Karel Martel a Pipin Krátký: Když se z majordomů stali králové

16.11.2022, 09:09 > Středověk > Francie

Merovejci dokázali v chaotické raně středověké Evropě vybudovat poměrně stabilní říši. Vinou špatné dědické politiky a vlastní vládcovské neschopnosti však merovější králové o svou moc přišli. Místo nich vládli jejich majordomové – kteří se nakonec sami stali králi.

Merovejší králové a dělení říše

Již v roce 481 dokázal Chlodvík, první z doložených merovejských králů, dobýt a sjednotit velkou část západní Evropy pod svou vládu. V té době však nebyl plně zakotven systém dědění moci a královského titulu, jak jej známe z pozdějších dob, a Merovejci království dělili mezi své syny a jejich moc se kvůli tomu tříštila.

Navíc Chlodvíkovi následovníci panování úplně neholdovali a raději nechávali vládu na svých majordomech. Nevědomky si tak pěstovali mocné soupeře – a nakonec jejich síle podlehli.

Majordomus nebyl sluha

Z dnešního úhlu pohledu možná máme pocit, že majordomus je jakýsi sluha. V raném středověku však tuto funkci zastávali opravdu významní muži – obvykle měli šlechtický původ a šlo o vynikající vojevůdce, kteří byli schopní svému králi vyhrávat války a bránit, případně dobývat území. Pokud byl majordomus slabý, brzy se našel někdo, kdo ho rád vystřídal. To znamená, že šlo o velmi mocné, schopné a ambiciózní muže.

Karel Martel – Majordomus mocnější krále

S každým dalším merovejským králem, jako by klesala faktická moc panovníka a vzrůstala ta, kterou držel jeho majordomus.

Zhruba v polovině 7. století, kdy se k moci dostal majordomus Pipin II., řečený Prostřední, už to bylo zcela zjevné. Vedl královská vojska, spravoval zemi a vládl v podstatě jako nezávislý vládce.

Situace došla tak daleko, že Pipin už předal vládu svému vnukovi, jako by byla Franská říše jeho.



To se však nelíbilo Pipinovu synovi Karlovi Martelovi, který si postavení majordoma vybojoval na bitevním poli. V jeho případě už nikdo nepochyboval o tom, kdo je tady vládce. A hlavně o tom vůbec nepochyboval sám Martel.

Pipin III. - majordomus králem

Zlomilo se to v osobě Pipina III. Merovejským králem byl Childerich III., ale jeho moc už byla tak malá, že pro Pipina nebyl problém ho sesadit a zavřít do kláštera. V roce 751 se situace rozsekla. Pipin byl pomazán franským králem, a to, co stejně všichni věděli, bylo oficiálně posvěceno. Skončila vláda Merovejců a nastoupila dynastie Karlovců.

Vláda Karla Velikého a upevnění moci

Všechno bylo dokonáno, když se moci ujal Pipinův syn Karel, později známý jako Veliký. Šlo o skvělého vojevůdce a vladaře, který dokázal shromáždit moc v říši a pevně ji uchopit. Stal se také velmi osvíceným vládcem podporujícím vzdělanost a kulturu, pro což se vžil název karolínská renesance.

Královský titul, který jeho otec sebral Merovejcům, mu však nestačil. Chtěl, aby celý svět věděl, že on je tím největším panovníkem ze všech, a také, že je nástupcem římských císařů. V roce 800 ho papež Lev III. korunoval císařem a v Evropě začala nová éra.

Zdroj: Geary Patrick: Before France and Germany Štítky: #merovejci #karel veliky

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky