Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Justiniánský mor - první zdokumentovaná pandemie

25.3.2020, 08:41 > Středověk > Blízký východ

Morové a jiné epidemie, které decimovaly evropskou populaci, nejsou záležitostí pouze středověku a novověku. Tzv. Justiniánský mor zasáhl Evropu ke konci středověku s srazil východořímskou říší na kolena. Šlo o první skutečně velkou pandemii, která je historicky zdokumentována. Svůj název nese dle císaře Justiniána I, během jehož vlády se odehrála.

Zdá se, že první ohnisko této nemoci bylo roku 541 v Etiopii, odkud se rychle přeneslo také do tehdejšího centra Afriky - Egypta. Ten byl zároveň nejlidnatější částí celé Východořímské říše. Bohužel v té době se odehrával dlouhodobý konflikt mezi Byzantskou říší a Persiií který zásáhl i na území Egypta. Díky tomu se mor velice rychle roznesl po celém Středomoří i na Střední východ včetně samotné Konstantinopole. Bakterie tohoto moru nalezli vědci dokonce až v hrobech v současném Německu.


Malba od Josse Lieferinxe.
Malba od Josse Lieferinxe. Zdroj: wikipedia.org


Více jak tři roky morová epidemie sužovala celou rozsáhlou oblast a až poté začala pomalu ustupovat. Během tohoto tragického období si vyžádala smrt téměř poloviny obyvatel zasažených území včetně samotné Konstantinopole. Mnoho měst přišlo o tolik obyvatel, že se i zbytek musel odstěhovat a města zůstala trvale prázdná, ponechána svému osudu. To ovšem bohužel nebyl konec, epidemie se periodicky vracela zhruba každou generaci a její následky nebyly o nic menší než v první vlně. Neustále se opakující cyklus skončil až v 8. století a vědci dodnes neví co k tomu vlastně vedlo.

Střelný prach udělal z rytířů válečníky minulosti

Střelný prach udělal z rytířů válečníky minulosti

Střelný prach znali staří Číňané zřejmě již ve starověku. Jeho příchod do Evropy však trval dlouhou dobu, ale nakonec si cestu našel. Velmi rychle a radikálně změnil dlouho zavedený způsob válčení a brzy umožni... celý článek


Situace v hlavním městě říše byla podle dobových záznamů hrozivá. Hřbitovy byly zaplněny během prvních dní a další mrtvá těla nebylo kam dávat. Císař vydal příkaz, aby mrtví byly házeni do moře, ale i toto řešení se ukázalo nevhodné. Vlny rychle vyplavovaly těla zpět na břehy. Mrtvolami se plnily i obrané věže města, po naplnění byly uzamčeny a zanechány, aby městem šířily odporný zápach. Nakonec, když došly ostatní možnosti, se mrtvoly kupily přímo na ulicích města.


Nikdy nedokončená bazilika ve Philippi z důvodu Justiniánského moru.
Nikdy nedokončená bazilika ve Philippi z důvodu Justiniánského moru. Zdroj: wikipedia.org


Tak výrazná demografická katastrofa samozřejmě ovlivnila chod dějin. Byzantská říše, jakožto největší velmoc regionu byla značně oslabena. Díky tomu se nedokázala tak efektivně bránit pravidelným výpadům sererních nomándských kmenů. Taktéž oslabení jejího vojenského vlivu v oblastí Blízkého východu umožnilo v budoucích letech poměrně hladký vzestup islámu. Ten se brzy měl stát jejím největším vojenským soupeřem a časem i tím, kdo zpečetí osud celé této mocné říše. Ale to už je jiný příběh z doby o tísíc let později.


Štítky:



Mohlo by vás zajímat

Vandalové - ničitelé Říma Vandalové - ničitelé Říma