Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Svíčka - jak vznikl jeden z nejdůležitějších vynálezů lidstva?

4.1.2023, 09:54 > Starověk

Světelný zdroj, obvykle vyrobený z tuhého paliva tvarovaný do válce s knotem uvnitř. V minulosti i dnes svíčka provází celým životem, od prvních dnů až po ty poslední. Její přítomnost je téměř nepostřehnutelná. Někdy je svědkem smutných, depresivních událostí. Jindy se účastní radostných, slavnostních okamžiků. V jejím světle vše dostává jiný vzhled, její záře vytváří atmosféru tepla a útulnosti, zjemňuje tvary známých předmětů - taková je svíčka.



Svíčky při církevním obřadu, Kréta.
Svíčky při církevním obřadu, Kréta. , Wouter Hagens, CC BY-SA 3.0


Historie výroby svíček

Nejpravděpodobněji pochází z poloviční pochodně, ze které byla postupem času vyjmuta hůl a lněná vlákna přestala být napuštěna olejem, zalita včelím voskem.

První voskové svíčky se zřejmě objevily ve 2. tisíciletí př. n. l. u Etrusků, na území pozdějšího římského státu. Hořící a bezdýmné voskové svíčky znali už staří Egypťané (kolem 3. století př. n. l.), vyráběly se z konopných vláken pokrytých včelím voskem. Číňané zase vyráběli svíčky z velrybího tuku. V Indii se našly chrámové svíčky, které byly vyrobené z vosku uvařené skořice a v italských Pompejích se objevily historicky první důkazy o výrobě větších svícnů v Evropě. Nejstarší evropská svíčka byla nalezena v Avignonu ve Francii.

Až do 10. století se při náboženských obřadech používaly téměř výhradně velmi drahé voskové svíčky. V 10. století se objevila levnější, ale méně hořící lojová svíčka. S obecným rozšířením používání lojových svíček ve střední Evropě v 15. století se tak násobily i počty cechovních sporů řezníků a mydlářů o právo na výrobu lojových svíček. Lojové svíčky byly až do druhé poloviny 19. století vyráběny i přímo v domácnostech, ať již ze surového loje nebo ze zbytků po vyhořelých lojových svíčkách. Lojové svíčky byly cenově velmi snadno dostupné a rychle hořely.


Svíčky v českých zemích pouze z včelího vosku

Až do 14. století byl v českých zemích svíčkaři zpracováván pouze včelí vosk přírodní barvy, až v roce 1342 bylo v Praze uděleno první privilegium na bělení vosku voskáři Janu Bavorovi pro jeho „dílnu na lití vosku„. Tak se technologie známá dosud jen v Itálii poprvé objevila i v českých zemích a bílý vosk již nebylo třeba dovážet. Tehdy byl vosk bělen na slunci.

Voskářů a svíčkařů bylo ve městech ve středověku i v novověku jen málo, protože okruh jejich zákazníků byl velmi omezený. V 18. století spotřeba svíček z včelího vosku vzrostla a voskařské dílny se vedle výroby svíček zabývaly i výrobou jiných voskových předmětů. Ze včelího vosku se rovněž vyráběly svíčky do kostela.


svíčka.
svíčka. , Arivumathi, CC BY-SA 3.0


Patent na stearin - látku, která zbavila svíčky nepříjemného zápachu

Jasně hořící a levná stearinová svíčka byla pravděpodobně vynalezena francouzským chemikem Michelem E. Chevreulem, způsobem hydrolýzy loje.


stearin.
stearin. , Dendrofil, CC BY-SA 3.0


Na konci 19. století se v souvislosti s rozvojem destilace ropy a získáváním parafínu objevily parafínové svíčky - francouzský chemik Ernest Sellingue jako první nahradil stearin parafínem. V roce 1834 začal průmyslník Joseph Morgan s industrializací výroby svíček a sestrojil stroj, který byl schopný vyrobit každou hodinu až 1500 svíček.


Užití svíček v dobách minulých

Svíčka neboli světlo je symbol svátosti a také pravdy. Svíčky jsou spjaty s církevními obřady. V minulosti se svíčky používaly například k rozehřívání pečetního vosku při pečetění důležitých listin. Tzv. svíčka hromnička se zapalovala při bouřce a měla ochránit stavení před bleskem. Podle svíčky se dal určit i přibližný čas a to podle zářezů na těle svíčky - jak svíčka hořením ubývala, odhadovali i horníci strávený čas v dole.


Vypalování kříže hromniční svíčkou.
Vypalování kříže hromniční svíčkou. , Michał Elwiro Andriolli, Public domain


Zdroj: wikipedia.org, svetsvicek.cz
Autor: Renáta Šestáková
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Konec křesťanským rozporům měl učinit Nikájský koncil. Situaci však pouze zhoršil. Konec křesťanským rozporům měl učinit Nikájský koncil. Situaci však pouze zhoršil.
Posmrtný život podle starověkých Egypťanů. Rozhodovala váha srdce Posmrtný život podle starověkých Egypťanů. Rozhodovala váha srdce
Proč byl muž pro středověkou ženu její největším nepřítelem? Proč byl muž pro středověkou ženu její největším nepřítelem?


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít