Jaké bitvy 20. století byly nejkrvavější?
2.2.2023, 09:43 > NovověkPokrok lidstva vede blíže jeho úpadku. Jestli se o tomto výroku můžeme někde přesvědčit, pak je to vojenství. Rozmach vynálezů a moderních technologií v 20. století znamenal také obrovský pokrok ve vojenství, strategii a využití nových strojů v bitvách. Od mečů a palcátů k tankům a kulometům. Účinnější zbraně si žádaly více obětí. Které bitvy 20. století byly nejvíce krvavé? Které si vyžádaly nejvíce lidských životů?
1. Den D
6. června roku 1944 proběhla vojenská operace spojeneckých sil, která změnila běh druhé světové války. Vylodění v Normandii bylo největší námořní invazí v historii. Šlo o vyvrcholení komplexní vojenské operace, která zahrnovala průzkumné akce, přísnou utajovanost a dokonce i výstavbu fiktivní armády.11 000 letadel a 7 000 lodí se z Anglie vydala k břehům nacistické Francie. Spojenecké síly začaly těžce odstřelovat pobřežní opevnění z moře i ze vzduchu. Betonová opevnění na pobřeží se začala plnit vojáky Německa, těžké kulomety byly postaveny. Tato betonová opevnění, známa též jako Atlantský val, byla podporována šesti obrněnými divizemi.
150 000 spojeneckých vojáků se vylodilo za zvuku výbuchů a svištících kulek. Vojáci nacistů se všemi prostředky snažily odrazit pozemní útok, avšak neúspěšně. Nepřetržitý zástup spojeneckých sil nakonec dobyl celé pobřeží, což bylo prvním krokem k osvobození Francie. Život za tento cíl položilo 10 000 spojeneckých vojáků. Spojenci v následujících týdnech právě zde vylodili téměř milion mužů společně se 100 000 vozidly. Šlo o zásadní vítězství 2. světové války. Už 25. srpna 1944 je osvobozena Paříž.
Foto Roberta F. Sargenta „Do spárů smrti“ zachycuje vylodění 1. americké pěší divize na pláži Omaha v bitvě o Normandii. , National Archives and Records Administration, Public domain
2. Bitva o Su-Čou
Roku 1948 se Čína ocitá ve velké ekonomické bídě. Vysoká nezaměstnanost a dlouho trvající občanská válka, všude přítomná chudoba a rozdělená společnost. Na jedné straně nacionalistická armáda Kuomintangu vedená prezidentem Čankajškem se sídlem v hlavním městě, na straně druhé komunistické síly vedené Mao Ce-tungem. Komunisté nabývali díky své filozofii stále více popularity na Čínském venkově. Snahy o mírové rozhovory mezi oběma stranami selhaly.Mao byl vojenským amatérem, avšak jeho posilování pozic na venkově před útočením na velká města nakonec přineslo ovoce. První z měst, které mělo ochutnat sílu sjednoceného lidu bylo Su-Čou, které má dnes stejně obyvatel jako celá Česká republika.
6. listopadu 1948 útok začal. Mao zvolil jednoduchou taktiku – útočit na místě, kde je nepřítel právě nejslabší. Boje trvaly až do 10. ledna 1949.
Sérii mnoha útoků nakonec sedm divizí Kuomintangu nevydrželo a byly poraženy chytře využitou početní převahou. Čtvrt milionu mrtvých na straně nacionalistů a kolem sto tisíc na straně Čínské lidové armády.
3. Bitva u Kurska
Léta roku 1943 dostali Němci na východní válečné frontě novou techniku - tank Tiger. Stáli v patové situaci a Rudou armádou, málem byli poraženi, ale s novými tanky nabrali i nových sil. Hitlerův plán byl jasný – pokračovat v útoku. Bez ohledu na ztráty.Jenže útok bez momentu překvapení bývá málokdy úspěšný. Sověti dobře věděli, co se na ně řítí. Postavili tedy sedm obranných linií s 30 000 děl – jedno od druhého pouhých deset metrů.
Dva miliony vojáků a kolem šesti tisíc tanků se nenávistně začalo mydlit. Několika týdenní boje přinesli Sovětům vítězství – zatlačili síly Třetí říše o 72 kilometrů zpět. Šlo o největší tankovou bitvu v dějinách. Stalinovi muži však zaplatili krutou daň – přišli o 860 000 spolubojovníků, ztráty na druhé straně pak činily 200 000. Dál na východ se však Němci už nikdy nedostali.
4. Bitva na Sommě
První světová válka se svou zákopovou taktikou skýtá mnoho zbytečných bitev plných zbytečných ztrát. Nejkrvavější se však odehrála mezi červencem a listopadem roku 1916 na Sommě.Spojenci začali odstřelem německých pozic na 35 km dlouhé frontě. Dva miliony dělostřeleckých granátů během pěti dní. Následoval frontální útok pěchoty spojených sil Francie a Británie. Němci odpovídali kulometnou palbou podporovanou dělostřelectvem. Pár pozic Němci ztratili, pár jich vydobyli téhož dne ještě zpět. Žádné území nebylo spojenci získáno.
Následující měsíce boje pokračovaly. Britové zde poprvé nasadili i tanky. Měsíce krvavých bojů, utržených končetin a ukončených životů nakonec spojencům získaly malé vítězství.
Přes milion padlých na obou stranách za získaných 12 km fronty. Němci však byli značně oslabeni a Britové se zde naučili kombinovat útok pěchoty a tankových divizí.
Sovětští vojáci ve Stalingradu, leden 1943. , Bundesarchiv, Bild 183-P0613-308 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE
5. Bitva u Stalingradu
Největší pouliční boje historie proběhly v době od září 1942 a do února 1943. Měsíce bojů v ruinách sovětského města, jež neslo jméno po svém vůdci – Stalingrad. Hitler chtěl tohle město dobýt za každou cenu.23. srpna podniká Luftwaffe nálety na město, které trvají několik dní – přes tisíc tun bomb bylo svrženo a 1600 náletů bylo podniknuto. 40 000 obyvatel Stalingradu bylo zabito za jediný den. Německá armáda poté vstoupila do ulic toho, co zbylo z města.
Sověti, ve snaze zvednout morálku obránců, přikazují zbývajícímu obyvatelstvu setrvat v ruinách města. Do dlouho trvajících pouličních bojů nakonec zasáhla pověstná Ruská zima.
Sověti využili situace a postupně zničili celou zkušenou Hitlerovu 6. armádu. Nedostatek zásobování, omrzliny i neúspěšné dobývání nakonec přiměly 90 000 Němců, aby se vzdali. Přes milion sovětských vojáků a 800 000 Němců zde zanechalo své životy.
Zdroje: wikipedia.org, rvp.cz, kniha Největší bitvy (ISBN: 978-80-87575-62-8)
Autor: Vít Možíš
Štítky: #20. stoleti
#bitvy
