Švédové před branami: Neuvěřitelný příběh obrany Brna
27.5.2025 > Středověk > České zeměRoku 1645 se Brno stalo dějištěm jednoho z nejdramatičtějších okamžiků z celé třicetileté války. Švédové již vyplenili velkou část Evropy a jedno z posledních velkých tažení jejich vojevůdce Lennarta Torstensona se zastavilo před hradbami dnešní jihomoravské metropole. Brno se mělo stát další obětí a padnout jako desítky jiných měst.
Třicetiletá válka (1618–1648) byla vyčerpávajícím konfliktem, který zasáhl většinu států Evropy. Švédská armáda byla v roce 1645 na vrcholu sil a chtěla zasadit Habsburkům zdrcující úder v srdci jejich říše - Vídni. Ale aby se k hlavnímu městu dostali a měli chráněná záda, museli nejdříve zdolat nedaleké Brno.
Generál Torstenson disponoval vojskem o síle asi 28 000 mužů. Armáda se vydala směrem na Moravu a dne 3. května 1645 oblehla Brno. To v 17. století vypadalo značně jinak než jak ho známe dnes. Rozlohou odpovídalo jen dnešnímu historickému středu, bylo celé obklopené hradbami a Špilberk nebyl uvnitř města, ale šlo o pevnost mimo hradby. Obraně velel francouzský šlechtic Louis Raduit de Souches. K dispozici měl přibližně 1 500 obránců, z nichž ale značná část byli měšťané a dobrovolníci, jen minimum profesionálních vojáků a žoldnéřů. Jejich motivace však byla velká a město se rozhodlo vzdorovat obrovské přesile.
Obležení trvalo přes tři měsíce a bylo plné dramatických událostí. Zpočátku útočníci doufali v rychlé prolomení hradeb. Město je však překvapilo houževnatou obranou. Brněnští obránci dobře využívali členitého terénu a kvalitně vybudovaného systému hradeb. Klíčovou roli v obraně hrál také hrad Špilberk.
Torstenson zvolil obvyklou taktiku té doby. Začal budovat zákopy a přibližovat se k hradbám. Ty chtěl podkopat a vyhodit do vzduchu. Brňané se však bránili chytře, budovali protipodkopy, vystavěli improvizovaně nové části opevnění a dokonce podnikli protiútok na nepřátelský tábor. Po dlouhých obléhacích pracích se na několika místech podařilo opevnění podminovat a odpálit, nikdy však nedošlo ke zhroucení hradeb a mírnější poškození se obráncům dařilo opravovat.
Velká vzpruha pro obránce se objevila v noci na konci června. Zezadu na švédské jednotky zaútočilo asi 600 jezdců - posila vyslaná císařem. Švédové si nejprve mysleli, že jde o celou císařskou armádu a bez boje se obraceli na útěk. Posily se tak snadno dostali do města, posílily obranu a zejména přivezly velké zásoby střelného prachu.
Posily dorazili i útočníkům. Těm ale paradoxně příliš nepomohly. Šlo zejména o jízdu, která se při obléhání příliš neuplatní. Naopak jde o velkou přítěž co se týče zásobování. A přesilu měl Torstenson dostatečnou už předtím. Část nových posil tak u Brna ani nezůstala a utábořila se až u Lednice. To nejhodnotnější co posily přinesly, tak byla dvě mohutná děla se jmény Kočka a Myš. Ostřelování hradeb tím opět nabylo na intenzitě.
Konečná fáze obléhání přišla v polovině srpna. Hradby města již byly ve špatném stavu a Torstenson se rozhodl pro rozhodující útok vším co mu zbývalo. Mohutný útok byl veden za podpory dělostřelectva a směřoval do dvou největších průlomů na severu. Obráncům se však podařilo oba průlomy provizorně zatarasit barikádami a Švédy odpoledne opět odrazili. Zoufalý velitel vyhlásil na večer druhý generální útok směřovaný dokonce do šesti slabších míst.
Tentokrát obléhatelé prolomily první obranu a vstoupili do města. Obránci na ně však byly dobře připraveni. Na ulicích byly umístěny různé pasti. Jakmile se Švédové dostali hlouběji do ulic, napadli je Brňané z připravených pozic. Útok se opakoval v několika vlnách a trval celý večer. Vždy se však útočníci museli stáhnout a s večerem přišel i konec bojů.
Torstenson zažádal o příměří, avšak de Souches odmítl. Pouze ráno vydal útočníkům těla jejich mrtvých, aby je mohli pohřbít. Uražení Švédové se ještě odpoledne pokusili o poslední útok na Špilberk, ale sami už nevěřili v úspěch. V průběhu dne navíc dorazil do tábora posel, který generála informoval o tom, že byla podepsána mírová smlouva. Torstenson tak ukončil dlouhé a vysilující obléhání a během následujících dní z okolí Brna zmizeli všichni Švédové.
Obrana Brna byla obrovským strategickým i morálním úspěchem. Zachránila nejen samotné město, ale patrně také Vídeň, která by určitě byla dalším cílem švédského postupu. Dlouhé obléhání dalo Habsburkům čas na posílení obrany. Velitel obrany Louis Raduit de Souches byl po bitvě zaslouženě povýšen do hraběcího stavu.
Obléhání Brna v roce 1645 se tak stalo nejen významnou epizodou konce třicetileté války, ale také symbolem odvahy vytrvalosti při boji proti obrovské přesile.
Zdroj: wikipedia.org ; Třicetiletá válka - Jan Kilián
Autor: Pavel Koubík
Štítky: #tricetileta valka
#brno
#svedsko
#habsburkove
#bitva
