Řecké město Heliké pohltilo během jediné noci moře. Mohlo jít o Atlantidu?
13.5.2025 > Starověk > Antické ŘeckoKdyž se v noci roku 373 př. n. l. začala otřásat zem, nikdo tehdy ještě netušil, že během několika hodin zmizí z mapy jedno z nejvýznamnějších řeckých měst své doby. Heliké, hrdé centrum starověkého Řecka, se propadlo pod hladinu moře – brzy se mělo stát pouhou legendou. O jeho náhlém zmizení psali již antičtí historici. Moderní badatelé ji dokonce označili za "řeckou Atlantidu". Příběh tohoto města je fascinující ukázkou toho, jak křehká může být civilizace tváří v tvář přírodní katastrofě.
Heliké se nacházelo na severním pobřeží Peloponéského poloostrova, přibližně 7 kilometrů od dnešního města Aigio a asi dva kilometry od moře. Ve své době patřilo k nejbohatším a nejvlivnějším městům celé oblasti. Bylo zakládajícím členem Achájského spolku, politického uskupení několika měst v severní části Peloponésu, a také významným náboženským centrem.
Náboženský význam města byl spojen s Poseidónem, bohem moře, zemětřesení a koní. Ve městě stál velký chrám zasvěcený tomuto božstvu a také monumentální bronzová socha. Ta mohla být podle některých badatelů inspirací pro pozdější sochu Rhódského kolosu – jednoho ze sedmi divů antického světa. Město mělo také vlastní mincovnu a vyražené mince s podobiznou Poseidóna se nám dochovaly dodnes.
V roce 373 př. n. l. však přišel náhlý konec města. Během noci oblast postihlo silné zemětřesení. Podle dobových pramenů došlo nejprve k několika silným otřesům, které způsobily pád velkého množství budov a rozsáhlé škody. Pak ale přišlo to nejhorší. Brzy poté následovala mohutná přílivová vlna, kterou dnes označujeme jako tsunami. Ta smetla pobořené město i s jeho obyvateli. Celá oblast byla doslova pohlcena mořem. Obyvatelé sousedních měst, kteří přišli Heliké na pomoc, našli však jen pustinu a vodní plochu, kde dříve stálo město.
Událost popsali římští a řečtí historici včetně Strabóna, Diodóra Sicilského, Pausania a Ovidia. Zmínky o Heliké se dostaly i do Platónových textů. A ačkoli jeho slavná Atlantida měla být daleko od na východ od Řecka, někteří dnešní badatelé se domnívají, že právě osud Heliké mohl Platóna inspirovat k sepsání legendy o potopeném ostrovním městu. Myšlenka, že se kvůli pýše a neúctě k bohům město propadne do hlubin, měla v řeckém myšlení silné kořeny. Legendu o potopě měla většina starověkých kultur a najdeme ji i v samotné bibli.
Podle některých dochovaných informací zůstávaly nejvyšší trosky města viditelné pod vodou ještě dlouhá staletí. Rybáři prý z mořského dna vytahovali kusy rozbitých soch, a oblast byla považována za posvátné místo.
Hledání ztraceného města
Až do 20. století nebylo jasné, kde přesně se Heliké nacházelo. Většina badatelů předpokládala, že město bylo zcela pohlceno mořem, a hledali jeho pozůstatky na dně Korintského zálivu. Až koncem století nastal zlom. Archeologický tým vedený profesorkou Dorou Katsonopoulou a astrofyzikem Stevenem Soterem z Amerického přírodovědného muzea provedl kombinaci geologických, geofyzikálních a sonarových průzkumů. Výsledky ukázaly, že město není celé pod mořem, ale pod vrstvami usazenin, které vznikly v důsledku přírodní katastrofy. Zemětřesení a následné sesuvy půdy zřejmě změnily tok řeky Selinús a částečně preformovaly původní pobřeží.Archeologové pak ve zkoumané oblasti nalezli zbytky mnoha staveb, včetně částí chrámových konstrukcí. Byly nalezeny pozůstatky domů a ulic, ale i starší vrstvy osídlení ještě z doby bronzové – datované až do 3. tisíciletí př. n. l. To ukazuje, že tato oblast byla centrem civilizace po tisíce let.
V oblasti probíhají další výzkumy dodnes. Místo je i částečně zpřístupněno veřejnosti a turistům. Nálezy jako keramika a mince jsou vystaveny v místních muzeích. Objevení Heliké se stalo vzorovým příkladem propojení archeologie, geologie a historického i technického výzkumu.
Zdroj: wikipedia.org ; history.com
Autor: Petr Němeček
Štítky: #katastrofy
