Středověký trh s otroky v Praze byl jen pro ty nejbohatší

8.8.2023 > Středověk > České země

Když se mluví o otroctví, většina z nás si představí plantáže a Afričany v řetězech. Ačkoliv se jednalo o strašlivou kapitolu v historii lidstva, zdaleka nešlo o ojedinělou událost. Otroci a jejich práce budovali celé říše a dnešní divy světa. Dá se říci, že otroctví je staré jako lidstvo samo a jakkoliv smutné to je, tak přetrvalo dodnes, ačkoliv ho společnost i zákony odsuzují. Pojďme se ale podívat do rané středověké Evropy, kde trh s otroky vzkvétal.

Výhodná poloha Prahy i přemyslovská vychytralost

Srdce Evropy, 10. století. Praha byla tehdy mladým městem, avšak její věhlas rostl a prosperita na sebe nenechala dlouho čekat. To bylo zapříčiněno zejména tím, že byla hlavním spojem mezi západní a východní Evropou. Na západě prosperovaly velké státní celky, kdežto východ byl stále ještě více či méně považován za barbarské společenství bez většího celistvého celku – tudíž byl ideálním místem k plenícím výpravám.



Tíhnutí k západnímu stylu života a oproštění se od zaostalého východu začalo již tehdy a částečně jej můžeme sledovat i v dnešní době. Franská smetánka nepřijala mezi sebe leckoho a slovanští vůdci se museli pořádně otáčet, aby byli přijímání jako rovnocenní zahraniční partneři. Kromě přijetí křesťanské víry potřebovali plné pokladnice.

Problémem východu byla nejednotnost. Kdo si nevydobyl uznávané postavení, ten žil pod hrozbou útoku mocnějšího souseda. Samozřejmým ukazatelem síly říše bylo její bohatství, které umožňovalo vybudování armády i placení za ochranu. Boleslav I. (935-972), který byl zejména znám jako proslulý bratrovrah sv. Václava, si toho byl dobře vědom. Ačkoliv je jeho přívlastek Ukrutný, šlo o velice schopného panovníka, za jehož vlády obchod v českých zemích vzkvétal.

Kdo koho kupoval?

Ačkoliv je západní Evropa té doby považována za bohatou, daleko větší kapitál drželi v rukou hlavně Arabové a Židé. Kožešiny nebo směšná úroda tuzemských políček však nebyla artiklem, který by je přilákal až k nám. Trh s otroky na sebe tak nenechal dlouho čekat.

Křesťanství v té době zakazovalo zotročení křesťanů, avšak zotročení pohana nebylo bráno jako hřích. A východ byl v té době plný pohanů. Právě ti tvořili hlavní nabídku tehdejšího obchodu s lidskými životy. Arabský ani židovský svět se otroctví nebránil.



Tehdejší Španělsko bylo pod vládou Maurů, kteří vyznávali islámské učení. Právě tam byla odvezena většina otroků, zejména do města Córdoba (jih dnešního Španělska). V té době šlo o významné kulturní centrum a jedno z nejbohatších měst světa.

Část otroků, těch šťastnějších, zůstala právě v Córdobě a dle historiků jim tam zas až tak špatně nebylo. Město žilo hlavně z obchodu a nenasazovalo je k těžší práci, oproti východoevropským zemím se jim tam dostalo i lepší stravy. Ti méně šťastní byli prodáni až do zemí severní Afriky, kde je čekaly horší podmínky a náročnější práce.

Nejen Praha, ale i Polsko a Kyjevská Rus

Když něco vydělává, netrvá většinou dlouho, než se tomu začnou věnovat i jiní. Chytřejší obyvatelé slovanských zemí začali tíhnout ke křesťanství, zejména kvůli ochraně. Naneštěstí zde stále zůstaly pohanské komunity, ze kterých bylo křesťanskými vládci doplňováno zboží na trhu s otroky. Slovan otročil Slovana.

Vedle Córdoby byla destinací pro zakoupené otroky Byzantská říše, zejména Konstantinopol. Osud nejednoho zotročeného Slovana tak záležel nejen na tom, kdo jej koupí, ale také na pozdějším přerozdělení nových otroků v těchto středověkých metropolích. Šťastnější zůstali za hradbami města, méně šťastní se dostali do prací v dolech, kde panovaly nelidské podmínky.

Kolik se za slovanský život platilo?

Vůbec první popis Prahy se dochoval z cestopisu kupce Ibráhíma in Jakúba. Ten byl naším hlavním městem unešen. Díky němu se dozvídáme i něco o tehdejších cenách.



Jeden kírát (tehdejší platidlo) byl schopen koupit pšenici pro jezdce na čtyřicet dní nebo třeba deset slepic. Pohanský otrok byl tehdy opravdu jen pro ty nejbohatší. Mladý muž stál 300 denárů, mladá dívka dokonce dvojnásobek. Tato vysoká cena byla určena zejména poptávku zbohatlíku z ciziny. Největší zájem byl o velice mladé lidi, jejich věk se pohyboval v rozmezí 12 až 20 let.

Zisk z obchodu s bílým masem daleko převyšoval příjem z daní, případně z válečných výprav. Pokladnice českých pánů se tak plnila a dala možnost Přemyslovcům rozvíjet svůj vliv jak na západ, tak i na východ. Není proto až tak odvážné tvrdit, že rozloha tehdejšího Českého království stojí na obchodu s otroky.

Postupně začaly vznikat další celistvé územní celky i na východě, křesťanství vzalo Evropu útokem a tak zmizel postupně i obchod se slovanskými otroky. Bohužel, otroctví jako takové, přetrvává do dnešního dne. A stejně jako v historii – ať už té slovanské nebo té africké – bratr prodává bratra.

Zdroj:
kniha Přemyslovský stát kolem roku 1000
kniha Veliké město Slovanů jménem Praha
kniha The Archaeology of Slavery in Early Medieval Northern Europe
wikipedia.org
Štítky: #otroci #praha #premyslovci #10. stoleti

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #sparta (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #falanga (9)   #husite (9)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   Zobrazit všechny štítky