Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Svíčka - jak vznikl jeden z nejdůležitějších vynálezů lidstva?

4.1.2023 > Starověk

Světelný zdroj, obvykle vyrobený z tuhého paliva tvarovaný do válce s knotem uvnitř. V minulosti i dnes svíčka provází celým životem, od prvních dnů až po ty poslední. Její přítomnost je téměř nepostřehnutelná. Někdy je svědkem smutných, depresivních událostí. Jindy se účastní radostných, slavnostních okamžiků. V jejím světle vše dostává jiný vzhled, její záře vytváří atmosféru tepla a útulnosti, zjemňuje tvary známých předmětů - taková je svíčka.



Svíčky při církevním obřadu, Kréta.
Svíčky při církevním obřadu, Kréta. , Wouter Hagens, CC BY-SA 3.0


Historie výroby svíček

Nejpravděpodobněji pochází z poloviční pochodně, ze které byla postupem času vyjmuta hůl a lněná vlákna přestala být napuštěna olejem, zalita včelím voskem.

První voskové svíčky se zřejmě objevily ve 2. tisíciletí př. n. l. u Etrusků, na území pozdějšího římského státu. Hořící a bezdýmné voskové svíčky znali už staří Egypťané (kolem 3. století př. n. l.), vyráběly se z konopných vláken pokrytých včelím voskem. Číňané zase vyráběli svíčky z velrybího tuku. V Indii se našly chrámové svíčky, které byly vyrobené z vosku uvařené skořice a v italských Pompejích se objevily historicky první důkazy o výrobě větších svícnů v Evropě. Nejstarší evropská svíčka byla nalezena v Avignonu ve Francii.

Až do 10. století se při náboženských obřadech používaly téměř výhradně velmi drahé voskové svíčky. V 10. století se objevila levnější, ale méně hořící lojová svíčka. S obecným rozšířením používání lojových svíček ve střední Evropě v 15. století se tak násobily i počty cechovních sporů řezníků a mydlářů o právo na výrobu lojových svíček. Lojové svíčky byly až do druhé poloviny 19. století vyráběny i přímo v domácnostech, ať již ze surového loje nebo ze zbytků po vyhořelých lojových svíčkách. Lojové svíčky byly cenově velmi snadno dostupné a rychle hořely.


Svíčky v českých zemích pouze z včelího vosku

Až do 14. století byl v českých zemích svíčkaři zpracováván pouze včelí vosk přírodní barvy, až v roce 1342 bylo v Praze uděleno první privilegium na bělení vosku voskáři Janu Bavorovi pro jeho „dílnu na lití vosku„. Tak se technologie známá dosud jen v Itálii poprvé objevila i v českých zemích a bílý vosk již nebylo třeba dovážet. Tehdy byl vosk bělen na slunci.

Voskářů a svíčkařů bylo ve městech ve středověku i v novověku jen málo, protože okruh jejich zákazníků byl velmi omezený. V 18. století spotřeba svíček z včelího vosku vzrostla a voskařské dílny se vedle výroby svíček zabývaly i výrobou jiných voskových předmětů. Ze včelího vosku se rovněž vyráběly svíčky do kostela.


svíčka.
svíčka. , Arivumathi, CC BY-SA 3.0


Patent na stearin - látku, která zbavila svíčky nepříjemného zápachu

Jasně hořící a levná stearinová svíčka byla pravděpodobně vynalezena francouzským chemikem Michelem E. Chevreulem, způsobem hydrolýzy loje.


stearin.
stearin. , Dendrofil, CC BY-SA 3.0


Na konci 19. století se v souvislosti s rozvojem destilace ropy a získáváním parafínu objevily parafínové svíčky - francouzský chemik Ernest Sellingue jako první nahradil stearin parafínem. V roce 1834 začal průmyslník Joseph Morgan s industrializací výroby svíček a sestrojil stroj, který byl schopný vyrobit každou hodinu až 1500 svíček.


Užití svíček v dobách minulých

Svíčka neboli světlo je symbol svátosti a také pravdy. Svíčky jsou spjaty s církevními obřady. V minulosti se svíčky používaly například k rozehřívání pečetního vosku při pečetění důležitých listin. Tzv. svíčka hromnička se zapalovala při bouřce a měla ochránit stavení před bleskem. Podle svíčky se dal určit i přibližný čas a to podle zářezů na těle svíčky - jak svíčka hořením ubývala, odhadovali i horníci strávený čas v dole.


Vypalování kříže hromniční svíčkou.
Vypalování kříže hromniční svíčkou. , Michał Elwiro Andriolli, Public domain


Zdroj: wikipedia.org, svetsvicek.cz
Autor: Renáta Šestáková
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Bohové starého Egypta - více jak tisíc bohů nemohl znát žádný ze smrtelníků Bohové starého Egypta - více jak tisíc bohů nemohl znát žádný ze smrtelníků
Solunští bratři Cyril a Metoděj: Znáte všechna jejich tajemství? Solunští bratři Cyril a Metoděj: Znáte všechna jejich tajemství?
Římská božstva, #3 Příchod nových bohů Římská božstva, #3 Příchod nových bohů


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít