První vikingská výprava plná krve. V klášteře Lindisfarne nezůstal jediný živý mnich
28.6.2023 > OstatníÚsvit věku Vikingů. Tak by se dal nazvat útok seveřanů na klášter v anglickém Lindisfarne. Až do této události se Vikingové věnovali zejména výpravám na východ, ale roku 793 se několik dobrodruhů rozhodlo prozkoumat, co na ně čeká na západě. Bohatá kořist, kterou v klášteře získali, odstartovala staletí vikingských nájezdů do celé Evropy.
Koncem 8. století kvetlo v Anglii křesťanství a mniši se na rozdíl od prostého lidu neměli špatně a hladem rozhodně netrpěli. Hned u východního pobřeží Anglie existoval ostrůvek, na který se občas dalo dojít i suchou nohou. Nesl jméno Lindisfarne a v sedmém století na něm mnich jménem Cuthbert založit klášter. Šlo o solidní stavbu s masivnímí kamennými zdmi. Nebyla to však žádná pevnost, přestože zde bylo uloženo obrovské množství zlatých předmětů. Nebylo proč poklady hlídat, kdy by vykrádal svaté místo?
Pak ale přišel 8. červen roku 793 a vše se změnilo. U břehů Anglie se objevily dračí lodě. Patrně to nebylo úplně poprvé, ale jde o první dobře zdokumentovaný případ. Co seveřany vedlo k výpravám na západ? Možná nedostatek úrodné půdy, možná jen zvědavost.
Když na pevnou půdu vyskákali první bojovníci z nevelké skupiny mořeplavců, začal masakr. Na ostrově nežili žádní vojáci, pouze mniši. Ani v bezprostředním okolí Lindisfarne nebyla žádná vojenská posádka, která by mohla pomoci. Osazenstvo kláštera tak zůstalo vystaveno zcela na milost krvežíznivým nájezdníkům. Ani křesťanské modlitby je nemohly zachránit, všichni seveřané byli pohané a křesťanský bůh jim přišel k smíchu.
Vikingové divoce rozráželi dveře všech budov na ostrově a brali cokoliv, co se jim zalíbilo. Bez milosti zabíjeli muži i ženy a kdo se masakru vyhnul, byl odvlečen do otroctví. Po útoku nezůstal na ostrově jediný živý člověk. Celý nájezd netrval déle než jediné odpoledne. Jeho následky však trvaly staletí.
Vikingové pochopili, že na západě jsou nové o země, o jejichž bohatství se jim ani nesnilo. A navíc, z pohledu výborných severských bojovníků, byly takové poklady skoro nechráněné. Brzy následovaly desítky dalších výprav na celé pobřeží Evropy a Anglie. Vikingové byli zdatní bojovníci, ale jejich hlavní výhodou byl okamžik překvapení. Jejich taktika by se dala popsat jako "udeř a uteč". Rychlé vikingské lodě se zjevily jakoby odnikud, vychrlili desítky nájezdníků a po rychlém masakru a loupení opět odplouvaly. Žádné vojsko nemohlo ve středověku stihnout tak rychle reagovat.
Přepadení kláštera Lindisfarne navždy změnilo tvář Evropy. Evropská království s hrůzou zjistila, že na severu existují noví krutí válečníci, před kterými se nedokážou bránit. Vikingská expanze pokračovala dalších dvě stě let a z loupežných nájezdů se postupně staly výpravy s cílem zabrat území. Následky tak po celé Evropě můžeme nalézt dodnes.
Zdroj: wikipedia.org, zoom.iprima.cz
Autor: Petr Němeček
Štítky: #vikingove
#anglie
#8. stoleti