Zanikla Velkomoravská říše kvůli velké potopě?
25.11.2022, 09:38 > Středověk > České zeměKníže Svatopluk přiměl své tři syny zlomit tři pruty současně. Nepodařilo se jim to. Chtěl jim ukázat, že mají vládnout svorně a budou silnější. Nezvládli to, tak zní pověst. Skutečnost je pravděpodobně jiná. Možná se proti snaze vládců postavili nejenom nepřátelé, ale i příroda. Vyhnala Velkomoravany z jejich pravděpodobného hlavního sídla povodňová vlna?
Hledalo se i na Slovensku
Někteří vědci se kloní k názoru, že Valy u Mikulčic by mohly být bájným Veligradem, tedy městem knížete Svatopluka († 894). Mnozí zase kdysi spojovali s Veligradem Velehrad, poutní místo ležící zhruba šest kilometrů od Uherského Hradiště. Ovšem tato teorie stojí na vodě. První zmínku o Velehradu totiž v písemnostech nalezneme až v souvislosti s rokem 1131, a to v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (asi 1083–1150). Tehdy už Velkomoravskou říši dávno odvál čas, prelát dokument parafoval více než 200 let po jejím zániku.
Dějepisci kromě Valů u Uherského Hradiště do role velkomoravské metropole někdy pasují i Staré Město u Uherského Hradiště. Leckdo by zase rád viděl centrum u našich východních sousedů na Slovensku, a to buď v Nitře, kde se usadil kníže Pribina (†860) nebo na hradě Devín nad Bratislavou. Důkazy pro tato tvrzení však chybí.
Významná metropole
Může být teorie, že srdce Velkomoravské říše skutečně tvořily Valy u Mikulčic pravdivá? Velká hradiště se tehdy skládala z centrální části, tedy paláců velmožů, kostela či kostelů, dále podhradí, opevnění a zázemí, které se táhlo až do desetikilometrové vzdálenosti od jádra. V roztroušených zemnicích v zázemí nacházeli útočiště například zemědělci či chovatelé dobytka, kteří zásobovali hradiště potravinami – obilím a masem. Rozsahem a významem tomu město Valy odpovídalo. V pevnosti sídlila velká vojenská družina, o čemž svědčí 140 hrobů jezdců s bohatou výbavou. Na akropoli se tyčil kostel, bazilika úctyhodných rozměrů, dlouhá 35 a široká 9 metrů. Fuldské anály označují Valy za „nevýslovnou pevnost Rostislavovu,“ přičemž kníže Rastislav(† po r. 870). Velké Moravě vládl v letech 846–870, tedy ještě před Svatoplukem. Už tenkrát tedy muselo jít významný strategický bod.
Koryto zanesené pískem
Kdy a jak dospělo hradiště ve Valech u Mikulčic k bodu svojí zkázy? Výzkumy z roku 2018 napovídají, že za zánikem velké osady nemusely stát nájezdy nepřátel, ale přírodní katastrofa. Když archeologové tehdy rozkopali severní předhradí bývalého hradiště, museli také rozebrat palisádu pocházející z 9. století, autentickou stavbu z doby Velkomoravské říše. Narazili na desetimetrový kmen přiražený k palisádě, který vykazoval známky, že by uložen v bahně. Podle Lumíra Poláčka, jenž vede archeologické práce ve Valech, se nacházel v mohutné vrstvě sedimentů, které vznikly během povodní v 9. a 10. století. Není proto vyloučeno, že sídlo velkomoravských velmožů pořádně spláchla voda. Vykopávky potvrzují, že původní koryto řeky Moravy zanesla mohutná, až 2 metry vysoká vrstva písku, a to pravděpodobně v období zániku říše.
Maďaři hradiště nedobývali
V roce 906 Velkomoravané dostali pořádně na frak od rozpínavých Maďarů u Nitry. Definitivní tečku za existencí Velké Moravy, které bezesporu patřila ke středoevropským velmocem, však udělala teprve bitva u Bratislavy 4. července 907. Moravští velmoži v ní bojovali na straně Bavorů proti Maďarům a utrpěli hořkou porážku, nicméně k úplnému rozprášení jejich říše nedošlo. „Život na Moravě fungoval dál a Maďaři z rozsáhlého státu obsadili pouze území dnešního jižního Slovenska,“ objasnil další vývoj historik Dušan Třeštík (1933–2007).Jeho slova potvrzují fakta. Archeologům se totiž během vykopávek v jihomoravských hradištích z této doby nepodařilo odkrýt stopy svědčící o tom, že by hradiště byla Maďary dobývána. Spíše zanikala postupně, obyvatelé se stěhovali jinam, i když kolem kostelů se pohřbívalo ještě zhruba v polovině 10. století. Je tedy možné, že Velkomoravany odsud nevyhnali Maďaři, ale nevyzpytatelná řeka Morava. Nemuselo přitom jít o každoroční povodně, ale klidně i nenadálou velkou vlnu.
Zdroje: informace o vykopávkách ve Valech u Mikulčic, Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871, NLN 2001
Autor: Helena Stejskalová
Štítky: #10. stoleti
#velkomoravska rise
