Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Vyhnaní žáci Cyrila a Metoděje našli útočiště na Balkáně

18.10.2022, 12:32 > Středověk

Když přišli Konstantin s Metodějem na Velkou Moravu, začali vzdělávat nové žáky a připravovat je na to, aby po nich převzali jejich dílo. Velká Morava se však brzy stala pro následovníky svatých věrozvěstů nepřátelskou a oni si museli hledat nové působiště. Část z nich došla na Balkán, třeba na území dnešní Severní Makedonie, kde se dodnes dochovala řada překrásných a hodnotných památek.



Klášter sv. Nauma.
Klášter sv. Nauma. , Petar Milošević, CC BY-SA 4.0


Svatí Sedmipočetníci

U nás není tento termín příliš známý, ale v řeckokatolické církvi a často i v té pravoslavné jde o sedmero velmi uctívaných svatých. Sedmipočetníci je shrnující označení pro sedm mužů, kteří se na konci 10. století zasadili o šíření křesťanství na územích obývaných Slovany, o rozšíření staroslověnské liturgie a také o vznik písma umožňujícího zápis slovanských jazyků.

Kromě svatých Cyrila (Konstantina) a Metoděje jde o jejich žáky: svaté Klimenta, Nauma, Gorazda, Sávu a Angelára.


Sedmipočetníci.
Sedmipočetníci. , Petar Milošević, CC BY-SA 4.0


Vyhnání žáků

Když Konstantin s Metodějem dorazili na Velkou Moravu a začali zde šířit víru, nepostupovali zcela podle pravidel. Písmo svaté a liturgické texty pro své slovanské posluchače překládali a také pro ně vytvořili nové písmo.

To se mnoha lidem, především německým kněžím, kteří by zde rádi získali svůj vliv, nelíbilo. Konstantin s Metodějem sice získali svolení od papeže a staroslověnština se stala novým liturgickým jazykem, ale nesnázím nebyl konec.

Potíže dělal především kněz Wiching. Ten se odmítal smířit s autoritou kněží sloužících staroslověnskou mši, žaloval na ně a pomlouval je v Římě a také vůči nim intrikoval na dvoře knížete Svatopluka.

Nakonec uspěl – všichni kněží a mniši, kteří se hlásili ke Konstantinově a Metodějově odkazu, byli z Velké Moravy vyhnáni.


Sousoší Cyrila a Metoděje v Ohridu.
Sousoší Cyrila a Metoděje v Ohridu. , Qasinka, CC0


Svatý Kliment Ochridský

Řada z nich pak našla nové útočiště na Balkáně. Už podle přídomku Ochridský je zjevné, že jeden z nejvýznamnějších následovníků soluňských bratří se vydal do Makedonie.

Kliment byl bratrům více než žákem spíš druhem. Vydal se s nimi například na misii, která je zavedla až ke krymským Chazarům. Zřejmě byl u toho, když Konstantin a Metoděj vyzvedli ostatky sv. Klimenta a převezli je do Říma (je možné, že pak i přijal jeho jméno).

Byl s bratry i na Velké Moravě a když se naplnil jejich čas, napsal o jejich skutcích spisy Život Konstantinův (ve spolupráci s Metodějem) a Život Metodějův, což jsou dnes významné staroslověnské historické památky.


Svatý Kliment Ochridský.
Svatý Kliment Ochridský. , Yane Bakreski, CC BY-SA 4.0


Cesta na Balkán

Ještě než musel opustit Velkou Moravu, byl zde Kliment vězněn. Nakonec však vyvázl a mohl se vydat za dalším životním dobrodružstvím.

Doputoval nejprve do Bělehradu a potom do Bulharska, kde učil víře bulharského vládce Borise I. To je důvod, proč někdy bývá nazýván i Klimentem Bulharským. Začal se zde také hodně věnovat literární činnosti a zanechal po sobě mnoho spisů věnovaných samozřejmě křesťanské tématice.

Dlouhodobě je však nejvíce spojován s makedonským městem Ochrid (či Ohrid). Zde totiž založil klášter, který sloužil zároveň jako škola, v níž se mohli vzdělávat jeho následovníci. Právě odtud se potom šířila slovanská liturgie a vzdělanost dál do světa.

Dnes najdeme po celé Makedonii stovky památek souvisejících s Klimentem Ochridským. Ta nejvýznamnější je však v samotném Ochridu – jde o rozsáhlý kostel svatého Klimenta a Panteleimona, pocházející z přelomu 9. a 10. století, přičemž víme, že se na jeho stavbě sám Kliment podílel. Právě zde jsou také uchovány jeho ostatky.


Kostel svatého Klimenta a Panteleimona v Ohridu.
Kostel svatého Klimenta a Panteleimona v Ohridu. , Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons


Svatý Naum a klášter u pramene Černého Drimu

Podobný osud jako Kliment měl i další ze Sedmipočetníků – svatý Naum. I on zamířil z Velké Moravy do Bělehradu a následně do Makedonie. Tam založil klášter na březích Ohridského jezera a u pramene Černého Drimu. Dnes je klášter sv. Nauma jednou z nejvýznamnějších památek v Severní Makedonii a jde také o oblíbený turistický cíl.


Zdroj: schnablova.net; orthodoxia.cz; wikipedia.org
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Ponížení u Canossy. Bosý císař stál tři dny na mraze, než mu papež odpustil Ponížení u Canossy. Bosý císař stál tři dny na mraze, než mu papež odpustil
Krvavá řež na Libici. Mocný rod byl vyvražděn během jediného dne Krvavá řež na Libici. Mocný rod byl vyvražděn během jediného dne
Solunští bratři Cyril a Metoděj: Znáte všechna jejich tajemství? Solunští bratři Cyril a Metoděj: Znáte všechna jejich tajemství?


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít