitřní prostory arény.
Vnitřní prostory arény. Zdroj: wikipedia.org, Diego Delso, CC BY-SA 2.0


Jen o trochu menší

Pulská aréna je sice o trochu menší než její sestřička v Římě. S rozměry 132 x 105 metrů a výškou přesahující 32 metrů jde však stále o úctyhodný monument. Hlediště dokázalo pojmout až 23 tisíc diváků lačnících po gladiátorských soubojích. Každé z okrajových pater je složeno z 72 oblouků a vstoupit dovnitř se dalo 15 branami. Pravidelně rozmístěné jsou po obvodu 4 věže, na kterých byly umístěny cisterny s vodou. Ta sloužila pro občerstvení diváků a také napájela fontány.

Pompeje nebyly jediné město zničené výbuchem Vesuvu

Pompeje nebyly jediné město zničené výbuchem Vesuvu

Pompeje se staly symbolem výbuchu sopky Vesuv 24. srpna roku 79. Díky zakonzervování při erupci se město stalo významných dokladem o životě v antickém Římě. Pompeje se tak po svém znovuobjevení staly známé po c... celý článek


První, ještě dřevěnou arénu zde nechal zbudovat císař Augustus již v prvním desetiletí našeho letopočtu. O několik desetiletí později nechal císař Claudius zbudovat větší, již kamenný amfitéatr. Finální podobu však stavbě vtiskl Vespasián. Stejný císař, který zahájil i stavbu Kolosea. V této době, kolem roku 80, ještě Aréna stála mimo město. Kolem ní z města vedla Via Flavia, silnice, po které jste se mohli dostat až do samotného Říma.

V Aréně se pořádaly zápasy mezi gladiátory, popravy, nebo souboje mezi tzv. bestiarii a divokou zvěří. Ke svému původnímu účelu stavba sloužila až do 5. století, kdy císař Honorius zakázal gladiátorské zápasy v celé říši. Ještě mnoho desetiletí se však aréna využívala k veřejným popravám a k zápasům se zvířaty. Postupně ale začala být rozebírána místními obyvateli na stavební materiál a chátrala. Ve 13. století bylo další rozkrádání stavby zákonem zakázáno a nám se tak stavba mohla dochovat ve velmi dobrém stavu.


Amfory uskladněné v podzemí.
Amfory uskladněné v podzemí. Zdroj: wikipedia.org, Diego Delso, CC BY-SA 4.0


Podobně jako v Koloseu a dalších arénách, je velká část stavby skrytá v podzemí. Zde bylo zázemí pro bojovníky, klece s divokými zvířaty a další vybavení nutné pro provoz. Podzemní část pulské arény je veřejnosti také dostupná a dnes v ní najdeme muzeum lisování olivového oleje. Umístěn zde je původní kamenný lis a stovky antických amfor, nádob pro uchovávání a přepravu oleje.

Aréna zůstala do dnešních dnů velice dobře zachována a to včetně podzemních prostor. Je otevřená návštěvníkům a stala se také dějištěm četných kulturních akcí. Pravidelně se zde pořádají koncerty a taktéž jde o dějiště každoročního filmového festivalu. Zajímavé je, že i přes nesporně obrovskou historickou hodnotu památky není zařazena mezi UNESCO. To má ovšem i své výhody. Na rozdíl od římské sestřičky zde nenarazíte na obrovské davy turistů, které celý zážitek mohou pokazit. Aréna a celá Pula tak určitě stojí za návštěvu.
Autor: Petr Němeček

Štítky:
Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Pantheon, nejzachovalejší památka antického Říma Pantheon, nejzachovalejší památka antického Říma
7 divů světa, #3 Feidiova socha Dia v Olympii 7 divů světa, #3 Feidiova socha Dia v Olympii
7 divů světa, #6 Mauzoleum v Halikarnassu 7 divů světa, #6 Mauzoleum v Halikarnassu