Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Proč nesměly ženy vládnout? Sálský zákon byl dědictvím Franské říše

2.9.2022, 08:54 > Středověk

Ve středověku se v podstatě nesetkáváme s ženami – panovnicemi. S počátkem novověku sice ženy vládly o něco častěji, přesto šlo obvykle o výjimku. Vymřel-li rod po meči, obvykle ztratil šanci na vládu, protože v ženské linii se tituly a moc nedědily. Nejznámější zákon, který povoloval dědičnost pouze v mužské linii, nese název Lex Salica.



Anglická královna Alžběta I.
Anglická královna Alžběta I. , National Portrait Gallery, Public domain


Dědictví Franků

Takzvané salické právo, které u nás většinou známe pod pojmem sálský zákon, bylo sepsáno už na počátku 6. století, tudíž jde o jednu z prvních právních kodifikací na území Evropy.

Nechal jej sepsat franský král z rodu Merovejců Chladovík I. a zákoník psaný latinou vznikl zřejmě v letech 507-511. Neznamená to však, že by šlo o nové zákony – zákoník pouze zachycoval dosavadní zvykové a ústě předávané právo do písemné podoby.


Chlodvík I. diktuje Sálský zákon.
Chlodvík I. diktuje Sálský zákon. , not stated, Public domain


Právo, které ovlivňovalo osud Evropy

Protože středověká společnost vycházela ze staletých tradic a neměla ráda novoty, stal se sálský zákon, respektive některé jeho části, právem uznávaným v mnoha zemích Evropy po celá staletí.

Nejvýznamnější pasáž, která se v některých zemích dokonce dochovala až do dnešních dnů, je právě ta, která umožňuje dědit trůn či šlechtické tituly jen v mužské linii. I proto se termín „sálský zákon“ stal v podstatě synonymem pro zákaz předání královské moci ženě.

Po celá staletí Lex Salica platil například ve Francii, Itálii či Svaté říši římské nebo Prusku.


Jindřich III., poslední francouzský král z rodu Valois.
Jindřich III., poslední francouzský král z rodu Valois. , Attributed to Jean de Court, Public domain


Ženy, které nesmí vládnout

Sálský zákon patriarchálnímu středověku do velké míry vyhovoval. Středověká žena byla vnímána jako slabá, hloupá a vlády neschopná bytost, která musí být podřízena muži. Sálský zákon tedy odpovídal dobovým předsudkům.

I v zemích, kde sálské právo neplatilo, se považovalo za důležité, aby měla panovnice manžela, který bude vládnout za ni.

Anglie – země královen

Jak už jsme řekli – některé země sálský zákon neuznávaly a z historie tak známe i královny. Už ve 12. století se pokusila anglický trůn získat vnučka Viléma Dobyvatele Matylda. Sice neuspěla, ale králem se stal její syn Jindřich, který tedy trůn zdědil v ženské linii, což by podle salického práva nebylo možné.

Snad každý zná anglickou královnu Alžbětu I. - té však na trůnu předcházela její starší sestra Marie a před nimi se ještě pokoušela několik dnů vládnout jejich příbuzná Jane Greyová. Ve Skotsku máme zase příklad dědičné královny Marie Stuartovny.


Marie Tudorovna.
Marie Tudorovna. , Attributed to Jan Gossaert, Public domain


Trůnní právo v Českých zemích

Až do korunovace Václava I. v roce 1228 se mezi Přemyslovci dědil trůn podle pravidla seniorátu – vládcem se tedy měl stát nejstarší člen rodu.

Přemysl Otakar I. ale chtěl vládu předat svému synovi Václavovi, a tak zavedl primogenituru, která byla tehdy již běžná ve většině zemí Evropy: trůn podle ní zdědí nejstarší syn panovníka.

Otázka, zda mohou dědit ženy se ukázala naléhavou v roce 1306. Poslední Přemyslovec Václav III. byl zavražděn a zbyly dvě Přemyslovny: Anna a Eliška. Z dobových pramenů se zdá, že Čechům přišlo přirozené zohlednit nároky Přemysloven na trůn, ale zároveň neuvažovali o tom, že by některou zvolili jako královnu.

Králem se tak stal Jan Lucemburský, který se oženil s Eliškou Přemyslovnou a tím toto dilema vyřešil.


Eliška Přemyslovna.
Eliška Přemyslovna. , Packare, CC0


Marie Terezie

Jednou z nejznámějších panovnic v dějinách lidstva je bezesporu Marie Terezie. Ani ona to však se sálským zákonem neměla jednoduché. Marii Terezii zajistil pozici dědičky trůnu její otec Karel VI. pragmatickou sankcí.

Avšak v Prusku, věčném nepříteli rakouské monarchie, platil sálský zákon, takže Prusové měli záminku, proč její nárok neuznat. Další potíž byla s korunou Svaté říše římské – žena se totiž nemohla stát vládnoucí císařovnou.

A tak, přestože Marie Terezie byla nezpochybnitelnou panovnicí, císařovnou se nikdy nestala a titul císaře nesl její manžel František Štěpán Lotrinský.

Marie Terezie.
Marie Terezie. , Andreas Møller, Public domain


Zdroj: Jakub Razim: Diplomová práce: Vývoj trůnního práva v Českých zemích do nástupu Lucemburků; University of Toronto Press: Readings in medieval history
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Rytíři - vojáci Krista a služebníci Boží, nebo jen násilní válečníci? Rytíři - vojáci Krista a služebníci Boží, nebo jen násilní válečníci?
Když má církev tři papeže. Proč musel být svolán Kostnický koncil? Když má církev tři papeže. Proč musel být svolán Kostnický koncil?
Obětní beránci inkvizitorských fanatiků. V honech na čarodějnice bylo upáleno přes milion žen Obětní beránci inkvizitorských fanatiků. V honech na čarodějnice bylo upáleno přes milion žen


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít