Československé legie - první jednotky byly složené hlavně z dezertérů
10.2.2023, 09:50 > NovověkAtentát na rakousko-uherského následovníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este odstartoval spoustu věcí, ale málo koho by napadlo, že předznamenal i vznik našeho prvního samostatného státu. Československo tehdy bylo pod vládou Rakouska-Uherska, tudíž bylo nuceno vstoupit do první světové války na jeho straně. To však nezabránilo českým občanům v zahraničí zbudovat první československou armádu a bojovat na straně Trojdohody proti Rakousku-Uhersku. Jak k tomu došlo? Kým byly Československé legie?
Dezertéři a politici v zahraničí
Roku 1914 opustil Rakousko-Uhersko T.G. Masaryk, který v zahraničí zahájil protirakouský boj za nezávislost Československa. Později se k němu přidávají Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik (zastupující slovenský prvek).Jejich boj se vedl zejména na politické rovině, avšak Masaryk již tehdy prohlásil, že postaví-li Československo armádu, nebude již moci být přehlíženo – ani Rakousko-Uherskem, ani Trojdohodou – a my budeme schopni dosáhnout alespoň minima našich požadavků.
Budování zahraničních jednotek postupovalo však jen velmi pomalu. Z řad vystěhovalců se ne všichni chtěli zapojit do bojů. Druhá část budoucích legií byla tvořena z přeběhlíků, kteří před svým zajetím bojovali na straně Rakouska-Uherska. Ochota Čechů nechat se zajmout však vzrůstala. Poměry v říši nebyly vyrovnané pro všechny národy a Češi a Slováci začali být znechuceni ještě než válka vůbec začala.
Československé legie v Rusku
První dobrovolnická jednotka vznikla v Rusku, kde se jí říkalo „Česká družina“ . Její jádro tvořilo 720 vojáků, kteří na frontě prováděli výzvědy jako součást carské armády. Drobné výpady, rozšiřování letáků na frontě a získávání informací od zajatců – to byly jejich činnosti. Mimo to byli iniciátory přechodu českých zajatců na ruskou stranu. Do československých legií v Rusku vstoupilo přes 80 000 vojáků, z nichž více než 4 000 padlo.Postupem času se počet československých zajatců vyšplhal k 200 000, ale Rusové nepovolili masový nábor do České družiny – zejména proto, aby nedali „špatný příklad“ vlastním podmaněným národům, jelikož Češi a Slováci bojovali za národní osvobození.
Postupem času se však povedlo otupit hlavy ruských mocnářů a tak vznikají první dva pluky, díky čemuž mohla být ustanovena Československá brigáda. V roce 1917 proběhla v Rusku revoluce, jež svrhla cara a téhož roku přijíždí do Ruska T.G. Masaryk, který chtěl převézt postupně naše vojáky na francouzskou frontu.
Československé legie ve Francii
Skupina bojechtivých a bojeschopných Čechů ve Francii nebyla příliš početná a dle francouzských zákonů se mohli hlásit jen do Cizinecké legie. Tím pádem se někteří z mužů místo bojů v Evropě účastnili bojů v Africe.První československou jednotkou nasazenou na francouzsko-německé frontě byla „Rota nazdar“. Tak byla nazvána kvůli běžnému pozdravu mezi jejími příslušníky. Tvořilo ji 300 mužů, kteří byli z většího ze spolků Sokol a Rovnost. zejména ve spolcích Sokol a Rovnost. V létě 1917 se podařilo na území Francie soustředit téměř deset tisíc vojáků českého původu, z nich přes 630 padlo.
Československé legie v Rusku v r. 1918. , http://nortvoods.net/rrs/siberia/siberia-d.htm, Public domain
Bitva u Zborova
Červenec, rok 1917 – den, kdy se pojem Čechoslovák podařilo dostat do podvědomí mezinárodního společenství. To díky statečnosti a mazanosti tři a půl tisíce československých legionářů, kterým se podařilo proniknout rakouskou obranou – získali přes 5km území, zajali 3000 vojáků a zajistili spoustu vybavení a zbraní. Nezapomínejme, že mluvíme o první světové válce, tudíž 5km posunuté fronty v té době bylo dost.Ačkoliv legie bojovaly v mnoha úspěšných bitvách, tato je nejznámější. Úspěch československých jednotek znamenal obrovskou propagační podporu diplomatického usilování o vznik samostatného československého státu.
Nelehká cesta domů
Roku 1918 uzavřela nová bolševická vláda s Německem mír (tzv. Brestlitevský mír). Tím pádem nebylo zapotřebí československých legií v bojích a ty se měly co nejrychleji přesunout na západní frontu – o což usiloval na politickém poli i Masaryk.Situace však nebyla jednoduchá a docházelo k roztržkám s bolševiky, jelikož se naše legie staly největší organizovanou silou v Rusku. Nová sovětská vláda chtěla, aby legie tvořily jádro nově budované Rudé armády. Legionářům tudíž vyvstaly tři možnosti: dostat se do Francie, nebo bojovat v Rusku na straně revoluce, nebo bojovat proti revoluci.
Většina chtěla na západní frontu, jenomže legionářské vlaky byly roztroušeny po celé Transsibiřské magistrále. Incidenty, kdy sovětská vláda chtěla odzbrojení legionářů, však vedly k opačnému účinku. Během několika týdnů legie zabraly celou magistrálu, což vyvolalo celosvětový ohlas. Převaha bolševických jednotek však byla neúnosná, tudíž legie začaly ustupovat.
Jenže ústup vedl dál na východ – z důvodu toho, že většinu ukrajinského území dostalo Německo, které legionáře chtělo odsoudit za vlastizradu. Postupně se legie dostaly až do Vladivostoku, odkud byly vypraveny transportní lodě. K úplné evakuaci legií z Ruska dochází až v roce 1920.
Zdroje: wikipedia.org, rvp.cz, Vojenský historický ústav vhu.cz
Autor: Vít Možíš
Štítky: #prvni svetova valka
