Varjagové, vikingové kteří založili první ruský stát

9.3.2021 > Ostatní

Vikingové jsou známi především svými výboji na západ. Jako první se setkali s jejich sekerami mírumilovní mniši na britském ostrově Lindisfarne. Netrvalo však slouho a seveřané začali podnikat výpravy do celé Anglie, Francie, dokonce i na pobřeží Středozemního moře. Dlouho předtím, než vikingští bojovníci obrátili své zraky na západ, podnikali své nájezdy do evropského vnitrozemí východním směrem. K tomu těmto statečným válečníkům a námořníkům, kteří se nazývali Varjagové, posloužily mohutné řeky, po kterých se mohli plavit na svých lodích. Na cestách zakládali nové osady, nebo dobývali a obsazovali již existující vesnice a města. Byli to právě Varjagové, kteří položili základy prvního ruského státu, známého jako Kyjevská rus.



Švédští Vikingové označovaní jako Varjagové podnikali své loupeživé výpravy na východ již kolem roku 800. Nejdříve prozkoumali pobřeží dnešního Finského zálivu. Díky svým lodím s nízkým ponorem mohli tito námořníci plout nejen po mořích, ale i po řekách a dostat se do jinak těžko dostupných oblastí. Z Finského zálivu po řece Něvě dopluli až do Ladožského jezera následně proti proudu řeky Volchov až do Ilmeňského jezera. Podél své cesty začaly Varjagové budovat své základny, do kterých se mohli stahovat v případě nebezpečí a které jim sloužily jako zásobárny. Nejvýznamnější z nich nesla název Aldeigjuborg, později městečko známé jako Stará Ladoga, které dalo název samotném Ladožskému jezeru.

Po husté síti vodních toků v této oblasti, se Vikingům podařilo dostat až k mohutnému toku řeky Volhy. Tím se jim otevřela až Kaspického moře, kde navázali obchodní styky a arabskými zeměmi. Tato arabská cesta však nebyla jediná, kterou Varjagové pravidelně proplouvali. Jiná velmi aktivně využívaná trasa vedla přes Ilminské jezero, řeky Lovati a Dněpr až do Černého Moře. Tím se Varjagové dostali až do kontaktu s Byzantskou říší a dalšími státy na černomořském pobřeží.

Elitní garda císaře

Právě s Byzancí je jméno Vargajové spojováno nejvíce. Koncem desátého století vládl v Konstantinopoli císař Basileios II., přezdívaný Bulharobijec. Jeho vláda však nebyla snadná a v roce 988 se ocitl ve špatné vojenské situaci. Věnoval tak ruku svojí dcery kyjevskému knížeti Vladimíru I, který výměnou za to, zaslal císaři 6 tisíc nejlepších Varjažských bojovníků. V následujících vítězných bitvách se službách Byzance se Varjagové výborně osvědčili. Císař Basileios jim tak nabídl výhodné podmínky, aby zůstali trvale.



Jelikož válečnickým schopnostem a také loajalitě Vargajů se mohl málokdo rovnat, brzy se z nich stali elitní císařské oddíly a zejména osobní gardy byzantských císařů. Byli posílaní do nejtěžších bitev, kde často hráli rozhodující roli. Své výsadní pozice si Vargajové užívali až do roku 1071, kdy se odehrála bitva u Mantzikertu. V té byla Byzantské říše drtivě poražena Seldžuky a prakticky celá elitní garda Varjagů v boji padla.

Počátek ruského státu

Vraťme se ale od osudné bitvy ještě několik desetiletí zpět. Na svých obchodních cestách zakládali Varjagové mnoho nových základen, nebo obsazovali města dobytá. V těch se zmocňovali vlády a začali vybírat vlastní daně. Patrně nejdůležitějším z takových měst byly Novgorod a Kyjev. Roku 982 bylo založeno nové město Novgorod. Vládl zde Varjag Rurik, zakladatel budoucí slavné dynastie Rurikovců. Stejného roku obsadil rurikův příbuzný jménem Oleg, město Kyjev.



Rurikovci se tak stali vládnoucím rodem v Kyjevské rusi a pod jejich vládou stát rostl a rozkvétal. Vargajové se postupně promísili s většinovým slovanským obyvatelstvem a po původní severské kultuře toho v Rusi příliš nezbylo. Rod Rurikovců však vládl dlouhá staletí a mnoho nejznámějších ruských panovníků náleželo právě k tomuto rodu. Ivan Hrozný či Vladimír Veliký byli také Rurikovci a tedy potomci dávných severských dobyvatelů. Štítky: #vikingove #byzantska rise #kyjevska rus #slovane

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (44)   #zivot v antice (42)   #legie (29)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky