Pád Bastily - začal kvůli nedorozumění a skončil nabodnutou hlavou velitele na kopí
7.1.2025 > Středověk > FranciePád Bastily je jedna z nejdůležitější událostí v dějinách Francie. Mohutná budova, sloužící jako vězení sice "hostila" pouze pár vězňů, ale její symbolika byla ale mnohem důležitější. Šlo o symbol monarchie a její pád znamenal společenský otřes ve Francii. Strach ale budil i v dalších královských rodinách po celé Evropě.
Koncem devadesátých let 18. století vládl ve Francii král Ludvík XVI. Rozhodně se nedalo říci, že by šlo o populárního vládce. Běžní Francouzi trpěli hladem a s velkou nelibostí sledovali krále rozmařile žijícího v luxusu. V červenci roku 1789 začaly v hlavním městě propukat nepokoje. V reakci na to nechal král povolat do Paříže své vojenské oddíly.
Situace se začala přiostřovat 12. července. Průvod demonstrantů byl zastaven královskou jízdou a v potyčce byly tři z demonstrujících zastřeleni a mnoho dalších utrpělo různá zranění. V noci bylo v reakci na to vypáleno několik desítek celnic, které padly za oběť rozzuřenému davu. Brzy ráno dalšího dne byl vyrabován klášter Saint-Lazare, který sloužil jako skladiště obilí.
Během dopoledne se dav zatím neozbrojených měšťanů rozhodl získat zbraně. Zaútočili tak na Invalidovnu, kde bylo uschováno obrovské množství vojenského vybavení. Přestože poblíž tábořila silná vojenská posádka, která by mohla rabování zabránit, její velitel Pierre-Victor de Besenval se rozhodl nezasahovat. Chtěl se vyhnout krveprolití a nechtěl střílet to davu civilistů.
Díky tomu se bojovně naladěný dav dostal do budovy, kde bylo ve skladištích asi 40 tisíc mušket a několik desítek kanónů. To jim však samo o sobě bylo k ničemu. V Invalidovně bylo uloženo jen minimální množství munice a střelného prachu. Vůdci davu však věděli, že v Bastile je ho několik tun.
Vůdci měšťanů vyslali poselstvo k veliteli Bastily. Bernard-René Jordan je přijal, avšak odmítl jejich požadavky na vydání zbraní a střelného prachu. Další požadavek bylo odstranění kanónů mířících z hradeb na srocený dav. S tím již Jordan souhlasil. Ovšem když jeho vojáci začali s děly manipulovat, lidé v davu si mysleli že je nabíjejí, aby na ně zahájili palbu.
Sami tak vzali Bastilu útokem. Skupina vzbouřenců překonala hradby přes střechu zbrojnice a podařilo se jim spustit padací most přes vodní příkop. Brzy se k útočníkům připojila skupina z Invalidovny, která útok podpořila několika ukořištěnými děly. Během odpoledne se obránci, kterých bylo pouhých několik desítek, vzdali. Povstalcům se tak do rukou dostalo obrovské množství střelného prachu. Osvobodili také vězně, kterých bylo však pouze 7. Bastila totiž již dávno nebyla aktivně využívána jako vězení.
Zajatí obránci byly posláni k radnici, avšak během tohoto přesunu rozzuřený dav zabil velitele Jordana a jeho hlavu nabodnutou na kopí nosil po pařížských ulicích. Když se král o pádu Bastily dozvěděl, nechal z Paříže urychleně stáhnout celou vojenskou posádku.
Dobytím Bastily nezískali měšťané žádné velké strategické vítězství. Vojenský význam celé události byl zanedbatelný. Pevnost uprostřed jejich města však byla pro Pařížany symbolem útlaku. A její vyrvání z rukou neoblíbeného krále pro ně znamenalo mnoho. O století později byl tak 14. červenec prohlášen francouzským státním svátkem, kterým je dodnes.
Zdroj: wikipedia.org ; Francouzská revoluce - Lynn Hunt
Autor: Petr Němeček
Štítky: #velka francouzska revoluce
#pariz
#ludvik xvi.
