Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Erupce Vesuvu: oběti sežehla žhavá vlna s rychlostí stovky kilometrů za hodinu

5.10.2023 > Starověk > Antický Řím

Roku 79 našeho letopočtu zasáhla starověký Řím jedna z největších katastrof jeho dlouhé historie. Erupce vulkánu Vesuv naprosto pohřbila několik měst a zabila tisíce lidí. Jak tato děsivá událost proběhla a měli vůbec obyvatelé zničených měst nějakou šanci na přežití?


Díky mnohým zápisům římských historiků, máme o celé události poměrně přesné informace. Víme tak, že již několik týdnů před osudnou erupcí, vyschla v okolí Pompejí většina studní. To si ale obyvatelé tohoto města se sopkou nijak nespojovali. Vesuv byl totiž považován za trvale vyhaslý. Pouhé čtyři dny před výbuchem, se opakovaně začaly objevovat drobné otřesy. Ani tentokrát tomu ale Římané nevěnovali příliš pozornosti, protože otřesy v této oblasti nejsou nijak výjimečné.


Sádrové odlitky obětí z Pompejí.
Sádrové odlitky obětí z Pompejí. , Lancevortex, CC BY-SA 3.0


Peklo se rozpoutalo 24. srpna, lehce po poledni. Vesuv začal mohutně soptit a sloupec popela se nesl až do výše 30 kilometrů. V této výšce sopečný materiál přestal stoupat a začal se díky větru šířit na jihovýchod. V cestě mu stály Pompeje a další římská města. Neprostupný kouř vše zakryl a ze dne se stala noc. Celou oblast intenzivně nasypával sopečný spad a každou další hodinu vytvářel více než 15 centimetrů vysokou vrstvu. To samozřejmě jinak kvalitní římské stavby nemohly vydržet a během odpoledne se začaly hroutit. Téměř třetina nalezených mrtvol padla za oběť právě zříceným střechám. Na konci dne měla tato vrstva usazenin již téměř tři metry.

To ale nebylo to nejhorší, co na obyvatele Pompejí čekalo. Erupční sloupec nad sopkou se během erupce 6x zhroutil svojí vlastní vahou. To mělo vždy za následek pyroklastické přívaly a proudy. Ty si můžeme představit jako děsivou lavinu žhavých hornin, plynů a popela, která se šíří rychlostí několik set kilometrů za hodinu. Před něčím takovým nebylo úniku. Zasažení obyvatelé zemřeli okamžitě při zasažení na tepelný šok.


Mohl se někdo zachránit?

Zdá se, že se zachránila většina obyvatel postižených měst. Přestože počty obětí jsou obrovské, většině se zachránit podařilo. Aktuálně bylo nalezeno okolo 1500 těl. Předpokládá se, že obětí bylo kolem 3500. V celé zasažené oblasti ale žily desetitisíce lidí. Naprosté většině z nich, se tak zřejmě podařilo utéct při prvních výraznějších náznacích této katastrofy. Přesto následky výbuchu, který dokázal pohřbít města na celá staletí, byly děsivé. Vždyť celkové množství uvolněné energie při erupci Vesuvu bylo 100 000x větší, než při explozi atomové bomby v Hirošimě.


Kosty obětí z Herculanea.
Kosty obětí z Herculanea. , Miguel Hermoso Cuesta, CC BY-SA 4.0


Zdroj: wikipedia.org ; Dějiny psané Římem - Vojtěch Zamarovský
Autor: Martin Suchoň
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Absolutní peklo trvalo 5 dní - velký požár Londýna Absolutní peklo trvalo 5 dní - velký požár Londýna
Pompeje nebyly jediné město zničené výbuchem Vesuvu Pompeje nebyly jediné město zničené výbuchem Vesuvu
Proč byl rok 536 tím nejhorším v historii lidstva? Proč byl rok 536 tím nejhorším v historii lidstva?


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít