Vznik a počátky demokracie v antickém Řecku
30.7.2020, 02:00 > Starověk > Antické ŘeckoDemokracii dnes v západním světě bereme jako samozřejmost. Nebyla s námi však na světě vždy. První náznaky demokratických států se začaly objevovat již ve starověku. Avšak tehdy si lidé pod demokracií představovali něco zcela odlišného než my dnes. Že demokracie má svůj původ v antickém Řecku, můžeme rozpoznat již z názvu samotného. Slovo demokracie je složeno z demos - výrazu pro lid a kratos označení pro vládu, tedy vláda lidu.
První náznaky demokratických zřízení můžeme najít u jednoho z nejznámějších městských států, Sparty a to již v 5. století př.n.l. Ve Spartě nevládl pouze jeden muž, jak bylo obvyklé ve okolních státech té doby, ale moc byla rozdělena mezi dva krále, radu starších a sněm. Jedním z těchto králů byl například i známý hrdina od Thermopyl, král Leonidas. Podle legendy pocházeli oba královské rody z Herkulových synů. Sněmu se mohli účastnit plnoprávní spartští občané, kde rozhodovali návrhy a zákony vytvořené radou. Králové pak mohli tyto zákony zablokovat.
Novověký obraz Philippa Foltze znázorňující Periklův projev. Zdroj: wikipedia.org, Philipp Foltz / Public domain
Ve Spartě šlo o první krůčky demokratického státu. Mnohem dále však demokracii dotáhl věčný spartský rival, Athény. Podle legendy byl prvotním zakladatelem demokratických mechanismů bájný hrdina Théseus, který ustanovil společenské struktury obyvatel města. Historicky doložené jsou však až činy státníka Solóna. Ten vytvořil systém tříd, který měl čtyři úrovně. Každý občan patřil do určité třídy dle svého původu a výnosu své půdy. Všichni občasné se také mohli účastnit sněmu, které měl určité politické pravomoci. Tím byla část politické moci navázána nejen na rodový původ ale i zemědělský výnos občanů. Do nejvyšších úřadů (archon) se však mohl dostat pouze občan ze dvou nejvyšších tříd.
Další reformátor nesl jméno Kleisthenés. Tento athénský šlechtic z rodu Alkméonovců zavedl roku 570 př.n.l. nové uzemní rozdělení státu na 10 celků (fýl). Každá fýla losem vybrala 50 zástupců, kteří dohromady tvořili radu nazývanou búlé. Desetina z nich pak vždy vládla jednu desetinu roku. Búlé také navrhovala zákony, které byly schvalovány Velkým sněmem občanů. Ten se konal na pahorku hory Pnyx, kde se mohlo shromáždit až 14 tisíc občanů.
Jak vypadaly antické olympijské hry?
Jen těžko byste hledali člověka, který nikdy neslyšel o olympijských hrách. Co ale víme o jejich původu? Jejich současná podoba je velice vzdálená od původních řeckých her.Olympijské hry nebyly jedinými sta... celý článek
Další novinkou kterou do Athén Kleisthenés zavedl byl ostrakismus. Pojem vznikl z výrazu pro střepinu - ostrakon, šlo tedy o tzv. střepinový soud. Střepiny totiž v tomto soudu hráli velkou roli. Každý rok se na lidovém shromáždění hlasovalo o osobě, která by mohla být městu nebezpečná. Mohlo jít například o vazby s nepřáteli, nebo snahu získat moc a stát se neomezeným tyranem. Každý občan mohl na sněmu odevzdat jednu střepinu se jménem navrhovaného člověka. Pokud bylo odevzdáno alespoň 6 tisíc střepin, bylo hlasování platné a nejčastěji navrhovaný člověk byl vypovězen z Athén na 10 let. Je však dokázáno, že ostrakismus byl často zneužíván k odstranění politických soupeřů, nebo v případě osobních sporů.
Dalším významných athénským reformátorem byl Periklés. Přestože sám byl aristokratem z významného rodu, snažil se zesílit rozhodovací pravomoci běžných občanů. Za účast na zasedání rady búlé byla zavedena odměna. Díky tomu se mohli pravidelně účastnit i méně movití Athéňané. Každému občanovi umožnil podávat žaloby proti městským úředníkům, kteří nekonali řádně své povinnosti. Tito úředníci museli navíc skládat zkoušky odbornosti a byly za své činy zodpovědní i po vypršení jejích funkčního období. Periklés byl však často za své kroky kritizován. Přestože činil kroky, které předávali moc lidem, sám se opakovaně nechal volit do funkce stratéga - nejvyššího vojenského vůdce, čímž fakticky držel většinu reálné moci. Ze svého postaveni byl vytlačen až roku 430 př.n.l., kdy Athény zasáhla silná epidemie moru.
Demokracie v athénském pojetí byla velice odlišná od té současné. Vztahovala se výhradně na svobodné muže s athénským občanstvím, což byla v celém státě spíše menšina. Ženy ani svobodní muži bez občanství neměli žádná volební práva. Jednotlivec mohl být odsouzen shromážděním, situace tedy velmi závisela na aktuální náladě obyvatelstva. Právě takového osudu se dočkal například známý filozof Sókratés. Ve středověku se poté celý koncept demokracie zcela vytratil a znovu se objevuje až na počátku novověku. Nejdříve na britských ostrovech, později ve Spojených státech amerických a v průběhu 19. století již v mnoha dalších evropských státech.
Autor: Jiří Klaus
Štítky: #zivot v antice
#atheny
#sparta
