První vládce Slovanů Sámo nás ubránil před plenícími Franky

23.1.2023 > Středověk > České země

V 7. století v našich zemích nikdo psát neuměl, tudíž není podivením, že jedinou zmínku o Sámovi nacházíme v kronice franského kláštera. Zmiňuje se o vítězství v bitvě u Wogastisburgu – porážka franského krále slabými Slovany, kteří byli vedeni Sámem. Kdo to ale byl? Kde se vzal?

Slované před Sámem

Nomádský kmen Avarů, který se pravděpodobně oddělil od Hunů, se usadil v sousedství Byzantské říše, na kterou pořádal nájezdy. Avaři byli mocným kmenovým společenstvím, které pořádalo nájezdy – na rozdíl od Slovanů, kteří neradi bojovali a věnovali se zejména zemědělství.

Bylo tudíž nasnadě, že kočovný kmen Avarů si podrobí Slovany. Tady se však historické prameny rozcházejí – některé mluví o podrobení, některé mluví o spolužití. Žádný z pramenů však nevyvrací fakt, že Avaři zimovali ve vesnicích patřící Slovanům a občas bojovali bok po boku.

Tedy, Slovani stáli v první linii a Avaři čekali, jak se bitva vyvine, v nejhorším případě jen popadli kořist a nechali slovanské bojovníky padnout. Vcelku nečestné zacházení s někým, s kým trávíte společně zimu.

Slovanům se takový přístup po čase začal příčit a tady na scénu přichází Sámo.

Sjednocení slovanských kmenů

Velmož či snad kupec z Franské říše se staví do čela odporu proti Avarům. Jeho jméno je Sámo, což je divné jméno pro Franka a stejně tak pro Slovana. Původ jména by nás dovedl do Bulhar, kde byl Sámo králem kmene Vinidů. Možný důvod jeho záhadné sympatie ke Slovanům je i další: Sámo byl Slovan, který se narodil mezi Franky. Nebo byl nastrčeným vazalem franského krále, který se vymanil z jeho vlivu. Vzhledem k nedostatečnému pokrytí kronikáři té doby se však pravdu nikdy nedozvíme.

Nicméně se objevuje v bitvě proti Avarům. Dovolím si citovat tehdejšího kronikáře Fredegara:
„Když Vinidové zaútočili vojensky proti Hunům, kupec Sámo vytáhl s nimi ve vojsku a tam se ukázal v boji s Huny tak prospěšný, že to bylo až hodno podivu, a nesmírné množství z nich bylo mečem Vinidů pobito. Když Vinidové viděli Sámovu schopnost, vyvolili si ho za krále a on jim šťastně kraloval třicet pět let.“

Po vyhrané bitvě, v které se Sámo prosadil jako odvážný bojovník a dobrý stratég, si ho kmenové společenství zvolilo za svou vůdčí osobnost. Nechápejte mne však zle – Sámova říše jako taková nikdy neexistovala. Šlo o kmenový svaz slovanských kmenů, jejichž vůdcové se neshodli na tom, kdo je povede. Sámo byl kompromisem pro všechny zúčastněné kmeny.

Rozhněvání Franků

Na franský trůn se roku 629 dostává ambiciózní král Dagobert. Již o dva roky později dochází k diplomatické půtce, jež vede k válce. Stálo za ní přepadení franské obchodní karavany na území Slovanů a neochota Sáma zaplatit požadovanou náhradu škody. Dagobert měl v plánu rozšíření svého území, tudíž se mu taková záminka k válečnému tažení skvěle hodila.

Frankové nechtěli nechat nic náhodě a proto svolali většinu svých sil, které byly rozděleny do tří proudů: z jihu Langobardi, z jihozápadu proud Alamanů s Bavory. Tyto dva útočné proudy byly úspěšné, plenily a zotročovaly přeživší. Jenomže s tím si Sámo hlavu až tak nelámal.

Třetí proud – ze západu – vedl samotný král Dagobert. Sámo svolal většinu svých bojovníků do opevněného hradiště Wogatisburg (pravděpodobně vrch Rubín u Podbořan v západních Čechách).

„Austrasijci oblehli pevnost Wogastisburg, kde zůstal největší počet statečných Vinidů, a po tři dny s nimi bojovali; byl tu mečem pobit velký počet lidí z Dagobertova vojska a potom davše se na útěk zanechali tam všechny stany i věci.“

Klidné období vlády

Frankové se i se svými vojsky stáhly zpět do své vlasti a nikdo nepochyboval o Sámovi jako svém vůdci. Ten sám pak díky získané výhodě podnikl několik loupežnických výpadů do franských zemí.

Oženil se s dvanácti ženami a zplodil mnoho potomků. Podporoval obchod, který byl Slovanům do té doby vcelku cizí a udržoval napětí mezi kmenovými náčelníky na minimu.

Po Sámově smrti roku 658 a jeho pětatřicetileté vládě není o Slovanech žádná zmínka až do období Velkomoravské říše. To však neznamená, že se Sámovo seskupení kmenů do svazu rozpadlo, temnota času a nedostatek dobových materiálů nám však zastiňují vhled do dalších událostí té doby na našem území. Nejpravděpodobnější je, že se vlády ujali Sámovi potomci, kteří vládli dvě století.

Zdroje: wikipedie.org, dejepis.cz, kniha Sámo – Josef Bernard Prokop Štítky: #7. stoleti #samova rise

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #sparta (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #falanga (9)   #husite (9)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   Zobrazit všechny štítky