Krásné neteře kardinála Mazarina pobláznily snad všechny francouzské šlechtice

25.10.2023 > Středověk > Francie

Mazarinetky, tak se říkalo italským neteřím mocného kardinála Mazarina, které okouzlily francouzský královský dvůr. A ze všeho nejvíc učarovaly jednomu muži – mladému a tehdy ještě nezadanému králi Ludvíku XIV.

Mladý král potřebuje rádce

Ludvík XIV. usedl na trůn již jako čtyřleté dítě (1643), a tak bylo jasné, že za něj bude muset někdo vládnout. Této role se ujala jeho matka Anna Rakouská, která se stala regentkou. Nahoru sebou vytáhla kardinála Julese Mazarina, kterého jmenovala prvním ministrem, což byla nejdůležitější funkce ve státě hned po králi. Šlo o poněkud překvapivé rozhodnutí, protože Mazarina „si vychoval“ kardinál Richelieu, s nímž Anna celý život bojovala.

Každopádně Mazarin se stal prvním ministrem a plně ovládl francouzskou politiku. Mazarin procházel z Itálie z nepříliš skvostných poměrů, ještě jeho dědeček byl obyčejný venkovský řemeslník. Nicméně Mazarinův otec se dokázal vypracovat a zajistit synovi dobré vzdělání. Jules Mazarin na dobrý základ navázal, vystudoval a přesunul se k papežskému dvoru, který tehdy sídlil ve Francii. A právě zde se seznámil s Richelieuem, jenž se postaral o raketový růst jeho kariéry.

Vždy myslet na rodinu

Mazarin to neměl v nové funkci jednoduché. Proti němu a mladému králi povstala fronda a Mazarin dokonce skončil na několik let ve vyhnanství. Dokázal se ale vrátit na vrchol a v roce 1653 už zase vládl Francii.

A když se situace v zemi srovnala, bylo na čase postarat se také o rodinu. Kardinál pozval do Francie své sestry Lauru Markétu a Girolamu i s jejich dcerami, které byly shodou okolností děvčata tak akorát na vdávání.

Mazarin měl v plánu využít neteře ke sňatkové politice a sehnat jim ženichy z mocných francouzských rodin. A vydařilo se to víc, než možná očekával: jeho neteř si chtěl vzít sám král.

Mazarinetky kam se podíváš

Mazarinova sestra Girolama Mancini měla pět velmi charismatických dcer a Laura Markéta dvě další. Francouzský dvůr tak zaplavily půvabné, vzdělané a šarmantní dívky, které si každý předcházel, protože měly mocného strýce.

První Mazarinetka, které si Ludvík XIV. všiml, se jmenovala Olympie. Byla stejně stará jako král a zřejmě ho dokázala velmi rychle okouzlit. Jejich milenecký poměr zřejmě netrval příliš dlouho (a někteří historikové dokonce pochybují, zda vůbec byli milenci), protože pro Olympii měl kardinál již připravenou prvotřídní partii – Olympie se v roce 1657 provdala za Evžena Mořice Savojského a později se stala matkou Ludvíkova velkého rivala vojevůdce Evžena Savojského.

Tuhle si vezmu!

Ludvíkovi to asi nebylo líto dlouho, protože velmi rychle přenesl pozornost na Olympiinu mladší sestru Marii.

A jestli šlo s Olympií jen o povyražení nebo lehké okouzlení, s Marií už to byla nefalšovaná láska.

Říkalo se, že Marie je méně krásná než její sestry, ale Ludvík ji přesto velmi vášnivě obdivoval. Oba byli mladí, okolo dvacítky a Ludvík si zrovna začínal hledat ženu.

Musel Marii opravdu milovat, protože se rozhodl, že si za manželku vezme právě ji, a to bez ohledu na cokoli. Byl by to skandál, samozřejmě, vždyť Mariini předci patřili k italské chudině, ale Ludvíkovi to bylo jedno.

Francie je důležitější než láska

Mazarin měl ze šikovnosti svých neteří samozřejmě radost. Dívky ještě zvyšovaly jeho vliv na krále. A tak Marii ve vztahu ke králi podporoval. Zřejmě si chvíli pohrával i s myšlenkou, že by neteř za Ludvíka opravdu provdal – stal by se tak přece blízkým příbuzným krále!

Pak si ale uvědomil, že zájmy Francie stojí výš než osobní ambice. A Ludvík musel zrovna tak pochopit, že ani jeho láska není na prvním místě. Mariinu pádu navíc hodně napomáhala královna matka Anna Rakouská, která by nikdy nedovolila, aby si Marii Ludvík vzal.

Mazarin se tedy rozhodl udělat radikální krok: poslal Marii zpátky do Itálie a nechal ji tam provdat. Ludvíkovi domluvil dynastický sňatek se španělskou infantkou Marií Terezou Habsburskou a v roce 1660 se konala slavná svatba.

Mazarinetky a jejich mocní manželé

Každopádně žádná z Mazarinetek nestrádala. Nejstarší Laura se provdala za vévodu z Vendôme, který byl vnukem krále Jindřicha IV. z nelegitimní větve. O Olympii provdané do Savojska už jsme mluvili, Marie si vzala italského šlechtice z mocného rodu Colonna. Hortensia získala za manžela velmi bohatého pana de La porte de La Meilleraye, ještě zajímavější je, že se později stala milenkou anglického krále Karla II. Poslední z pětice sester se provdala do rodu de la Tour d´Auvergne.



Všechny ženy i nadále ovlivňovaly osud Francie – ať už pletichami nebo třeba velkou podporou kultury a umění.
Mazarinetky tak možná nedosáhly na královskou korunu, ale ony a jejich potomci zůstali navždy zapsáni do dějin Francie.

Zdroj: Uwe Schulz: Ludvík XIV. a jeho doba Štítky: #ludvik xiv. #mazarin #17. stoleti

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky