Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Zanikla Velkomoravská říše kvůli velké potopě?

25.11.2022, 09:38 > Středověk > České země

Kníže Svatopluk přiměl své tři syny zlomit tři pruty současně. Nepodařilo se jim to. Chtěl jim ukázat, že mají vládnout svorně a budou silnější. Nezvládli to, tak zní pověst. Skutečnost je pravděpodobně jiná. Možná se proti snaze vládců postavili nejenom nepřátelé, ale i příroda. Vyhnala Velkomoravany z jejich pravděpodobného hlavního sídla povodňová vlna?



Hledalo se i na Slovensku

Někteří vědci se kloní k názoru, že Valy u Mikulčic by mohly být bájným Veligradem, tedy městem knížete Svatopluka († 894). Mnozí zase kdysi spojovali s Veligradem Velehrad, poutní místo ležící zhruba šest kilometrů od Uherského Hradiště. Ovšem tato teorie stojí na vodě. První zmínku o Velehradu totiž v písemnostech nalezneme až v souvislosti s rokem 1131, a to v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (asi 1083–1150). Tehdy už Velkomoravskou říši dávno odvál čas, prelát dokument parafoval více než 200 let po jejím zániku.


Mapa Velkomoravské říše.
Mapa Velkomoravské říše. , Tyssil, CC BY-SA 4.0


Dějepisci kromě Valů u Uherského Hradiště do role velkomoravské metropole někdy pasují i Staré Město u Uherského Hradiště. Leckdo by zase rád viděl centrum u našich východních sousedů na Slovensku, a to buď v Nitře, kde se usadil kníže Pribina (†860) nebo na hradě Devín nad Bratislavou. Důkazy pro tato tvrzení však chybí.


Kníže Rastislav možná ve Valech u Mikulčic sídlil.
Kníže Rastislav možná ve Valech u Mikulčic sídlil. , unknowb, Public domain


Významná metropole

Může být teorie, že srdce Velkomoravské říše skutečně tvořily Valy u Mikulčic pravdivá? Velká hradiště se tehdy skládala z centrální části, tedy paláců velmožů, kostela či kostelů, dále podhradí, opevnění a zázemí, které se táhlo až do desetikilometrové vzdálenosti od jádra. V roztroušených zemnicích v zázemí nacházeli útočiště například zemědělci či chovatelé dobytka, kteří zásobovali hradiště potravinami – obilím a masem. Rozsahem a významem tomu město Valy odpovídalo. V pevnosti sídlila velká vojenská družina, o čemž svědčí 140 hrobů jezdců s bohatou výbavou. Na akropoli se tyčil kostel, bazilika úctyhodných rozměrů, dlouhá 35 a široká 9 metrů. Fuldské anály označují Valy za „nevýslovnou pevnost Rostislavovu,“ přičemž kníže Rastislav(† po r. 870). Velké Moravě vládl v letech 846–870, tedy ještě před Svatoplukem. Už tenkrát tedy muselo jít významný strategický bod.


Hroby v archeoparku ve Valech u Mikulčic.
Hroby v archeoparku ve Valech u Mikulčic. , Tyssil, CC BY-SA 4.0


Koryto zanesené pískem

Kdy a jak dospělo hradiště ve Valech u Mikulčic k bodu svojí zkázy? Výzkumy z roku 2018 napovídají, že za zánikem velké osady nemusely stát nájezdy nepřátel, ale přírodní katastrofa. Když archeologové tehdy rozkopali severní předhradí bývalého hradiště, museli také rozebrat palisádu pocházející z 9. století, autentickou stavbu z doby Velkomoravské říše. Narazili na desetimetrový kmen přiražený k palisádě, který vykazoval známky, že by uložen v bahně. Podle Lumíra Poláčka, jenž vede archeologické práce ve Valech, se nacházel v mohutné vrstvě sedimentů, které vznikly během povodní v 9. a 10. století. Není proto vyloučeno, že sídlo velkomoravských velmožů pořádně spláchla voda. Vykopávky potvrzují, že původní koryto řeky Moravy zanesla mohutná, až 2 metry vysoká vrstva písku, a to pravděpodobně v období zániku říše.


Archeopark v Mikulčicích, zbytky kostela.
Archeopark v Mikulčicích, zbytky kostela. , Tyssil, CC BY-SA 4.0


Maďaři hradiště nedobývali

V roce 906 Velkomoravané dostali pořádně na frak od rozpínavých Maďarů u Nitry. Definitivní tečku za existencí Velké Moravy, které bezesporu patřila ke středoevropským velmocem, však udělala teprve bitva u Bratislavy 4. července 907. Moravští velmoži v ní bojovali na straně Bavorů proti Maďarům a utrpěli hořkou porážku, nicméně k úplnému rozprášení jejich říše nedošlo. „Život na Moravě fungoval dál a Maďaři z rozsáhlého státu obsadili pouze území dnešního jižního Slovenska,“ objasnil další vývoj historik Dušan Třeštík (1933–2007).

Jeho slova potvrzují fakta. Archeologům se totiž během vykopávek v jihomoravských hradištích z této doby nepodařilo odkrýt stopy svědčící o tom, že by hradiště byla Maďary dobývána. Spíše zanikala postupně, obyvatelé se stěhovali jinam, i když kolem kostelů se pohřbívalo ještě zhruba v polovině 10. století. Je tedy možné, že Velkomoravany odsud nevyhnali Maďaři, ale nevyzpytatelná řeka Morava. Nemuselo přitom jít o každoroční povodně, ale klidně i nenadálou velkou vlnu.

Zdroje: informace o vykopávkách ve Valech u Mikulčic, Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871, NLN 2001

Autor: Helena Stejskalová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Krvavá řež na Libici. Mocný rod byl vyvražděn během jediného dne Krvavá řež na Libici. Mocný rod byl vyvražděn během jediného dne
Vyhnaní žáci Cyrila a Metoděje našli útočiště na Balkáně Vyhnaní žáci Cyrila a Metoděje našli útočiště na Balkáně


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít