Moře se změnilo v jatka: rytíři se u Sluys utopili ve vlastní pýše
25.11.2025 > Středověk > AnglieStačilo jen jedno uklouznutí a bojovníka čekala smrt v temné hlubině. Bylo to námořní bitva, která nemá obdoby. Lodě svázané řetězy, rytíři v brnění, souboje muže proti muži na kluzkých palubách. Bitva u Sluys, svedená roku 1340 na začátku Stoleté války, byla jedním z těch střetnutí, kdy se klasické středověké válečnictví pokusilo vstoupit na moře – a zaplatilo za to krvavou daň.
Počátkem 14. století se Evropa otřásala konfliktem, který měl trvat více než sto let. Bojem mezi Anglií a Francií o francouzský trůn - stoletá válka. Po vymření přímé linie Kapetovců si anglický král Eduard III. nárokoval titul francouzského krále. Francouzský dvůr to ale odmítl a vypukl nekonečný konflikt.
První střetnutí se odehrála v roce 1337. Většinou šlo o krátké nájezdy, jejichž cílem bylo pouze plenění. Francie měla v tomto ohledu jednu zásadní výhodu – vládla moři. Její loďstvo ovládalo Lamanšský průliv, ohrožovalo anglické pobřeží a dokonce pustošilo přístavy v jižní Anglii. Celosvětová nadvláda britského námořnictva byla ještě staletí daleko. Eduard III. pochopil, že pokud chce přenést válku na francouzskou půdu, musí začít tím, že zničí nepřátelské loďstvo.
Francouzská flotila kotvila v té době u přístavu Sluys, který dnes najdeme na území Belgie. Flotila byla obrovská, více než 190 lodí, většinou těžkých obchodních korábů, přestavěných pro válku. Francouzi, vedeni admirály Huguesem Quiéret a Nicolasem Béhuchem, byli na moři naprosto sebejistí. Byli přesvědčeni, že Angličané se neodváží k přímému útoku.
Eduard III. shromáždil asi 150 menších a díky tomu obratnějších lodí. Posádku tvořili zejména žoldnéři a také silná anglická zbraň - zkušení lučištníci. Anglické loďstvo tajně vyplulo z Orwellu a podařilo se mu překvapit Francouze u ústí řeky Zwyn.
Zaskočení Francouzi zvolili velice nevhodnou taktiku. Svázali své lodě řetězy, aby vytvořili neprostupnou linii. Chtěli tak vytvořit plovoucí hradbu a donutit Angličany k přímému boji vojáků na palubách. Jenže tím ztratili možnost manévrování, která je v námořních bitvách zcela zásadní.
Bitva začala brzy z rána 24. června roku 1340. Slunce stálo Angličanům v zádech a vítr foukal jejich směrem – jako by příroda stála na jejich straně. Eduard rozdělil svou flotilu do tří skupin a vyrazil do útoku. Na anglických palubách stáli lučištníci. Francouzi naopak vsadili na kušníky z Janova. Ti ale měli jednu zásadní nevýhodu: po každém výstřelu museli složitě natahovat kuši pomocí kliky. Během jednoho výstřelu a nabití kuše vypálil anglický lučištník desetkrát.
Než se lodě přiblížily, zasypaly Francouze tisíce šípů. Pak došlo ke srážce lodí. Lodě se navzájem zahákovaly a paluby se v podstatě změnily na bitevní pole. Na lodích bojovali rytíři s meči a sekerami. Stačil jeden špatný pohyb a muži padali do vody s těžkými brněními, která je táhla ke dnu. Angličané postupně přeskakovali z paluby na palubu a obsazovali jednu francouzskou loď za druhou.
Po několika hodinách bojů se francouzský odpor zcela zhroutil. Většina jejich lodí byla obsazena nebo potopena a oba admirálové padli. Podle dochovaných údajů zemřelo na 20 000 Francouzů. Anglické ztráty byly nesrovnatelně menší, ani ne poloviční. Bitva u Sluys byla drtivým vítězstvím anglického krále Eduarda III. Díky výhře se mohl vylodit na francouzském území – čímž započal další fázi Stoleté války.
Bitva u Sluys se stala symbolem konce starého rytířského myšlení. Francouzská představa o bitvě jako o "čestném boji" skončila tragédií. Angličané ukázali, že i na moři může rozhodovat rychlost, střelba a disciplína a položili tak základy moderního námořního boje. Šlo však pouze o dočasný nový standard. Již velmi brzy měl začít hrát zásadní roli v námořní válce nový vynález - dělo.
Zdroj: wikipedia.org ; Válka ve středověké Evropě - Philippe Contamine
Autor: Petr Němeček
Štítky: #bitva
#lodstvo
#stoleta valka
.jpg){kind=link}