Maîtresse-en-titre: když je milenka rovna královně

19.1.2023, 09:12 > Středověk > Francie

Dlouhá staletí se evropská šlechta trápila sňatky z rozumu. Králové se ženili s princeznami o dekády mladšími či staršími, které často viděli poprvé až na svatbě, a řešili, jak utajit své milenky a nemanželské potomky nebo je naopak prosadit do dobrého postavení. Až se jednoho dne (kde jinde než na francouzském dvoře) objevil titul oficiální milenky. Milovaná žena mohla být najednou králi oficiálně po boku a její děti měly zajištěny šlechtické tituly.

Jindřich IV. - milovník žen

Vlastně by nás ani nemělo překvapovat, že titul oficiální milenky vymyslel a zavedl francouzský král Jindřich IV. Byl to velký milovník žen a se svými milenkami zplodil přinejmenším osm dětí, které měl velmi rád a vždy se k nim plně znal a dopřával jim život v luxusu.

Jeho první ženou byla Markéta z Valois. Jejich manželství se opravdu extrémně nepovedlo. Ona byla katolička, on protestant. Markéta Jindřicha nechtěla a on si ji bral jen z vypočítavosti. Na jejich svatbě proběhl masakr známý jako Bartolomějská noc. Jindřich svou ženou pohrdal a ona ho několikrát zradila. A nikdy neměli děti.

Na druhou stranu měl Jindřich po svém boku ženu, kterou hluboce miloval, velmi si jí vážil, svěřoval jí důležité diplomatické úkoly a měl s ní tři děti. Jmenovala se Gabrielle d´Estrées a Jindřich chtěl, aby ji celý dvůr i celá Francie považovali za jeho partnerku, když už nemohla být manželkou.

Králův syn

Jak už jsme řekli, král neměl s Markétou z Valois žádné děti. Takže když mu Gabrielle porodila 7. června 1594 syna, byl to pro Jindřicha důvod k oslavám. A také popud k tomu, aby Gabrielle a svému synovi zařídil nějaké oficiální postavení.

V roce 1595 tedy nechal svého syna Césara legitimizovat a zároveň donutil pařížský parlament, aby uznal Gabrielle jako oficiální královu milenku a matku jeho dětí. Vedle oficiální královny-manželky a královských dětí s nárokem na trůn, tu tak nyní stála také metresa těšící se zvláštní úctě a její děti, které dostávaly vysoké šlechtické tituly a mohly se beze strachu chlubit tím, že jim koluje v krvi královská krev.

Byl to právě Jindřich, který pro svého nejstaršího nemanželského syna zavedl titul vévoda z Vendôme, který byl pro nemanželské královské syny později typický.

Pozice maîtresse-en-titre, tedy oficiální „titulární“ metresy se mezi francouzskými králi velmi rychle uchytila a většina z Jindřichových následovníků s chutí tento jeho nápad využila.

Sláva titulární metres

Většina králů měla celou řadu milenek. Na titul oficiální metresy však obvykle dosáhla jen jedna z nich – ta, která byla v králově přízni po dlouhou dobu a král jí naprosto důvěřoval, nebo ji dokonce i miloval. Často se tohoto oficiálního titulu dostalo ženě, která měla s králem děti.

Nejslavnější maîtresse-en-titre jsou zřejmě spojeny s vládou Ludvíka XIV. a jeho následovníka Ludvíka XV.

Přestože Král Slunce proslul jako velký milovník žen, za jeho oficiální milenky můžeme označit jen velmi málo z nich. Jednou z nich byla Louise de La Valliére, se kterou měl král hned několik dětí, které nechal legitimizovat. Další a ještě mnohem známější je pak Madame de Montespan. Ta Ludvíku XIV. porodila sedm dětí, jež se na Ludvíkově dvoře těšily úctě a žily se v naprostém blahobytu.



Zatímco Louise de La Valliére nedokázala pozice královy oficiální milenky nijak zvlášť využít, Madame de Montespan proslula jako velká intrikánka. V období, kdy jí byl Ludvík zcela oddán, jí dvůr ležel u nohou a nitky moci se sbíhaly v jejích rukou.

Madame de Pompadour – symbol maîtresse-en-titre

Nejznámější oficiální milenkou francouzského krále se však stala Madame de Pompadour. Ludvík XV. si ji přivedl ke dvoru, dal jí titul i vlastní zámek, ve Versailles měla vlastní komnaty. Panovala dvoru vlastně jako královna. O to zajímavější je, že s Ludvíkovou manželkou – královnou udržovaly poměrně dobré vztahy a Madame de Pompadour se mimo jiné starala i o to, aby král svou manželku nezanedbával.

Po smrti Madame de Pompadour ji nahradila Madame du Barry. Na rozdíl od ostatních oficiálních milenek nepocházela ze šlechtického stavu, byla dcerou švadleny, což dlouhodobě způsobovalo ve Francii velký rozruch.

Lesk a bída oficiálních milenek

Pozice oficiální milenky dost usnadnila život králům. Mohli se se svou metresou ukazovat na veřejnosti a mohli se bez zbytečného vymýšlení postarat o svoje děti. I jejich milenky to na jednu stranu měly jednodušší – nemusely se skrývat a mohly požívat toho největšího luxusu a často i moci.

Na druhou stranu se královy milenky neustále musely obávat o to, aby zůstaly v králově přízni. Navíc se části dvoru obvykle nelíbil vliv, který daná žena měla na krále, a tak musela čelit sérii intrik. Řada jiných šlechtičen se toužila dostat na její místo a často musela milenka bojovat i s královnou nebo královými legitimními potomky. Navíc oficiální milenky králů, které jsme zmínili v článku, velmi často rodily a soustavnými těhotenstvími a porody se vyčerpávaly a ohrožovaly své zdraví.

Pro mnohé z maîtresse-en-titre tak šlo stejnou měrou o požehnání, jako o prokletí.

Zdroj: Helga Thoma: Metresy francouzských králů Štítky: #milenky #madame de pompadour

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky