Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

První vládce Slovanů Sámo nás ubránil před plenícími Franky

23.1.2023, 09:42 > Středověk > České země

V 7. století v našich zemích nikdo psát neuměl, tudíž není podivením, že jedinou zmínku o Sámovi nacházíme v kronice franského kláštera. Zmiňuje se o vítězství v bitvě u Wogastisburgu – porážka franského krále slabými Slovany, kteří byli vedeni Sámem. Kdo to ale byl? Kde se vzal?



Slované před Sámem

Nomádský kmen Avarů, který se pravděpodobně oddělil od Hunů, se usadil v sousedství Byzantské říše, na kterou pořádal nájezdy. Avaři byli mocným kmenovým společenstvím, které pořádalo nájezdy – na rozdíl od Slovanů, kteří neradi bojovali a věnovali se zejména zemědělství.

Bylo tudíž nasnadě, že kočovný kmen Avarů si podrobí Slovany. Tady se však historické prameny rozcházejí – některé mluví o podrobení, některé mluví o spolužití. Žádný z pramenů však nevyvrací fakt, že Avaři zimovali ve vesnicích patřící Slovanům a občas bojovali bok po boku.

Tedy, Slovani stáli v první linii a Avaři čekali, jak se bitva vyvine, v nejhorším případě jen popadli kořist a nechali slovanské bojovníky padnout. Vcelku nečestné zacházení s někým, s kým trávíte společně zimu.

Slovanům se takový přístup po čase začal příčit a tady na scénu přichází Sámo.


Pravěpodobná podoba Sáma.
Pravěpodobná podoba Sáma. , B. Jezovnik, Public domain


Sjednocení slovanských kmenů

Velmož či snad kupec z Franské říše se staví do čela odporu proti Avarům. Jeho jméno je Sámo, což je divné jméno pro Franka a stejně tak pro Slovana. Původ jména by nás dovedl do Bulhar, kde byl Sámo králem kmene Vinidů. Možný důvod jeho záhadné sympatie ke Slovanům je i další: Sámo byl Slovan, který se narodil mezi Franky. Nebo byl nastrčeným vazalem franského krále, který se vymanil z jeho vlivu. Vzhledem k nedostatečnému pokrytí kronikáři té doby se však pravdu nikdy nedozvíme.

Nicméně se objevuje v bitvě proti Avarům. Dovolím si citovat tehdejšího kronikáře Fredegara:
„Když Vinidové zaútočili vojensky proti Hunům, kupec Sámo vytáhl s nimi ve vojsku a tam se ukázal v boji s Huny tak prospěšný, že to bylo až hodno podivu, a nesmírné množství z nich bylo mečem Vinidů pobito. Když Vinidové viděli Sámovu schopnost, vyvolili si ho za krále a on jim šťastně kraloval třicet pět let.“

Po vyhrané bitvě, v které se Sámo prosadil jako odvážný bojovník a dobrý stratég, si ho kmenové společenství zvolilo za svou vůdčí osobnost. Nechápejte mne však zle – Sámova říše jako taková nikdy neexistovala. Šlo o kmenový svaz slovanských kmenů, jejichž vůdcové se neshodli na tom, kdo je povede. Sámo byl kompromisem pro všechny zúčastněné kmeny.


Sámova říše.
Sámova říše. , Waterways_of_SE_Central_Europe.svg: Kmiki87 / derivative work: Bostjan46, Public domain


Rozhněvání Franků

Na franský trůn se roku 629 dostává ambiciózní král Dagobert. Již o dva roky později dochází k diplomatické půtce, jež vede k válce. Stálo za ní přepadení franské obchodní karavany na území Slovanů a neochota Sáma zaplatit požadovanou náhradu škody. Dagobert měl v plánu rozšíření svého území, tudíž se mu taková záminka k válečnému tažení skvěle hodila.

Frankové nechtěli nechat nic náhodě a proto svolali většinu svých sil, které byly rozděleny do tří proudů: z jihu Langobardi, z jihozápadu proud Alamanů s Bavory. Tyto dva útočné proudy byly úspěšné, plenily a zotročovaly přeživší. Jenomže s tím si Sámo hlavu až tak nelámal.

Třetí proud – ze západu – vedl samotný král Dagobert. Sámo svolal většinu svých bojovníků do opevněného hradiště Wogatisburg (pravděpodobně vrch Rubín u Podbořan v západních Čechách).

„Austrasijci oblehli pevnost Wogastisburg, kde zůstal největší počet statečných Vinidů, a po tři dny s nimi bojovali; byl tu mečem pobit velký počet lidí z Dagobertova vojska a potom davše se na útěk zanechali tam všechny stany i věci.“


Sámova socha na Náklu.
Sámova socha na Náklu. , palickap, CC BY 3.0


Klidné období vlády

Frankové se i se svými vojsky stáhly zpět do své vlasti a nikdo nepochyboval o Sámovi jako svém vůdci. Ten sám pak díky získané výhodě podnikl několik loupežnických výpadů do franských zemí.

Oženil se s dvanácti ženami a zplodil mnoho potomků. Podporoval obchod, který byl Slovanům do té doby vcelku cizí a udržoval napětí mezi kmenovými náčelníky na minimu.

Po Sámově smrti roku 658 a jeho pětatřicetileté vládě není o Slovanech žádná zmínka až do období Velkomoravské říše. To však neznamená, že se Sámovo seskupení kmenů do svazu rozpadlo, temnota času a nedostatek dobových materiálů nám však zastiňují vhled do dalších událostí té doby na našem území. Nejpravděpodobnější je, že se vlády ujali Sámovi potomci, kteří vládli dvě století.

Zdroje: wikipedie.org, dejepis.cz, kniha Sámo – Josef Bernard Prokop
Autor: Vít Možíš
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Nejen oběšení a upalování - jak se popravovalo v českých zemích? Nejen oběšení a upalování - jak se popravovalo v českých zemích?
V bitvě u Lipan bojoval bratr proti bratru V bitvě u Lipan bojoval bratr proti bratru
Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít