Historie aprílu: střelný prach v pepřence a jiné životu nebezpečné žertíky
31.3.2023 > OstatníAprílové žerty nás provázejí již po staletí a v průběhu času se neustále vylepšovaly. Lidská fantazie v tomto případě opravdu neznala žádnou mez a dneska bychom se asi divili, na co všechno se dalo nachytat. Žerty si z nás dokonce tropí i média a dělala to i v minulosti. Jasným příkladem jsou dochované aprílové články v novinách.
První duben je celosvětově znám jako den žertování. Slovo apríl, jak se tento „svátek“ nazývá, je odvozeno od latinského aperire, což znamená otevírat. V tomto případě se jednalo o otevírání poupat a přírody obecně. Přicházelo jaro, a to vždy v lidech probouzelo velkou radost a chuť si tropit žerty.
První duben se také v roce 46 př.n.l. stal prvním dnem roku. A to poté, co došlo ke změně římského kalendáře Gaiem Juliem Caesarem.
Jak lidé sháněli kohoutí vejce nebo muší sádlo
V našich končinách se svátek žertování poprvé slavil v roce 1690 v Praze. Více poznatků o tom, co si lidé z legrace vzájemně prováděli máme však z 18. století. Oblíbenou kratochvílí bylo například posílání k hokynáři pro zaječí peří, obecní nůžky, kohoutí vejce nebo rovnák zatáček. Je možné, že se někdo poptával i po mezerách do žebříku nebo po muším sádle. A jako dárek jste tehdy mohli obdržet roztomilou krabičku, ve které se skrýval vrabec, který hned po otevření raději uletěl neznámo kam.Svou tradici mají i aprílové novinové články, jejichž historie sahá do 19. století. V mnoha evropských denících se například objevil inzerát nabízející semínka zelí, které je velké jako strom. Jednalo se prý o speciální odrůdu z Nového Zélandu. A pokud si některý z nadšených čtenářů tato semínka objednal, z redakce mu skutečně přišla obálka se semínky – tato však nebyla z obřího zelí, ale z dýně.
V některých zemích nebyl první duben dnem žertování, ale dnem zakopání válečné sekery při dobrém jídle a pití. Lidé se také vzájemně obdarovávali zvířaty, která si kladla na práh v košíku.
Falešná pozvánka na rande i smrtelná nehoda
Dochovala se mám i celá řada zajímavých aprílových žertíků z devatenáctého století, z nichž některé se nám mohou zdát za hranou.Prvním je vtípek jednoho pána domu, který svému kuchaři do pepřenky nasypal střelný prach. Při kuchyňských přípravách se pak děly věci, když se takový střelný prach zaměněný za koření zahřál. Exploze na sebe nenechala dlouho čekat. Nikdo ale naštěstí nepřišel o život.
Hrstka mladých dam se zase rozhodla udělat si legraci z touhy svobodných mladíků setkat se s dívkou svých snů. Nezadaným pánům ze svého okolí rozeslaly milostné dopisy. Každé vášnivé psaníčko bylo navíc zakončeno žádostí, aby se jeho příjemce s dotyčnou potkal. Poznávacím znamením měla být bílá růžička v klopě. Následkem toho bylo padesát dva mladých mužů s bílou květinou čekajících pod věží s hodinami.
Poslední šprým bohužel dopadl tragicky. Psal se rok 1875, kdy přišel kvůli aprílu o život třináctiletý syn newyorského celního úředníka. Chlapec se totiž v otcově stodole oběsil, přičemž se prý jednalo o nehodu. Údajně na otce chystal celou sérii aprílových žertíků a tento měl být jedním z nich.
Zdroj: Od andělů po žárovky: 100 historických zajímavostí - Jarolímková Stanislava
The Horrific April Fools' Pranks of the 19th Century. [online]
Autor: Denisa Volfová
Štítky: #april