V antické bitvě u Délia využili Řekové poprvé plamenomet
1.7.2025 > Starověk > Antické ŘeckoKdyž se objevil vnější nepřítel, uměly se řecké městské státy sjednotit a bojovat společně. Peršané by o tom mohli vyprávět. Pokud však Řeky nikdo neohrožoval, jejich spolupráce obvykle neměla dlouhého trvání a brzy se objevily konflikty. Tím největším byla peloponéská válka, která trvala skoro 30 let. Na znepřátelených stranách stály dvě aliance vedené nejsilnějšími městy - Athénami a Spartou. V průběhu desetiletí se odehrálo mnoho a mnoho bitev. Jednou z nejzajímavějších byla Bitva u Délia.
Bojótie byla členem tzv. Peloponéského spolku vedeného Spartou a roku 424 před naším letopočtem se Athény rozhodly pro invazi do Bojótie. Velením byli pověřeni generálové Démosthenés a Hippokratés. Ti rozdělili athénskou armádu na dvě části a vyrazili překvapit svého nepřítele. Démosthenés svoji armádu nalodil a chtěl zaútočit z moře. Avšak jeho plán byl zřejmě vyzrazen a proto se po krátké potyčce musel vrátit do Athén.
Hippokratés se vydal s vojskem po souši s městu Délion, které leželo na východě Bojótie. Město poměrně snadno obsadil a začal opevňovat mohutný chrám boha Apollóna. Zde chtěl zanechat posádku a zbytek vojska poslat zpět o Athén. Sám hodlal zůstat v Déliu. Když k městu o pár dní později dorazili Bojótci, uviděli tak už jen vojsko, které město opouští. I tak se velitel Pagóndás se rozhodl ustupující Athéňany napadnout.
Početní rozdíly mezi vojsky nebyly velké. Bojótci měli více lehkooděnců. Ale té rozhodující síly - těžce oděných hoplítů - stálo na obou stranách stejně, asi 7 tisíc. Pagóndas rychle dohnal Athéňany a rozestavil své vojsko k bitvě. Když se informace dostala k Hippokratovi v Déliu, neváhal a vydal se na pomoc zbytku armády. Ve městě zanechal jen 300 vojáků.
Bojótci se rozhodli upravit obvyklou hloubku bojové linie a místo 8 sestavily 25 řad. Athéňané naopak své linie roztáhly. Bitva začala překvapivým útokem Bojótců ještě ve chvíli, kdy Hippokratés pronášel motivační řeč před bitvou. Hluboká linie dávala Bojótcům výhodu, avšak athénští hoplíté začali své nepřátelé pomalu obkličovat díky delší linii.
Pak ale došlo v bitvě k nečekanému zlomu. V athénských řadách se objevili zmatky, když konec linie narazil na obkličující konec z druhé strany a hoplíté začali bojovat mezi sebou. Mezitím Pagóndas vyslal jízdní zálohy, aby dostal své levé křídlo z obklíčení. Obě tyto události zcela otočili situaci a Athéňané se brzy dali na útěk. Ztráty na athénské straně čítaly asi tisíc mužů, včetně samotného velitele Hippokrata.
Ustoupivší vojáci se vrátili do Délia, kde se urychleně opevnili a rozhodli se bránit. Obležení města trvalo dva týdny, avšak Bojótci se nepokoušeli o žádné útočné akce. Věděli, že nemají kam spěchat. Každý den jim dorazili nové posily a navíc připravovali tajnou zbraň. Podle historika Thúkydida postavili Bojótci unikátní zařízení, které chrlilo oheň. Tento předchůdce dnešního plamenometu zapálil opevnění i část města. Athéňané pak urychleně opustili město a vrátili se do Athén.
Bitva u Délia byla jednou z mnoha v Peloponéské válce. Nešlo o rozhodující střetnutí, který by mělo výrazný vliv na výsledek dlouhého konfliktu. Zajímavá je ale dvěma věcmi. Tou první je, že se jí na straně Athén účastnil známý filozof Sókratés a dle dochovaných informací se zde hrdinsky vyznamenal. Tou druhou je využití unikátní zápalné zbraně, antického plamenometu. Jde o jedno z prvních střetnutí, kde o vítězi nerozhodovaly jen počty, statečnost a disciplína mužů, ale i technologie.
Zdroj: Válka o Řecko - Pavel Nývlt, Michal Habaj ; wikipedia.org
Autor: Petr Němeček
Štítky: #bitva
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}