Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Proč nesměly ženy vládnout? Sálský zákon byl dědictvím Franské říše

2.9.2022, 08:54 > Středověk

Ve středověku se v podstatě nesetkáváme s ženami – panovnicemi. S počátkem novověku sice ženy vládly o něco častěji, přesto šlo obvykle o výjimku. Vymřel-li rod po meči, obvykle ztratil šanci na vládu, protože v ženské linii se tituly a moc nedědily. Nejznámější zákon, který povoloval dědičnost pouze v mužské linii, nese název Lex Salica.



Anglická královna Alžběta I.
Anglická královna Alžběta I. , National Portrait Gallery, Public domain


Dědictví Franků

Takzvané salické právo, které u nás většinou známe pod pojmem sálský zákon, bylo sepsáno už na počátku 6. století, tudíž jde o jednu z prvních právních kodifikací na území Evropy.

Nechal jej sepsat franský král z rodu Merovejců Chladovík I. a zákoník psaný latinou vznikl zřejmě v letech 507-511. Neznamená to však, že by šlo o nové zákony – zákoník pouze zachycoval dosavadní zvykové a ústě předávané právo do písemné podoby.


Chlodvík I. diktuje Sálský zákon.
Chlodvík I. diktuje Sálský zákon. , not stated, Public domain


Právo, které ovlivňovalo osud Evropy

Protože středověká společnost vycházela ze staletých tradic a neměla ráda novoty, stal se sálský zákon, respektive některé jeho části, právem uznávaným v mnoha zemích Evropy po celá staletí.

Nejvýznamnější pasáž, která se v některých zemích dokonce dochovala až do dnešních dnů, je právě ta, která umožňuje dědit trůn či šlechtické tituly jen v mužské linii. I proto se termín „sálský zákon“ stal v podstatě synonymem pro zákaz předání královské moci ženě.

Po celá staletí Lex Salica platil například ve Francii, Itálii či Svaté říši římské nebo Prusku.


Jindřich III., poslední francouzský král z rodu Valois.
Jindřich III., poslední francouzský král z rodu Valois. , Attributed to Jean de Court, Public domain


Ženy, které nesmí vládnout

Sálský zákon patriarchálnímu středověku do velké míry vyhovoval. Středověká žena byla vnímána jako slabá, hloupá a vlády neschopná bytost, která musí být podřízena muži. Sálský zákon tedy odpovídal dobovým předsudkům.

I v zemích, kde sálské právo neplatilo, se považovalo za důležité, aby měla panovnice manžela, který bude vládnout za ni.

Anglie – země královen

Jak už jsme řekli – některé země sálský zákon neuznávaly a z historie tak známe i královny. Už ve 12. století se pokusila anglický trůn získat vnučka Viléma Dobyvatele Matylda. Sice neuspěla, ale králem se stal její syn Jindřich, který tedy trůn zdědil v ženské linii, což by podle salického práva nebylo možné.

Snad každý zná anglickou královnu Alžbětu I. - té však na trůnu předcházela její starší sestra Marie a před nimi se ještě pokoušela několik dnů vládnout jejich příbuzná Jane Greyová. Ve Skotsku máme zase příklad dědičné královny Marie Stuartovny.


Marie Tudorovna.
Marie Tudorovna. , Attributed to Jan Gossaert, Public domain


Trůnní právo v Českých zemích

Až do korunovace Václava I. v roce 1228 se mezi Přemyslovci dědil trůn podle pravidla seniorátu – vládcem se tedy měl stát nejstarší člen rodu.

Přemysl Otakar I. ale chtěl vládu předat svému synovi Václavovi, a tak zavedl primogenituru, která byla tehdy již běžná ve většině zemí Evropy: trůn podle ní zdědí nejstarší syn panovníka.

Otázka, zda mohou dědit ženy se ukázala naléhavou v roce 1306. Poslední Přemyslovec Václav III. byl zavražděn a zbyly dvě Přemyslovny: Anna a Eliška. Z dobových pramenů se zdá, že Čechům přišlo přirozené zohlednit nároky Přemysloven na trůn, ale zároveň neuvažovali o tom, že by některou zvolili jako královnu.

Králem se tak stal Jan Lucemburský, který se oženil s Eliškou Přemyslovnou a tím toto dilema vyřešil.


Eliška Přemyslovna.
Eliška Přemyslovna. , Packare, CC0


Marie Terezie

Jednou z nejznámějších panovnic v dějinách lidstva je bezesporu Marie Terezie. Ani ona to však se sálským zákonem neměla jednoduché. Marii Terezii zajistil pozici dědičky trůnu její otec Karel VI. pragmatickou sankcí.

Avšak v Prusku, věčném nepříteli rakouské monarchie, platil sálský zákon, takže Prusové měli záminku, proč její nárok neuznat. Další potíž byla s korunou Svaté říše římské – žena se totiž nemohla stát vládnoucí císařovnou.

A tak, přestože Marie Terezie byla nezpochybnitelnou panovnicí, císařovnou se nikdy nestala a titul císaře nesl její manžel František Štěpán Lotrinský.

Marie Terezie.
Marie Terezie. , Andreas Møller, Public domain


Zdroj: Jakub Razim: Diplomová práce: Vývoj trůnního práva v Českých zemích do nástupu Lucemburků; University of Toronto Press: Readings in medieval history
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Šestá žena Jindřicha VIII. - nový manžel toužil po její nevlastní dceři Šestá žena Jindřicha VIII. - nový manžel toužil po její nevlastní dceři
Marie Karolina: matka 18 dětí, která se pustila do křížku s Napoleonem Marie Karolina: matka 18 dětí, která se pustila do křížku s Napoleonem


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít